Přeskočit na obsah

František Rachlík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Rachlík
Narození16. září 1904
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. února 1980 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, publicista, archivář, prozaik, dramatik, redaktor, novinář a dramaturg
Témataliteratura, humoristická literatura, editace, žurnalistika, divadlo a dramaturgie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Rachlík (16. září 1904 Nymburk[1] - 13. února 1980 Praha) byl český prozaik, autor humoristických a historických próz a dramatik.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

František Rachlík se narodil v Nymburce v rodině barvíře. V letech 1915–1920 navštěvoval nymburskou reálku, ale maturoval privátně až v roce 1924. Vyučil se barvířem a zprvu vedl barvírnu v Nymburce; později pak prádelnu v Praze na Žižkově. V Praze začal studovat na filozofické fakultě UK historii, dějiny umění a estetiku. V letech 1927–1929 absolvoval knihovnický kurs.

Po ukončení studií vystřídal několik úřednických zaměstnání, nejvýznamnější z nich bylo místo tajemníka nakladatelství Melantrich (1937–1939), nějaký čas byl i nezaměstnaný. Za války pracoval pracoval jako archivář a knihovník.

Po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1945–1950 vedl Vydavatelství ministerstva informací, kde se například spolupodílel na založení časopisů Svět v obrazech, Vlasta a knižnici portrétů národních umělců. V letech 1950–1954 působil jako dramaturg Divadla v Karlíně a byl spolu s Janem Werichem uměleckým vedoucím souboru.

V květnu 1946 vyjádřil František Rachlík svůj kladný postoj ke KSČ ve stranické publikaci Můj poměr ke KSČ.[2] Zda byl jejím členem není jasné. V témže roce podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované rovněž před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Májový předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[3] Později podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[4]

Od roku 1954 byl spisovatelem z povolání.

Psal především humoristickou a historickou prózu a dramata. Kromě vlastních dramat upravoval František Rachlík i hry jiných autorů.

Humoristická literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • 1940 Pozdrav pánbu, pane Randák (prozaická prvotina)
  • 1940 I dejž to pánbu, holenkové
  • 1943 Balty (1943–1946)
  • 1966 Kobalty a Šest modrých dnů (šestisvazkový soubor, pokus o žánr filozofické pohádky)

Historická próza

[editovat | editovat zdroj]
  • 1951 Pro slovo a chléb
  • 1958 Hodina předjitřní (román, děj je soustředěn na hlavní postavu Jana Žižky)
  • 1954 Komedie plná lásky (Kniha o Jindřichu Mošnovi. Kratší prozaické vyprávění o tomto komikovi má název Jediná láska a vyšlo téhož roku.)
  • 1969 Oblázek
  • 1948 Kulový král (divadelní hra odhalující „lupičskou podstatu buržoazního podnikání“)
  • 1948 Jan Žižka
  • 1950 Hodina předjitřní
  • 1930 Jiří Melantrich Rožďalovický z Aventýna (odborná studie)
  • 1948 Cézanne: Odpovím vám obrazy (popularizační rozprava)
  • 1950 Národní umělec Václav Špála (popularizační rozprava)
  • 1950 Myška na dole (reportáž z hornického prostředí)
  1. Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. 
  2. KOPECKÝ, Václav; HRAD, Josef. Můj poměr ke KSČ : projevy z řad pracující inteligence. 1. vyd. [s.l.]: Komunistická strana Československa. Ústřední výbor. Kulturní a propagační oddělení., 1946. 88 s. S. 67–68. 
  3. KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  4. Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-29]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]