Jitka ze Schweinfurtu
Šablona:Infobox - panovnice Jitka (Judita) ze Schweinfurtu (někdy taky Jitka ze Svinibrodu) [1] (před 1003 – 2. srpna 1058) byla manželka Břetislava I. a česká kněžna. Jejím pradědem byl možná mocný bavorský vévoda Arnulf, současník svatého Václava.
Původ
Údajně krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.
Břetislav a Jitka
Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíš jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou.
Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch a zřejmě i Jitka o připravovaném únosu věděli, protože Břetislav ani nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Nedlouho poté se s Jitkou oženil.
Ačkoliv první syn Spytihněv se narodil až asi o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029, je známo že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je ovšem pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.
Vyhnanství v Uhrách
Po Břetislavově smrti v roce 1055 prý byla Jitka Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů vypovězena z Čech.[2] Spytihněv svou matku vyhnal ze země, pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry. Přestože se Juditin bratr Ota III. Švábský stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher.[3] V Uhrách se měla podle kronikáře Kosmy údajně provdat za oslepeného bývalého krále Petra Orseola.
Jitka ze Schweinfurtu zemřela 2. srpna 1058. Její ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Potomci
- Spytihněv II. (1031 - 1061), český kníže ∞ Ida Wettinská
- Vratislav II. († 1092), český kníže a král ∞
- 1/ N.N.
- 2/ 1057 Adléta Uherská
- 3/ 1062 Svatava Polská
- Konrád I. Brněnský (1035? – 1092), český kníže ∞ 1054 Virpirka z Tenglingu
- Jaromír (1040? - 1090), pražský biskup
- Ota I. Olomoucký († 1086), olomoucký údělník ∞ Eufemie Uherská
Odkazy
Reference
- ↑ Dříve se používalo české exonymum Svinibrod, dnes už je považováno za zastaralé.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 81.
- ↑ Žemlička, str. 81.
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. 2. vyd. Praha: Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef; SOMMER, Petr, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jitka ze Schweinfurtu na Wikimedia Commons - Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská
| Česká kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Božena? |
1034–1055 Jitka ze Schweinfurtu |
Nástupce: Ida Wettinská |
