Jan Nepomuk Řehák
| J.M. can. Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Řehák prelát | |
|---|---|
| Generální vikář litoměřické diecéze | |
 Jan Nepomuk Řehák na rytině od Josefa Mukařovského v roce 1887 | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Předchůdce | Josef Ackermann |
| Nástupce | František Demel |
| Znak |  |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 8. května 1811 |
| Místo narození | Mnichovo Hradiště,  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 18. května 1901 (ve věku 90 let) |
| Místo úmrtí | Litoměřice,  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | česká |
| Příbuzní | Josef Řehák[1] (sourozenec) |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Řády a ocenění | Řád Františka Josefa |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Nepomuk Řehák, něm. Joan. Ržehak (8. května 1811 Mnichovo Hradiště[2] – 18. května 1901 Litoměřice[3]), byl český římskokatolický duchovní a sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jan Nepomuk Řehák pochází z Mnichova Hradiště, kde se v roce 1811 narodil. Na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1834. Byl znám svou obsáhlou znalostí teologie a kanonického práva. V roce 1841 byl ustanoven městským děkanem v Litoměřicích, a v roce 1855 jmenován čestným kanovníkem litoměřické kapituly. V roce 1860 došlo ke změně a stal se sídelním kanovníkem schleinitziánským. Jako sídelní kanovník byl v roce 1868 jmenován, na základě naplnění ustanovení Tridentského koncilu, historicky prvním kanovníkem-teologem[4] litoměřické kapituly v této funkci. V roce 1879 se stal děkanem kapituly, předseda konzistoře a generálním vikářem litoměřické diecéze. Byl papežem oceněn titulem papežský prelát a posléze apoštolský protonotář. Biskup pak ocenil jeho zásluhy titulem senior diecéze a emeritní generální vikář. Státní úřady ocenily jeho činnost jmenováním rytířem rakouského řádu císaře Františka Josefa. Ač ve vysokých funkcích, choval se tiše a ušlechtile; známý byl láskou k české vlasti, nicméně nestranil českému živlu, ale ctěn byl od německy i česky mluvících obyvatel litoměřické diecéze.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Josefa Řeháka (parte). Praha. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Litoměřice-Rybáře
- ↑ Tridentský koncil, ses. 5, cap. 1 de ref
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 93.
- PETERA Václav, Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Děkan litoměřické kapituly
- Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích
- Seznam generálních vikářů litoměřické diecéze
- Seznam sídelních kanovníků litoměřické kapituly
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Nepomuk Řehák na Wikimedia Commons - Portrét Jana Nepomuka Řeháka Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Jan Nepomuk Řehák na společném listu sídelních kanovníků litoměřické kapituly Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Alois Hille |
|
Generální vikář litoměřické diecéze 1879 – 1886 |
|
Nástupce: František Demel |
| Předchůdce: Josef Ackermann |
|
Děkan litoměřické kapituly 1879 – 1901 |
|
Nástupce: Josef Seifert |
