Jan Balabán
| Jan Balabán | |
|---|---|
 Jan Balabán na křtu sbírky Petra Hrušky, Ostrava, prosinec 2007 | |
| Narození | 29. ledna 1961 Šumperk,  Československo |
| Úmrtí | 23. dubna 2010 (ve věku 49 let) Ostrava, Česko |
| Místo pohřbení | hřbitov ve Sněžném |
| Povolání | jazykovědec, spisovatel, překladatel, novinář, scenárista, kritik umění, publicista a redaktor |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Palackého |
| Témata | překlady z angličtiny, česká próza, komiks a výtvarná kritika |
| Ocenění | Litera za prózu (2005) Magnesia Litera Kniha roku (2011) |
| Příbuzní | Milan Balabán (strýc) Daniel Balabán (bratr) |
| Vlivy | William Faulkner |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Balabán (29. ledna 1961 Šumperk – 23. dubna 2010[1]) byl český prozaik, výtvarný kritik, publicista a překladatel. Jeho bratr je akademický malíř Daniel Balabán.
Život
Od jednoho roku věku žil v Ostravě. Vystudoval obor čeština – angličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, později se živil jako překladatel na volné noze (do češtiny převedl mimo jiné tituly H. P. Lovecrafta a T. Eagletona). Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Uváděl řadu výstav výtvarníků v regionu Frýdek Místek, Hlučín, Ostrava, Olomouc. Napsal úvodní texty do katalogů výstav.
Byl dvakrát ženatý (podruhé s Petrou Sasínovou), měl dvě děti.
Pojilo jej úzké přátelství s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Jejich přátelství se promítalo i do literární roviny, protože si vzájemně byli prvními čtenáři a kritiky svých textů.[2]
V roce 2011 vyšla k Balabánovým nedožitým padesátinám kniha vzpomínek jeho přátel Honzo, ahoj! Setkání s Janem Balabánem. Knihu uspořádala Daniela Iwashita s Michalem Plzákem.
Dílo
Nejčastějším Balabánovým žánrem je existenciální povídka zachycující její hrdiny v životní krizi. Jeho tvorba se vyznačuje vážným tónem a smutnou až ponurou atmosférou, s níž pojednává tragiku a bolestnost individuálních osudů nejrůznějším způsobem "poničených, bloudících lidí, odcizených světu i sobě samým".[3] Byla ovlivněna specifickým prostředím Ostravy i křesťanstvím, konkrétně prostředím Českobratrské církve evangelické.[4]
Próza
- Středověk, Sfinga, 1995 — povídky
- Boží lano, Vetus Via, 1998 — povídky
- Prázdniny, Host, 1998 — povídky
- Černý beran, Host, 2000 — novela
- Srdce draka, Aluze, 2001 — komiks
- Kudy šel anděl, Vetus Via, 2003 — román
- Možná že odcházíme, Host, 2004 — povídky
- Kudy šel anděl, Host, 2005 — 2., přepracované vydání
- 7edm, Theo, 2005 — literární sborník (spolu s Petrem Hruškou, Sabrinou Karasovou, Petrem Motýlem, Radkem Fridrichem, Patrikem Linhartem, Pavlem Šmídem)
- Jsme tady, Host, 2006
- Bezruč?!, Větrné mlýny, 2009 - divadelní hra (spolu s Ivanem Motýlem, poprvé uvedeno v roce 2009 v ostravském Divadle Petra Bezruče)
- Zeptej se táty, Host, 2010 - román
- Povídky, Host, 2010 – souborné vydání povídek
- Romány a povídky, Host 2011
Ocenění
Kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004.
V roce 2010 byl jeho román Zeptej se táty oceněn v anketě Lidových novin jako Kniha roku.[5] Za tento román získal posmrtně také ocenění Magnesia Litera 2011 - Kniha roku.[6]
Texty o výtvarném umění (výběr)
- 1990 Přirození
- 1992 Daniel Balabán
- 1993 Jakub a anděl (et al., kolektivní katalog)
- 1993 Jiří Sozanský: Téma Bible
- 1994 Vladimír Novák: Zjevení Svaténo Jana
- 1994 Miroslav Šnajdr ml.
- 1994 Jürgen Brodwolf: Figurenzeichen
- 1995 Michal Matzenauer: Zmatení jazyků, Tajemství textu
- 1995 Vojtěch Adamec: Deset zastavení
- 1996 Eduard Halberštát: Hasičské družstvo etc. (Obrazy, kresba, grafika)
- 1997 Pavel Šmíd. Zahradníkův rok. Obrazy a koláže (z roku 1997)
- 1997 Zdeněk Janošec Benda: Pavilon neklidu (Obrazy)
- 1998 Marius Kotrba
- 2000 Monogramista T. D: Tédéčko 2000
- 2001 Miroslav Šnajdr ml.: Práce z let 1973 - 2000, (Napsali o autorově tvorbě, 1996)
- 2002 Miroslav Šnajdr ml.
- 2008 Jindřich Štreit. Vítkovice, 120 s., (s J. Světlíkem), KANT Praha 2008, ISBN 978-80-86970-82-0
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel spisovatel Jan Balabán, znalec lidských smutků, Aktuálně.cz, 23. 4. 2010
- ↑ Na konec světa to ještě nevypadá
- ↑ http://www.janbalaban.cz/biografie-4.html
- ↑ Motiv víry v díle Jana Balabána
- ↑ Knihou roku 2010 se stal román Jana Balabána Zeptej se táty
- ↑ Jan Balabán posmrtně ovládl cenu Magnesia Litera
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 63-64, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Balabán na Wikimedia Commons 
Osoba Jan Balabán ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Balabán
- Web o Janu Balabánovi
- Informační systém abART: Balabán Jan
- Nekrolog s obsáhlým rozborem Balabánova literárního díla na idnes.cz
