Grimaldiové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Grimaldiové byli původně janovský šlechtický rod. Později monacký vládnoucí rod, vláda přecházela na různé linie rodu. Dodnes žijí některé linie tohoto rodu, ovšem vláda v Monaku přešla na jiné rody (které ovšem dále používaly jméno Grimaldi).

Historie rodu[editovat | editovat zdroj]

V Janově do roku 1270[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele rodu je považován Grimaldo I. Canella, mladší syn Otto Canelly, janovského konsula z roku 1133. Sám Grimaldo se stal konsulem třikrát v roce 1162, 1170 a v roce 1184, kdy také umírá. Jeho syn Oberto je první člen rodu, který používá příjmení Grimaldi.

Během 1. křížové výpravy se Grimaldiové podíleli na růstu bohatství Janova a stali se jednou ze čtyř nejmocnějších rodin ve městě.

Během boje o investituru vedli Grimaldiové, společně s rodem Fieschi, stranu propapežskou /tzv. Guelfy/, proti nim se postavily rody Doria a Spinola na straně císařské /tzv. Gibeliny/. V roce 1270 byli Guelfové vytlačeni z Janova a hledají podporu u guelfských měst kolem Nice na jižním pobřeží Francie.


Dobytí Monaka: Legenda[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy měl François Grimaldi převlečený za františkánského mnicha v době Vánoc roku 1297, za deštivé noci zaklepat na vrata monacké pevnosti. Strážný podhlédl na návštěvníka ven, a když uviděl osamělého muže v mnišské kutně, otevřel vrata, aby ho mohl pustit dovnitř. Na to François vykřikl „S boží pomocí!“, což bylo znamenaní pro jeho muže. Malý oddíl ozbrojenců po krátkém boji pevnost ovládl. Tak se stali podle legendy Grimaldiové vládci Monaka.

Monako v letech 12971419[editovat | editovat zdroj]

Ať už Grimaldiové dobyli Monako jakkoliv, jisté je, že Francesco vládl Monaku 12 let. Po jeho smrti, neboť zemřel bezdětný, postupně ztráceli a získávali Grimaldiové, v důsledku válek a nestability v regionu, kontrolu nad panstvím. Až roku 1419 se Grimaldiům podařilo zavést pevný řád a ustanovit dědičnost vlády ve svém rodě.

Vládce Monaka se až do 17. století nazýval Signore di Monaco (pán Monaka), poté se titul změnil na knížete (franc. Prince, it. Principe).

Přechod vlády nad Monakem na jiné rody[editovat | editovat zdroj]

Poslední vládce z rodu Grimaldi - Antoine Grimaldi umírá roku 1731, jelikož jeho bratr, Francesco Onorato Grimaldi je duchovním, přechází poté vláda na Antoineova vnuka, syna jeho dcery Louisy-Ippoliti, Honorého III. z dynastie Matignon. Ten je ovšem v té chvíli nezletilý a do jeho 13 let vládne jeho otec Jacques I. François Léonor de Goyon, hrabě de Mantignon etc. Tento také přijímá jméno Grimaldi (někdy také Matignon-Grimaldi) pro svůj rod.

Rod Mantignon vládne v Monaku do roku 1949, kdy trůn přechází po smrti Ludvíka II. prostřednictvím jeho nelegitimní dcery Charlotty (uznána otcem 1919) na rod Polignac, který ovšem také pokračuje v tradici jména Grimaldi /Polignac-Grimaldi/. Z tohoto rodu pochází současný monacký kníže Albert (vláda od roku 2005).

Linie rodu[editovat | editovat zdroj]

Grimaldi-Monaco[editovat | editovat zdroj]

Françoise vládne v Monaku v letech 12971309 a jím tato linie vymírá. Vláda přechází na jiné větve rodu.

Grimaldi-Antibes[editovat | editovat zdroj]

Tato linie se usadila v Provenci, kde získali titul pánů z Antiges a Ganes. Lambert z této větve se oženil s Claudií, Catalana Grimaldiho, který neměl mužského dědice. Vládu nad Monakem převzal Lambert a jeho dědici z linie Grimaldi-Antibes-Monako. Samotná linie vymírá v roce 1940.

Grimaldi-Antibes-Monaco[editovat | editovat zdroj]

Vládne v Monaku v letech 1457 - 1731, vymírá 1748. Roku 1731 přechází vláda na rod Mantignon-Grimaldi, který vládne Monaku v letech 1731 - 1949. Rod Mantignon-Grimaldi vymírá 1949 a dědictví přechází na rod Polignac-Grimaldi, tento vládne od roku 1949 do současnosti.

Grimaldi-Puget[editovat | editovat zdroj]

Vedlejší větev linie Grimaldi-Antibes-Monako, která se nejdříve psala jako Grimaldi-Brusca, po zisku panství Puget-Théniers (dědictví po rodové větvi Grimaldi-Boglio) v Provenci se rozdělila na větve Grimaldi-Puget a Grimaldi-Brusca. Tato linie existuje dodnes.

Grimaldi-Boglio[editovat | editovat zdroj]

Je linie, která se usadila na úpatí Savojských Alp, kde získali rozsáhlá panství. Majetek tohoto rodu tvořilo kromě panství Puget okolo dvaceti dalších panství (Beuil, Péone, Roubion, Roure, Ilonse, Marie, Bairols, Thiéry, Pierlas, Touët, Lieuche, Rigaud, Massoins, Villars, Malaussène, Tournefort, Sauze, Levens, Rimplas, Tourrette, Revest, Roquette-sur-Var, Ascros, Roquesteron a Aiglun) a někdy je označováno malým královstvím. Linie vymírá 1698.

2. linie Grimaldi-Monaco[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Françoise Grimaldiho se zástupci druhé větve Grimaldi-Monaco snaží udržet vládu nad Monakem, což se jim s konečnou platností povedlo 1419, avšak roku 1457 linie vymírá a vláda přechází prostřednictvím sňatku na linii Grimaldi-Antibes-Monako.

Linie Grimaldi-Monako-Sicily[editovat | editovat zdroj]

Vedlejší větev 2. linie Grimaldi-Monako.

Linie Grimaldi-Genoa-Beaufort[editovat | editovat zdroj]

Anglická linie rodu, kterou založil markýz Alexander Grimaldi di Belforte, který emigroval do Anglie. Vymírá 1908.

Linie Grimaldi-Genoa-della Pietra[editovat | editovat zdroj]

  • Vedlejší větev 2. linie Grimaldi-Monako.