Guido Pella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Guido Pella
Guido Pella na French Open 2019
Guido Pella na French Open 2019
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození17. května 1990 (33 let)
Místo narozeníBahía Blanca, Argentina
BydlištěBuenos Aires, Argentina
Výška183 cm
Hmotnost79 kg
Profesionál od2007
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 241 978 USD
Dvouhra
Poměr zápasů124–146
Tituly1 ATP, 13 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění20. místo (14. října 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020)
French Open2. kolo (2013, 2016, 2018, 2019, 2020, 2021, 2023)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Open3. kolo (2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů38–67
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění55. místo (1. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledon1. kolo (2016, 2019, 2023)
US Open1. kolo (2016, 2017, 2018, 2019)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230730a30. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido Pella (* 17. května 1990 Bahía Blanca) je argentinský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2019 na 20. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 55. místě. Trénují ho José Acasuso a Kevin Konfederak.[2]

Sestra Catalina Pellaová je také profesionální tenistka, pohybující se převážně na okruhu ITF.[2]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 gdaňským prvním kolem Světové skupiny proti Polsku, v němž vyhrál úvodní dvouhru nad Przysiężnym. Argentinci zvítězili 3:2 na zápasy. Ve čtvrtfinále proti Itálii triumfoval s del Potrem ve čtyřhře a dopomohl k postupu do semifinálové fáze. V ní proti Velké Británii porazil Edmunda a podlehl Andymu Murraymu. Argentinští hráči přesto vyhráli 3:2 na zápasy. Ve finále s Chorvaty byl členem vítězného týmu, i když na dvorec nenastoupil. Argentina se tak stala prvním latinskoamerickým šampionem Davisova poháru. Do září 2023 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]

Argentinu reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. V mužské dvouhře jej v úvodním kole vyřadil třináctý nasazený Němec Philipp Kohlschreiber, přestože získal úvodní sadu.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V grandslamové juniorské kategorii se nejdále probojoval do semifinále dvouhry na French Open 2008. Premiérový start v hlavní soutěži grandslamového turnaje zaznamenal na newyorském US Open 2012, kde v úvodním kole dvouhry podlehl ruskému hráči Nikolaji Davyděnkovi ve čtyřech sadách.[1]

Hráče elitní světové desítky poprvé porazil ve druhém kole antukového Power Horse Cupu 2013 v Düsseldorfu, když jako 101. muž klasifikace vyřadil desátého tenistu světa Janka Tipsareviće. V téže fázi čínského Chengdu Open 2017 zdolal rakouskou světovou sedmičku Dominica Thiema. Třetí skalp člena Top 10 získal ve druhém utkání Wimbledonu 2018 po vítězství nad chorvatským pátým hráčem žebříčku Marinem Čilićem.[2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během únorového Rio Open 2016, kde zvládl semifinále s Rakušanem Dominicem Thiemem. Z boje o titul odešel poražen od Uruguayce Pabla Cuevase. Debutovou trofej získal na pátý pokus, po čtyřech prohraných finále, na antukovém Brasil Open 2019 v São Paolu. V závěrečném duelu turnaje zdolal 22letého Chilana Christiana Garína po dvousetovém průběhu.[4]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1 D)
ATP Tour 250 (1–3 D)

Dvouhra: 5 (1–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 21. února 2016 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Uruguay Pablo Cuevas 4–6, 7–6(7–5), 4–6
Finalista 2. 7. května 2017 Mnichov, Německo antuka Německo Alexander Zverev 4–6, 3–6
Finalista 3. 22. července 2018 Umag, Chorvatsko antuka Itálie Marco Cecchinato 2–6, 6–7(4–7)
Finalista 4. 10. února 2019 Córdoba, Argentina antuka Argentina Juan Ignacio Londero 6–3, 5–7, 1–6
Vítěz 1. 3. března 2019 São Paolo, Brazílie antuka (h) Chile Cristian Garín 7–5, 6–3

Finále na challengerech ATP a tituly okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 22 (20–2)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
ATP Challenger Tour Finals (1–0 D)
Challengery (12–2 D; 6 Č)
Futures (7 D; 8 Č)
Stav datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 14. července 2008 Trujillo, Peru antuka Argentina Juan Manuel Valverde 6–0, 6–4
Vítěz 13. dubna 2009 Jujuy, Argentina antuka Chile Guillermo Rivera-Aránguiz 6–3, 6–4
Vítěz 24. srpna 2009 La Paz, Bolívie antuka Argentina Gaston Giussani 4–6, 6–2, 6–2
Vítěz 31. srpna 2009 La Paz, Bolívie antuka Španělsko Arnau Burgués-Davi 6–2, 6–7(3–7), 7–6(7–5)
Vítěz 16. listopadu 2009 Corrientes, Argentina antuka Argentina Lionel Noviski 6–3, 6–0
Vítěz 16. listopadu 2009 Corrientes, Argentina antuka Argentina Marco Trungelliti 3–6, 6–1, 6–2
Vítěz 1. října 2011 Cochabamba, Bolívie antuka Argentina Juan Ignacio Londero 6–4, 6–3
Finalista 27. listopadu 2011 Guayaquil, Ekvádor antuka Itálie Matteo Viola 4–6, 1–6
Vítěz 3. března 2012 Salinas, Ekvádor antuka Itálie Paolo Lorenzi 1–6, 7–5, 6–3
Vítěz 5. srpna 2012 Manta, Ekvádor tvrdý Argentina Maximiliano Estévez 6–4, 7–5
Vítěz 23. září 2012 Campinas, Brazílie antuka Brazílie Leonardo Kirche 6–4, 6–0
Vítěz 1. prosince 2012 São Paulo, Brazílie tvrdý (h) Rumunsko Adrian Ungur 6–3, 6–7(4–7), 7–6(7–4)
Vítěz 6. října 2013 São Paulo, Brazílie antuka Argentina Facundo Argüello 6–1, 6–0
Vítěz 17. listopadu 2014 Lima, Peru antuka Austrálie Jason Kubler 6–2, 6–4
Vítěz 31. března 2015 San Luis Potosí, Mexiko antuka Irsko James McGee 6–3, 6–3
Vítěz 27. dubna 2015 São Paulo, Brazílie antuka Švédsko Christian Lindell 7–5, 7–6(7–1)
Finalista 11. května 2015 Heilbronn, Německo antuka (h) Německo Alexander Zverev 1–6, 6–7(7–9)
Vítěz 4. října 2015 Porto Alegre, Brazílie antuka Argentina Diego Schwartzman 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 22. listopadu 2015 Montevideo, Uruguay antuka Španělsko Iñigo Cervantes 7–5, 2–6, 6–4
Vítěz 2. července 2017 Milán, Itálie antuka Argentina Federico Delbonis 6–2, 2–1skreč
Vítěz 12. srpna 2017 Floridablanca, Kolumbie antuka Argentina Facundo Argüello 6–2, 6–4
Vítěz 11. listopadu 2018 Montevideo, Uruguay antuka Argentina Carlos Berlocq 6–3, 3-6, 6-1

Čtyřhra (14 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. listopad 2008 Buenos Aires, Argentina antuka Argentina Andrés Molteni Argentina Alejandro Kon
Argentina Gonzalo Tur
4–6, 6–3, [10–8]
2. listopad 2008 Neuquén, Argentina antuka Argentina Andrés Molteni Argentina Guillermo Bujniewicz
Argentina N Jara-Lozano
6–3, 5–7, [14–12]
3. prosinec 2008 Tucumán, Argentina antuka Argentina Andrés Molteni Argentina Diego Cristin
Argentina G-A Grimolizzi
6–7(6–8), 7–6(15–13), [10–6]
4. květen 2009 Córdoba, Argentina antuka Argentina Andrés Molteni Argentina German Gaich
Argentina Guillermo Durán
6–2, 6–4
5. srpen 2009 Santa Cruz, Bolívie antuka Argentina Diego Cristin Argentina J-J Monteferrario
Argentina Gaston Giussani
6–1, 6–1
6. listopad 2009 Corrientes, Argentina antuka Argentina Andrés Molteni Argentina Jonathan Gonzalia
Argentina Alejandro Fabbri
6–1, 6–3
7. říjen 2011 Cochabamba, Bolívie antuka Peru Sergio Galdós Bolívie Mauricio Doria-Medina
Bolívie Federico Zeballos
6–3, 6–2
8. říjen 2011 Santa Cruz, Bolívie antuka Peru Sergio Galdós Brazílie Felipe Soares
Brazílie Thales Turini
3–6, 6–2, [10–8]
9. duben 2012 Pereira, Kolumbie antuka Argentina Martín Alund Argentina Sebastián Decoud
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
6–3, 2–6, [10–5]
10. duben 2014 São Paulo, Brazílie antuka Argentina Diego Schwartzman Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
1–6, 6–3, [10–4]
11. listopad 2014 Guayaquil, Ekvádor antuka Argentina Máximo González Španělsko Pere Riba
Španělsko Jordi Samper-Montana
2–6, 7–6(7–3), [10–5]
12. listopad 2014 Lima, Peru antuka Peru Sergio Galdós Venezuela Roberto Maytín
Brazílie Marcelo Demoliner
6–3, 6–1
13. březen 2015 Cachantún, Chile antuka Argentina Andrés Molteni Argentina Máximo González
Argentina Andrea Collarini
7–6(9–7), 3–6, [10–4]
14. květen 2015 Vicenza, Itálie antuka Argentina Facundo Bagnis Itálie Salvatore Caruso
Itálie Federico Gaio
6–2, 6–4

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráči Finalisté Výsledek
Vítěz 1. 25.–27. listopadu 2016 Davis Cup
Záhřeb, Chorvatsko
tvrdý (h) Argentina Juan Martín del Potro
Argentina Federico Delbonis
Argentina Leonardo Mayer
Chorvatsko Marin Čilić
Chorvatsko Ivo Karlović
Chorvatsko Ivan Dodig
Chorvatsko Franko Škugor
3–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guido Pella na anglické Wikipedii.

  1. a b c Guido Pella na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230730a30. července 2023
  2. a b c Guido Pella na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230730a30. července 2023
  3. Guido Pella na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230730a30. července 2023
  4. Petr Pokorný, TenisPortal.cz, ČTK. Pella v Sao Paulu na pátý pokus vybojoval první titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-03 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]