Ignacy Hryniewiecki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ignacy Hryniewiecki

Ignacy Hryniewiecki (25. dubna 1856, Kalinovka, Ruské impérium1. března 1881, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář polského původu a vrah cara Alexandra II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Revolucionářský život[editovat | editovat zdroj]

Ignacy Hryniewiecki se narodil ve zchudlé polské šlechtické rodině na malém panství. V roce 1875 odešel Hryniewiecki studovat na Petrohradskou univerzitu v oboru matematika. Později se stal členem organizace Narodnaja volja. V roce 1880 měl Hryniewiecki na starosti revoluční propagandu mezi studenty a odborníky.

Příprava atentátu na Alexandra II.[editovat | editovat zdroj]

Roku 1881 začal Hryniewiecki organizovat atentát na Alexandra II. Členům organizace Narodnaja volja poslal dopisy, v nichž spílal carovi Alexandrovi II., velebil prvního neúspěšného carova atentátníka Dmitrije Karakozova, považoval za nezbytné odstranit cara a vyzval členy organizace, aby mu v atentátu pomohli. K Hryniewieckému se tak připojili Timofej Michajlov, Andrej Željabov, Nikolaj Rysakov, Ivan Jemeljanov, Sofie Perovská a Nikolaj Kibalčič.

Výbušniny zhotovil Kibalčič s kombinací nitroglycerinu a Nitrocelulózy. Bomby byly testované v předměstském parku. Dvě bomby sice selhaly, jedna však přesto explodovala.

Den před atentátem Hryniewiecki napsal:

Alexandr II. musí zemřít... Zemře a společně s ním zemřeme i my, jeho nepřátelé, jeho vrazi... Dějiny jasně ukazují, že nádherný strom svobody vyžaduje lidské oběti… To je můj úděl zemřít mladý, i když se z vítězství dlouho radovat nebudu…

Atentát na Alexandra II.[editovat | editovat zdroj]

V den atentátu 1. března 1881 pořádal Alexandr II. vojenskou přehlídku v Petrohradu. Když průvod přejížděl přes most nad řekou Něvou, vyšel z davu spiklenec Nikolaj Rysakov a hodil na carův kočár bombu. Exploze však zabila dva kozáky a jednoho svědka. Když šokovaný Alexandr II. vystoupil z kočáru, z druhého konce mostu přiskočil Hryniewiecki a hodil po carovi bombu, která pod jeho nohama explodovala. Car byl těžce zraněn a brzy po několika hodinách zemřel.

Při atentátu však zahynul i sám Hryniewiecki. Další spiklenec Ivan Jemeljanov totiž hodil třetí bombu, která však omylem zasáhla Hryniewieckého. Výbuch ho sice nezabil, tlaková vlna ho však smetla z mostu do Něvy, kde se utopil.

Hryniewieckého spoluspiklenci Nikolaj Kibalčič, Sofie Perovská, Nikolaj Rysakov, Timofej Michajlov a Andrej Željabov byli odsouzeni k trestu smrti a 13. dubna 1881 oběšeni (jediný Jemeljanov si zachránil život útěkem). Těla pak byla zahrabána v neoznačených hrobech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignacy Hryniewiecki na anglické Wikipedii.