Jaroslav Václav Holeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Jaroslav Václav Holeček
Narození16. listopadu 1907
Čistá
Úmrtí31. října 1982 (ve věku 74 let)
Brno
Povolánímalíř, učitel, výtvarník, sklářský výtvarník a umělecký pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Václav Holeček (16. listopadu 1907 Čistá u Mladé Boleslavi31. října 1982 Brno) byl akademický malíř, sklářský výtvarník, profesor VŠUP.

Umělecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Navštěvoval reálku v Mladé Boleslavi. Malbu na skle se vyučil v dílně svého prastrýce Josefa Nováka v Čisté. Absolvoval odbornou školu sklářskou v Boru u České Lípy a v letech 1927-1931 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u prof. V. Kysely. Podnikl studijní cesty do Paříže a Švédska.[1] Jako umělecký výtvarník působil v muzeu v Bratislavě a Piešťanech.[2] Od roku 1934 byl prvním českým pedagogem [2] a od roku 1937 zástupcem ředitele[3] na Státní odborné škole pro sklářský průmysl v Novém Boru,[4] Zde během svého působení vytvořil množství uměleckých předmětů ze skla. Roku 1941 získal čestný diplom na Trienále skla v Miláně.[1]

Po odstoupení pohraničí byla škola obsazena německou armádou a přeměněna na vojenský lazaret. V té době ve škole převažovali čeští studenti, kteří s Jaroslavem Holečkem odešli roku 1939 do Prahy. Holeček si na Ministerstvu školství vymohl jejich přechod na Uměleckoprůmyslovou školu,[4] kde založil Speciální školu pro užité malířství a výtvarné sklářské práce.[5] Po uzavření vysokých škol nabízela Uměleckoprůmyslová škola jako jediná vzdělání ve výtvarných oborech a v Holečkově ateliéru se sešli studenti, kteří později založili slávu českého autorského skla - René Roubíček, Stanislav Libenský, Věra Lišková, Miluše Kytková nebo Josef Hospodka. Uměleckoprůmyslová škola postrádala vybavení pro techniky horkého skla a Holečkův ateliér se stal populární rytými portréty známých českých herců, malovanými vitrážemi a zejména plasticky broušeným dutým sklem.[6]

Posluchači citlivě reagovali na potlačovanou národní svobodu a po Heydrichiádě byl Holečkův ateliér vykázán do Bartolomějské ulice a na Karlovo náměstí do náhradních prostor. Od roku 1943 byli žáci i profesoři totálně nasazeni pro válečný průmysl. Profesora Holečka po válce obvinili z loajálního postoje k protektorátním orgánům a jeho výtvarná kariéra tak skončila. Po roce 1948 Jaroslav Holeček krátce působil na generálním ředitelství Československých závodů sklářských. V Josefově Dole a Brně pracoval v textilní výrobě.[2] Ke konci života žil v Brně, kde jako těžce invalidní zemřel.[7]

Nevýznamnějším Holečkovým dílem před válkou byla vitrážová okna v cisterciácké síni Starobrněnského kláštera s motivem zakladatelky kláštera, královny Elišky Rejčky. Je autorem návrhu a následné realizace vitrážových oken s náměty českých patronů pro Československou smírčí kapli na Olivetské hořeJeruzalémě.[4] Na žádost ministerstva školství také vytvořil oltářní vitráž na motiv blahoslavené Anežky České pro tehdy nově postavený kostel sv. Anežky ČeskéČeských Velenicích.

Hrob Jaroslava Václava Holečka na hřbitově v Čisté

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Toman P, 1993, s. 356
  2. a b c Jaroslav Václav Holeček | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  3. Langhamer A, 1999, s. 127
  4. a b c http://cista.metronet.cz/historie/obec_cista_rodaci.html
  5. Petrová S, 2001, s. 27
  6. Langhamer A, 1999, s. 151
  7. Petrová S, 2001, s. 28

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Josef. Kdo byl Jaroslav Václav Holeček z Čisté. 1907-1982. 1. vyd. Kruh: Místní noviny Podbezdězí, 1997. 21 s. ISBN 80-238-9417-X. 
  • Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (4. vyd.), výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
  • Antonín Langhamer, Legenda o českém skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom böhmischen Glas, 292 s., TIGRIS spol. s r. o., Prštné, Zlín 1999, ISBN 80-86062-02-3
  • Sylva Petrová, České sklo, Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2001 ISBN 80-86010-44-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]