Jindřich Šimon Baar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Šimon Baar
Jindřich Šimon Baar
Jindřich Šimon Baar
Narození7. února 1869
Klenčí pod Čerchovem, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1925 (ve věku 56 let)
Klenčí pod Čerchovem, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKlenčí pod Čerchovem
PseudonymJan Psohlavý
Povoláníspisovatel, katolický kněz, básník a etnograf
PříbuzníJosef Baar (strýc)
Josef Fišer (bratranec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník na Výhledech

Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem[1] – 24. října 1925 tamtéž [2]) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny.

Životopis

Fara v Ořechu, kde jako duchovní působil Jindřich Šimon Baar
Pamětní deska J. Š. Baara na ořešské faře
Hrob Jindřicha Šimona Baara

Studoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve svém rodném městysi.[3]

Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš:[4]

Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi!

Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara:

Pane Bože!

Všecky struny v srdci
mém již popraskaly.
Jedna jediná mi zbyla.
Miluješ-li mě – dej – abych
směl na ni zahrát
píseň o lásce k této
tvrdé kamenité zemi.

J. Š. Baar

Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz.

Dílo

Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici (především chodské). Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů.

  • Chodská trilogie
  • Pro kravičku – příběh z Chodska: dva mladí lidé si chtějí splnit životní sen, odstěhují se do Německa, aby si vydělali na krávu. Seznámí se zde s malířem, který se jim snaží pomáhat. Po návratu si ji koupí. V zimě kráva umře a malíř se rozhodne namalovat obraz – zachycení jich dvou nad mrtvou krávou. Obraz má na výstavě úspěch a malíř jej prodá za krávu pro své přátele.
  • Kanovník
  • Počtář
  • Jan Cimbura (1908), selský román z jihu Čech. Dostupné online jako e-kniha.
  • Hanýžka a Martínek
  • Holoubek
  • Cestou křížovou (1900)
  • Poslední rodu Sedmerova
  • Farské historky (1908–1912)
  • Rodnému kraji (1903) – verše
  • Poslední soud (1911)
  • Skřivánek a jiné povídky (1912)
  • Povídka Hanče (1917)
  • V různých barvách (1918) Dostupné online
  • Mžikové obrázky (1909–1914)
  • Chodské povídky a pohádky (1922) – shrnutí Baarovy folkloristické činnost

Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

  • Ke Kristu blíž (4 svazky; posmrtně 1936–1940)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Baar Jindřich Šimon, s. 9. 
  4. ↑ Hrob Jindřicha Šimona Baara na webu Sumava.cz

Literatura

  • BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 417–425. 
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 12–16. 
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha : Albatros, 1985. s. 33–35
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 606. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 101–104. 
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 9–10. 
  • Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 17. 
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6. 
  • TAUEROVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar. Průvodce jeho životem a dílem; kopie strojopisu uložená ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně pod sig. RKP2-0483.537
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 35. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 154–155. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jindřich_Šimon_Baar&oldid=15576444“