Howard Phillips Lovecraft

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo H. P. Lovecraft. Tento článek pojednává o americkém spisovateli. O americké hudební skupině pojednává článek H. P. Lovecraft (skupina).
Howard Phillips Lovecraft
HPL cropped.jpg
Narození 20. srpen 1890
Providence, Rhode Island
Úmrtí 15. března 1937
Providence, Rhode Island
Pseudonym Lewis Theobold, Humphrey Littlewit, Ward Phillips, Edward Softly
Povolání básník, spisovatel, esejista,
Stát Spojené státy americké
Období 1917-1936
Žánr science fiction, horor, fantasy
Literární hnutí kosmicismus
Významná díla The Call of Cthulhu, The Shadow Out of Time, At The Mountains of Madness
Manželka Sonia Greene (1883-1972)
Podpis
Podpis

That is not dead which can eternal lie. Yet with strange aeons even death may die.

Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Howard Phillips Lovecraft (20. srpna 189015. března 1937) byl americký básník, spisovatel, esejista a amatérský žurnalista věnující se literární tvorbě v oblasti fantasy, science fiction a především hororu, které kombinoval v tehdejším oblíbeném žánru „weird fiction“. Lovecraft se nicméně po celý život potýkal s finančními obtížemi, které řešíval ghostwritingem. Měl pověst výstředního samotáře, laskavého přítele i nesmírně sečtělého učence, jenž se zabýval rozsáhlým amatérským studiem astronomie, chemie, geologie, historie, filosofie, antropologie, literatury i architektury.

Lovecraft se proslavil především svými povídkami, pojednávajícími o mýtu Cthulhu, popisující podivné a temné síly, které obývaly Zemi milióny let před vznikem lidstva. Jeho tvorba je nesena v duchu tísnivého kosmického, indiferentismu, který poukazuje na to, že realita je pouze křehká, iluzivní skořápka, dělící lidské vnímání od nesmírně bezútěšné a děsivé existence v chladném, lhostejném vesmíru. Odhalení, která hrdinové děl učiní vedou často ke tragickému sestupu v šílenství. Krom toho je i autorem snového cyklu, jenž se vyznačuje velice květnatým a básnivým jazykem, vyobrazením krás lidských snů a mýtů. Jedním z nejznámějších motivů je však pradávná kniha Necronomicon od fiktivního arabského učence Abdula Alhazreda, jejíž promyšlená mystifikace vedla často k přesvědčení veřejnosti o jeho skutečné pravosti.

Ačkoli za svého života nebyl příliš čten a zemřel v chudobě, prostřednictvím hrstky svých přátel, kteří začali soustavně vydávat jeho dílo, se H. P. Lovecraft stal jedním z nejvlivnějších hororových autorů 20. století a průkopníku moderního hororu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Angell street 194 v městě Providence, které mj. obdivoval po celý svůj život a o kterém se v mnoha svých básních zmiňuje, v rodině Winfielda Scotta Lovecrafta, obchodního cestujícího s klenoty a Sarah Susan Phillips Lovecraftové, která se velmi zajímala o dějiny svého rodu George Phillipse, jenž již kolem roku 1630 připlul mezi prvními anglickými přistěhovalci na území Nové Anglie. V dětství byl Howard velmi rozmazlován a hýčkán. Byl vychováván v odloučení od okolního světa a většinu svého času trávil poklidnou četbou a denním sněním v prostorných, tmavých chodbách rodného domu, který byl, jak mnozí říkali, velmi neudržovaný a zanedbaný, a prakticky po zbytek života Howard působil dojem chudého aristokrata. Toto období ovšem náhle přerušila tragédie v roce 1893, kdy byly Lovecraftovi pouhé tři roky. Jeho otec tehdy podstupoval další obvyklou obchodní cestu v Chicagu, po návratu na hotelový pokoj utrpěl psychotické zhroucení, načež byl převezen zpátky do Providence, do Butlerovy nemocnice pro duševně choré. Lovecraft ani jeho matka Winfielda nicméně nenavštěvovali, jelikož byli informováni, že jejich otec a muž je zcela paralyzovaný a neschopný komunikace. Není známo, zdali si byl Lovecraft vědom příčiny otcovy nemoci, ačkoliv, jak dokládají mnohé dopisy, byl nejspíše po celý svůj život přesvědčen, že otcova "mrtvice" byly důsledkem dlouhodobého vyčerpání a stresu z četných studií a úmorné obchodní práce. W. S. Lovecraftovi byla ve skutečnosti diagnostikována progresivní paralýza, mozková forma pozdní syfilis. Lovecraftův otec se během svého pětiletého dožívání projevoval agresivně a často celé hodiny hlasitě opakoval nesmyslné útržky vět, ve stavu pokročilé demence byl jeho stav komplikován proleženinami, později zemřel v důsledku epileptického záchvatu. Lovecraftova matka v tomto období navíc uschovávala arzenovou tinkturu, která se tehdy využívala jako preventivní lék syfilis.

H. P. Lovecraft, pravděpodobně ve věku osmi let.

Dále jej tedy vychovávala jeho značně neurotická, panovačná, chorobně starostlivá matka a dvě tety (Lillian Delora a Annie Emeline Phillipsovy), které se z něj snažily vychovat pravého gentlemana, a jeho dědeček Whipple Van Buren Phillips, majetný průmyslník, který v něm zažehl celoživotní lásku k tajemnu a E. A. Poeovi. Jeho matka v rozmazlování svého syna pokračovala, takže mohl jíst cokoli a kdykoli chtěl a mohl jít spát, kdy se mu zachtělo. Chodíval tehdy spát ve velmi pozdních hodinách. Vyhýbal se spánku, jelikož právě v tomto období začal trpět nočními můrami a možná i pavor nocturnus. Jeho vztah k matce byl velmi rozpolcený až patologický, takže přestože jej jeho matka velmi milovala, určitou měrou ho i nenáviděla. Obviňovala jej z otcova úmrtí a byla přesvědčena, že její syn je mimořádně ošklivý.

Byl to předčasně vyspělý a velmi inteligentní chlapec, který se naučil číst již ve dvou letech. Během dětství i dospívání ale často stonal, ačkoliv je zřejmé, že původ těchto chorob byl částečně psychický. Povahou byl svárlivý, samotářský a neústupný introvert, proto také navštěvoval školu jen velice zřídka. Toto obcházení školní docházky umocnila skutečnost, že byl občas i šikanován a odmítán jak svými vrstevníky, tak i sousedy, kteří jej považovali přinejmenším za podivína, stejně tak jako jeho rodinu. Mezi jeho nejranější četbu patřily Homérovy eposy, k nimž dokonce přidružil i vlastní básně, či pohádky tisíce a jedné noci, které podnítily jeho lásku ke starověké historii. Postupem času si oblíbil také makabrózní literaturu Edgara Allana Poea, který se po zbytek jeho života stal jeho nejvýznamnějším literárním vzorem. Velmi se mu zalíbily i přírodní vědy, zejména chemie a astronomie. Postupem času se více a více obracel k minulosti a vzorem společnosti, za ideály vyspělé kultury považoval 18. století a řecký helénismus. Od dvanácti let se jeho zájem o astronomii přerodil ve skutečnou vášeň, a přestože se vzdělával sám, vyznal se v astronomii natolik, že publikoval články v městském deníku Providence Journal. Byl rovněž obeznámen s pracemi mnoha fyziků a velmi se zajímal o teorie Alberta Einsteina.

Několik měsíců před dokončením střední školy se nervově zhroutil, jelikož jeho dědeček zemřel a rodinný krb tím přišel o svoji nejvýznamnější podporu. Lovecraftovi byli nuceni přestěhovat se do jiné čtvrti a menšího domu. Ale tou nejvýznamnější příčinou jeho zhroucení byl pravděpodobně zánik jeho snu o dráze astronoma. Zjistil, že pro tuto vědu dostatečně neovládá tolik potřebnou matematiku, která mu vždy činila nemalé obtíže. Nikdy tedy nedokončil středoškolské vzdělání, i když si velice přál studovat na Brownově univerzitě. V tomto duševním rozpoložení strávil celých pět let, z domu vycházel pouze v noci, trpěl úpornými bolestmi hlavy a dokonce zvažoval i sebevraždu. Po několika letech tohoto poustevnictví se poprvé objevil na veřejnosti, když pro redakci časopisu The Argosy sepsal veršovanou stížnost, kde kritizoval fádní a komerční romance Freda Jacksona. Tyto články poté zaujaly prezidenta UAPA (United Amateur Press Association) Edwarda F. Daase, který jej obratem přizval ke spolupráci. V tomto období rovněž vznikla jeho prvotní díla The Tomb a Dagon. Začal také pěstovat svoji novou vášeň - dopisování. Lovecraft byl vášnivý dopisovatel, přičemž s touto zálibou začal poměrně brzy po svém nervovém otřesu, kdy si dopisoval s bratrancem. Následně se tento tzv. Lovecraftův kruh rozšiřoval. Velmi často také datoval své dopisy o dvě stě let zpět, tedy do dob před americkou revolucí. Mezi jeho korespondenty a přátele (právě díky dopisování se plachý Lovecraft s mnohými s nich setkal i osobně, načež vznikla pevná přátelství) patřili např. Robert E. Howard (autor knih o Conanovi), nadaný básník Clark Asthon Smith, nebo Robert Bloch (autor příběhu Psycho). V roce 1919 byla jeho matka, která se nikdy nevyrovnala s duševním onemocněním a ztrátou svého muže, hospitalizována v téže léčebně jako její manžel. Po celou dobu jí byl její syn nablízku. Roku 1931 zemřela na následky nepovedené operace močového měchýře. Tato ztráta Lovecrafta natolik poznamenala, že jej opět postihly i sebevražedné myšlenky, ovšem po čase se zotavil a navštívil shromáždění amatérských žurnalistů UAPA.

New York[editovat | editovat zdroj]

Zde se seznámil se svojí budoucí chotí Soniou Greene (18831972), původem ukrajinskou židovku, která v něm nalezla zalíbení a dvořila se mu. Lovecraft se do ní rovněž zamiloval a zbožňoval diskuze o filosofii a literatuře, které s ní vedl. Společně, aniž by cokoli oznámili Howardově upjatým tetám, se odstěhovali do New Yorku do čtvrtě Brooklyn. Zprvu bylo toto město pro Howarda zdrojem velkého úžasu a inspirace, postupně však na New York zanevíral. Jejich manželství ale zůstalo nenaplněno, jelikož Lovecraft měl značnou averzi k intimnímu styku (Lovecraft byl pravděpodobně asexuálem; jistý vliv zde také sehrála skutečnost silného komplexu méněcennosti, který v něm vypěstovala jeho matka). Sonia vlastnila obchod s klobouky, ten ale brzy zkrachoval a její zdravotní stav se zhoršil. Byla tedy donucena k pobytu v lázních, odkud i nadále Lovecrafta podporovala. On sám nemohl nalézt žádné zaměstnání, jelikož se v podstatě jednalo o čtyřiatřicetiletého muže bez jakýkoliv pracovních zkušeností. Po dvou letech se pár přátelsky rozešel, i když se nikdy úředně nerozvedli. Lovecraft zde ještě po delší dobu pobýval, ovšem postupem času se mu New York natolik znelíbil (především z rasových důvodů), že sepsal i značně xenofobní a rasistickou povídku The horror in Redhook. Později cestoval po východním pobřeží USA. Mimo rodnou zemi se rozhodl vydat až svém zpětném příchodu do Providence, kdy roku 1936 navštívil Evropu, cílem jeho cest zde byla především Itálie a její folklór.

Návrat do Providence[editovat | editovat zdroj]

Hrob H. P. Lovecrafta

Roku 1933 se vrátil zpět do rodné Providence, kde se zabydlel v malém domě na předměstí, 10 Barnes Street, stejnou adresu měl i dr. Willet v románu Podivný případ Charlese Dextera Warda. Zde poté sepsal svá nejznámější a nejvýznamnější díla, jako jsou The Call of Cthulhu, The Shadow over Innsmouth, At the Mountains of Madness, The Shadow out of Time nebo The Dream-quest to unknown Kadath. Přijímal začínající mladé spisovatele a obdivovatele, kterým pomáhal, radil a také je zahrnul do svého širokého epistolárního kruhu. V roce 1936 jej velice zasáhla smrt jeho dobrého přítele R. E. Howarda, který spáchal sebevraždu, a také jeho vlastní smrtelné onemocnění, když u něj byla diagnostikována rakovina střev, posílená navíc chronickým zánětem ledvin (Brightova nemoc). Lovecraft považoval své obtíže za pouhou chřipkovitou infekci, ačkoliv jej sužovala po celý rok. Roku 1937 byl přijat do nemocnice, jediné co však mohli lékaři dělat, bylo podávat nemocnému Lovecraftovi morfin pro utišení bolesti. Básníkův postoj ke svému stavu byl značně stoický a odevzdaný. Své dojmy zaznamenával v tzv. deníku smrti. V nepřetržitých bolestech ještě téhož roku zemřel. Byl pohřben v rodinném hrobě, nicméně jeho přátelé mu postavili hrob vlastní, zdobený úryvkem z jeho oblíbené básně, znějící: „I AM PROVIDENCE“. Rovněž pokračovali v šíření jeho mýtu Cthulhu a nadále tiskli jeho práce, které se ve své úporné sebekritice často zdráhal vydat.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Mezi jeho tvorbu patří výlučně básně, povídky, novely, eseje a novinové články, které byly vydávány pouze časopiseckou formou, a to společnostmi, jako byly Astounding stories, The Argosy, Weird Tales, Tryout, atd. V měkké vazbě vydal pouze dvě práce.: Odstrašující dům (The Shunned House, 1928) a Stín nad Innsmouthem (The Shadow Over Innsmouth, 1936) [1]. Je rovněž považován za přímého následovníka E. A. Poea. Díky podobnosti stylu i žánru je dokonce nazýván Poem 20. století. Nejvýznamnějším motivem v jeho celoživotním díle je narušení nám známého trojrozměrného světa a jeho zákonů. Ve spise Nadpřirozená hrůza v literatuře poté definoval hororový žánr a shrnul i jeho dosavadní historii. Svému vzoru - Poeovi věnoval hned celou kapitolu.

Lovecraft byl značně sebekritický a mnoho svých prací zničil, nebo zcela zavrhl. Za svoji nejlepší považoval The Colour Out of Space, obdobné obliby se dostalo pouze několika dalším dílům z jeho rozsáhlé tvorby.

V jeho povídkách se velmi často objevují pradávné, většinou mimozemské rasy uctívající temná božstva. Tito bohové i jejich stoupenci však byli z tohoto světa vyhoštěni. Mohou se ale vrátit a vrátí se. Dalo by se říci, že všechny jeho práce i celoživotní postoj vůči světu byl tedy hluboce pesimistický až cynický, současně měl však mnohokrát uplatňoval i svůj smysl pro humor a jemnou ironii.

Mezi hlavní náměty se řadí např. mystické směřování k tragickému osudu a nemožnost mu utéct - naopak nutkavé přesvědčení hrdiny, že musí pokračovat dále do neznáma, mimozemské bytosti z rozličných rozměrů lhostejné k člověku, zneužívání vědy, existenciální úzkost, strach z rozpadu osobnosti, zobrazení prázdnoty a kosmické nicoty ...

H. P. Lovecraft kupříkladu varoval před vytvořením nukleárních zbraní i bezohledným výzkumem. Ve svém díle Ve zdech Eryxu popsal vzdálenou budoucnost, kde pozemské výpravy ve vesmírných lodích podnikají nájezdy, Conquistu, za cílem uloupení krystalické substance mimozemské rase na Venuši.

Ve velmi známé a opakovaně zfilmované povídce Herbert West-Reanimátor se také objevuje jeho poněkud komický rasismus a xenofobie. Velkou část svého života byl totiž velmi silně xenofobně zaměřen, a to navzdory tomu, že byl zatvrzelým zastáncem prezidenta Franklina Delano Roosevelta, sám se prohlašoval za „New Deal demokrata a anti-komunistu“. Až ke konci života tyto postoje přehodnotil a velice se za ně styděl. Jeho rasismus a xenofobie jsou označovány za komické, jen proto, že mnoho jeho přátel patřilo k odlišnému etniku, a to včetně jeho ženy (byla ukrajinskou židovkou). V jeho díle se ženské postavy vyskytují jen velmi omezeně a nikdy nezaujímají významné role. Je proto občas kritizován pro misogynitu. Malé množství ženských postav však svědčí spíše o jeho plachosti a nesmělosti vůči ženám v osobním životě.

Osobnost[editovat | editovat zdroj]

Howard Phillips Lovecraft oplýval vysokou inteligencí, mimořádnou pamětí a tvořivostí. Byl to tichý, melancholický, zádumčivý a zasněný člověk velmi laskavé a úzkostné povahy, a ačkoli jeho tvorbě dominovala především nadpřirozená témata, sám byl osobou racionální. Netajil se svojí anglofilií, ani láskou ke kočkám či minulosti. Také jej velmi zajímaly jeho sny. Zbožňoval vycházky po starobylých městech, v křivolakých uličkách, ve volné krajině a v přírodě. Netajil se ale také svoji nechutí k odlišným rasám, jazzu, náboženství, sportu, a modernímu ezoterismu. Jeho filosofický pohled byl značně existenciální. Byl zastáncem mechanického racionalismu a nihilismu. Lovecraft byl vášnivým čtenářem, ve své soukromé knihovně vlastnil kolem 2000 knih, včetně děl velmi starých a cenných.

Pokud jde o jeho náboženské přesvědčení, v dopise R. E. Howardovi napsal: "Celkově vzato si myslím, že existence ústřední kosmické vůle nebo věčného setrvání osobnosti je zatraceně nepravděpodobná. Jsou to ty nejsměšnější a nejnesmyslnější věci, jaké může kdokoli říct o vesmíru, a já nejsem tak slovíčkářský, abych nepředstíral, že je pokládám za bludný a nesmyslný přelud. Teoreticky jsem agnostik, ale než to bude se vší rozhodností prokázáno, musím se prozatímně a teoreticky řadit k ateistům." Většina postav Lovecraftových děl jsou pozitivisticky uvažující jedinci, kteří věří spíše vědě než náboženství, tento názor zřejmě odráží přesvědčení Lovecrafta samotného (přestože i tento apriorní pozitivismus Lovecraft nezřídka kritizuje a paroduje, např. v povídce Herbert West–Reanimator). Jeho fikce jsou někdy citovány jako příklad tzv. misoteismu, totiž přesvědčení, že božstva sice existují, ale jsou zlá a vůči člověku nepřátelská. Fiktivní náboženství z Lovecraftových děl tento názor sice implikují, Lovecraft sám jej však nikdy nezastával.

Trpěl nesčetnými psychosomatickými obtížemi, které se podepisovaly na jeho astenickém vzezření. Rovněž byl vystaven nepřetržitým obavám o vlastní duševní zdraví, vzhledem k určité rodinné zátěži, vzhledem k hysterii a depresím své matky, ale i onemocnění svého otce, ačkoliv příčina jeho stavu byla organická. Matka byla počas Lovecraftova dětství připravena ošetřit svého syna v případě projevů vrozené syfilis, a také vzhledem k vlastnímu zhroucení v osmnácti letech, kdy mimo jiné trpěl i obličejovými tiky, atd. V jistém období zase přechodně téměř ztrácel sluch, stav měl ale krátkého trvání, jelikož jeho příčinou byla zatvrdlá vrstva ušního mazu. Mnohem horší byly jeho obtíže s termoregulačním systémem, což se odráželo v jeho přecitlivělosti na chlad. Je známo, že při jedné své procházce v dvacetistupňovém mrazu upadl do bezvědomí. Ve svých dopisech se poté přiznával, že objevil v jednoduchém prvku mrazu silný zdroj inspirace. Trápily jej i časté noční můry, v dětství údajně i nočními děsy. K jeho křehkému zdraví přispívala ani obliba v nezdravém jídle; zbožňoval kávu, čokoládu, sýry, hranolky. S pozdější nepříznivou finanční situací se stravoval nepravidelně a málo, což se projevilo jeho pozdějšími obtížemi s trávením a možná i rakovinou střev.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Fantasy, sci-fi, horor[editovat | editovat zdroj]

(Řazeno dle abecedy)

Novely a romány[editovat | editovat zdroj]

  • At the Mountains of Madness (1931)
  • The Call of Cthulhu (1926)
  • The Case of Charles Dexter Ward (1927)
  • The Dream-Quest of Unknown Kadath (1926-1927)
  • The Shadow Out of Time (1934 1935)

Povídky[editovat | editovat zdroj]

  • The Alchemist (1908)
  • Azathoth (1922)
  • The Beast in the Cave (1905)
  • Beyond the Wall of Sleep (1919)
  • The Book (1933 ?)
  • The Cats of Ulthar (1920)
  • Celephaïs (1920)
  • The Colour Out of Space (March 1927)
  • Cool Air (1926)
  • Dagon (July 1917)
  • The Descendant (1926 ?)
  • The Doom That Came to Sarnath (1919)
  • The Dreams in the Witch House (1932)
  • The Dunwich Horror (1928)
  • The Evil Clergyman (October 1933)
  • Ex Oblivione (1920-1921)
  • Facts Concerning the Late Arthur Jermyn and His Family (1920)
  • The Festival (1923)
  • From Beyond (1920)
  • The Haunted House (1898/1902)
  • The Haunter of the Dark (1935)
  • He (1925)
  • Herbert West – Reanimator (1921-1922)
  • History of the Necronomicon (1927)
  • The Horror at Red Hook (1925)
  • The Hound (1922)
  • Hypnos (1922)
  • Ibid (1928 ?)
  • In the Vault (1925)
  • In the Walls of Eryx (Spolupráce s Kenneth Sterling; 1936)
  • John, the Detective (1898/1902)
  • Life and Death (1920 ?; Ztraceno)
  • The Little Glass Bottle (1897)
  • The Lurking Fear (1922)
  • Memory (1919)
  • The Moon-Bog (1921)
  • The Mound (Spolupráce s Zealia Bishop; 1929-1930)
  • The Music of Erich Zann (1921)
  • The Mysterious Ship (1902)
  • The Mystery of the Grave-Yard (1898)
  • The Mystery of Murdon Grange (1918)
  • The Nameless City (1921)
  • The Night Ocean (Spolupráce s R. H. Barlow; 1936)
  • The Noble Eavesdropper (1897 ?)
  • Nyarlathotep (1920)
  • Old Bugs (1919)
  • The Other Gods (1921)
  • Out of the Aeons (Spolupráce s Hazel Heald; 1933)
  • The Outsider (1921)
  • Pickman’s Model (1926)
  • The Picture (1907)
  • The Picture in the House (1920)
  • Poetry and the Gods (Spolupráce s Anna Helen Crofts; 1920)
  • Polaris (1918)
  • The Quest of Iranon (1921)
  • The Rats in the Walls (1923)
  • A Reminiscence of Dr. Samuel Johnson (1917)
  • The Secret of the Grave (1898/1902)
  • The Secret Cave or John Lees Adventure (1898)
  • The Shadow Over Innsmouth (1931)
  • The Shunned House (1924)
  • The Silver Key (1926)
  • The Statement of Randolph Carter (1919)
  • The Strange High House in the Mist (1926)
  • The Street (1920 ?)
  • Sweet Ermengarde (1917)
  • The Temple (1920)
  • The Terrible Old Man (1920)
  • The Thing in the Moonlight (Nepravý)
  • The Thing on the Doorstep (1933)
  • Through the Gates of the Silver Key (Spolupráce s E. Hoffmann Price; 1932-1933)
  • The Tomb (1917)
  • The Transition of Juan Romero (1919)
  • The Tree (1920)
  • The Tree on the Hill (Spolupráce s Duane W. Rimel; 1934)
  • Under the Pyramids (Napsáno pro Harry Houdini; 1924)
  • The Unnamable (1923)
  • The Very Old Folk (1927)
  • What the Moon Brings (1922)
  • The Whisperer in Darkness (1930)
  • The White Ship (1919)

Přírodní vědy[editovat | editovat zdroj]

(Řazeno dle abecedy)

  • The Art of Fusion, Melting, Pudling & Casting (1899)
  • Chemistry; 4 extant volumes (1899)
  • A Good Anaesthetic (1899)
  • The Scientific Gazette; 32 issues (1899-1909)
  • The Railroad Review (1901)
  • My Opinion as to the Lunar Canals (1903)
  • The Rhode Island Journal of Astronomy; 69 issues (1909)
  • Astronomy/The Monthly Almanack; 9 issues (1904)
  • The Planet (1903)
  • The R.I. Journal of Science & Astronomy (1903)
  • Annals of the Providence Observatory (1904)
  • Providence Observatory: Forecast for Providence & Vicinity Next 24h (1904)
  • The Science Library; 3 extant volumes (1904)
  • No Transit of Mars (1906)
  • Trans-Neptunian Planets (1906)
  • The Moon (1903-1906)
  • Astronomy Articles for the Pawtuxet Valley Gleaner (1906)
  • Astronomy Articles for the Providence Tribune (1908)
  • The Earth Not Hollow (1906)
  • Does “Vulcan” Exist? (1906)
  • Third Annual Report of the Prov. Meteorological Station (1907)
  • Celestial Objects for All (1907)
  • Astronomical Notebook (1909-1915)
  • Venus and the Public Eye (1909)
  • Astronomy Articles for the Providence Evening News (1918)
  • Science versus Charlatanry (1914)
  • The Falsity of Astrology (1914)
  • Astrology and the Future (1914)
  • Delavan’s Comet and Astrology (1914)
  • The Fall of Astrology (1914)
  • Isaac Bickerstaffe’s Reply (1914)
  • Mysteries of the Heavens Revealed by Astronomy (1915)
  • Editor’s Note to “The Irish and the Fairies” by Peter J. MacManus (1916)
  • Brumalia (1916)
  • The Truth About Mars (1917)
  • The Cancer of Superstition (1926)
  • Some Backgrounds of Fairyland (1932)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VANČURA, Zdeněk. heslo Lovecraft, Howard Phillips. In Zdeněk Vančura a kol.. Slovník spisovatelů : Spojené státy americké. Praha : Odeon, 1979. S. 422.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VANČURA, Zdeněk. heslo Lovecraft, Howard Phillips. In Zdeněk Vančura a kol.. Slovník spisovatelů : Spojené státy americké. Praha : Odeon, 1979. S. 421-422.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]