Volby v Monaku

Politika Monaka
	Ústava; Lidská práva;
	Monarchie; Kníže (seznam); Albert II.; • Dědičný kníže (seznam); Princ Jacques; • Knížecí rodina; • Následnictví; • Korunní rada;
	Výkonná moc; Státní ministr; Pierre Dartout; • Rada vlády;
	Zákonodárná moc; Národní rada; Předseda: Stéphane Valeri;
	Justice; Nejvyšší soud; • Odvolací soud; • Revizní soud; • Vysoká rada soudců a žalobců; • Smírčí soudce;
	Volby; všeobecné: 2003 • 2008 • 2013 • 2018; • Politické strany;
	Administrativní členění; Obecní rada; Starosta: Georges Marsan;
	Zahraniční vztahy; Ministerstvo zahraničních věcí; ministryně: Isabelle Berrová-Lefèvrová; • Diplomatické mise Monaka; • Diplomatické mise v Monaku; • Zákon o státní příslušnosti; • Cestovní pas; • Vízová povinnost; • Vízová politika;

Volby v Monaku jsou svobodné. Volí se pouze do jednokomorového parlamentu 24 členů na pětileté volební období. Volit mohou občané nad 18 let.^[1]

Dominantní politické strany[editovat | editovat zdroj]

↑ Monako: Vnitropolitická charakteristika [online]. businessinfo.cz, 9.2.2013 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.

Volby v evropských zemích

Země	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Území se sporným postavením	Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří

Teritoria, kolonie a zámořská území	Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)