František Picka

František Picka
František Picka
Základní informace
Narození	12. května 1873; Strašice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. října 1918 (ve věku 45 let); Praha; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Žánry	klasická hudba, duchovní hudba, scénická hudba a opera
Povolání	hudební skladatel, dirigent, varhaník, zpěvák, sbormistr a kritik
Nástroje	varhany a hlas
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Picka (12. května 1873 Strašice^[1] – 18. října 1918 Praha^[2]) byl český varhaník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Život

Otec skladatele byl učitelem a varhaníkem v Lochovicích. Od něj získal základní hudební vzdělání a již v 11 letech zastupoval jako varhaník otce. Studoval na Varhanické škole v Praze u Františka Skuherského a Karla Steckra a vedle toho i hru na klavír u Jindřicha Káana.

Po studiu byl v Praze varhaníkem, korepetitorem a sbormistrem. Měl krásný hlas a příležitostně vystupoval i jako zpěvák. V roce 1894 byl krátce dirigentem operety. V letech 1894-1897 působil jako ředitel kůru v kostele sv. Jakuba a od roku 1897 až do své smrti, v dominikánském kostele sv. Jiljí. Byl korepetitorem v Pivodově pěvecké škole a hudebním referentem časopisu Dalibor.

V roce 1900 se z popudu šéfa opery Národního divadla Karla Kovařovice stal sbormistrem operního sboru Národního divadla a po dvou letech i třetím dirigentem. Nejprve řídil činoherní orchestr a baletní představení. Od roku 1903 dirigoval i opery. Komponoval scénickou hudbu pro činoherní představení a za dobu svého působení v Národním divadle složil okolo 100 titulů. Nejúspěšnější se stala hudba k vánoční hře Karla Maška Betlém, která byla později použita i pro rozhlasovou úpravu. Ve spolupráci s režisérem Jaroslavem Kvapilem zkomponoval hudbu téměř ke všem tehdejším inscenacím her Williama Shakespeara. Národní divadlo rovněž uvedlo ve dvou inscenacích jeho jedinou operu Malíř Rainer.

Jako skladatel se nejvíce prosadil v oblasti církevní hudby. Zkomponoval 7 latinských mší, českou mši, requiem, 2 Te Deum, cykly Umučení Kristovo a Hebdomas sancta (Svatý týden) a mnoho dalších drobnějších skladeb. Chrámovou hudbou se zabýval i teoreticky. Ve spise O nynějším stavu hudby církevní vůbec a v Praze zvláště se postavil ostře proti konzervativním snahám zvrátit přirozený vývoj chrámové hudby. O propagaci hudby v širší veřejnosti se zasloužil knihou Operní skladatelé a jejich díla.

Rodinný život

31. května 1897 se oženil s vdovou Antonií, rozenou Linhartovou (1872-??), se kterou měl tři děti (z nich jeden syn, naroz. 1895, byl pravděpodobně Františkem Pickou dodatečně legitimizován^[3]). Rodina žila na pražském Starém Městě.^[4]^[5]

Úmrtí

Zemřel 18. října 1918, kdy vysílený chřipkou utrpěl úraz hlavy po pádu na schodech.^[6]

Dílo (výběr)

Mše

Missa F-dur op. 17
Missa Es-dur op. 19
Missa solemnis c-moll op. 21
Missa G-dur op. 33
Missa festiva D-dur op. 40
Missa B-dur op. 41
Missa brevis op. 43
Mše česká op. 15
Requiem Es-dur op. 27

Písně

Pět písní op. 1 (slova Vítězslav Hálek, V. Pokorný, Fr. L. Čelakovský)
Čeští hoši (slova Josef Václav Sládek)
České děvy (slova Ladislav Benýšek)
Písně op. 5
Písničky op. 24–28 pro střední hlas s průvodem klavíru
Pohádka touhy op. 30
Letní hymnus pro vyšší hlas s průvodem klavíru
Hanácky pěsničke op. 60
Novy hanácky pěsničke pro střední hlas s průvodem klavíru, op. 63

Opera

Malíř Rainer, komická opera o čtyřech jednáních, libreto podle hry J. J. Kolára napsal Karel Mašek (premiéra 24. 11. 1911 v Národním divadle)

Sbory

Písně pasácké, op. 2 (čtyři sbory pro mužské hlasy na slova R. Pokorného, věnoval svému otci)
Pijácké op. 10
Zpěv, slavnostní sbor pro mužské hlasy na slova Svatopluka Čecha
Tichá noc, Píseň svatební, Květ lotosu op. 20 (smíšený)
Smutná pohádka, op. 22, balada pro mužský sbor a tenorové sólo s průvodem klavíru
Jarní večer, romance pro smíšený sbor s průvodem klavíru

Zkomponoval rovněž řadu skladeb pro klavír a drobnější skladby pro komorní obsazení. Úplný seznam skladeb je v práci Ludmily Markové (viz Literatura).

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Malvína Procházková: Ze života hudebního skladatele Františka Picky. Cyril, 1938, str. 64
Cyril Sychra : František Picka v mých vzpomínkách. Cyril, 1938, str. 66
Jan Stikar: Pickovy skladby církevní. Cyril, 1938, str. 68
Ludmila Marková: Seznam skladeb Františka Picky. Cyril, 1938, str. 71 (dostupné zde^{[nedostupný zdroj]})

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z10, s. 55
↑ Kostel sv. Mikuláše, Malá Strana, snímek 205
↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Františka Picky
↑ Soupis pražských obyvatel, Picka František, 1873
↑ DRAHOVZALOVÁ, Dagmar. František Picka významný sladatel duchovní hudby přelomu 19. a 20. století. Praha, 2009 [cit. 2022-12-17]. 66 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola. Vedoucí práce Eduard Douša. s. 32. Dostupné online.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Picka
Sbor opery Národního divadla
Přehled činnosti v Národním divadle

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z10, s. 55

[3] Kostel sv. Mikuláše, Malá Strana, snímek 205

[4] Policejní přihlášky, Praha, rodina Františka Picky

[5] Soupis pražských obyvatel, Picka František, 1873

[6] DRAHOVZALOVÁ, Dagmar. František Picka významný sladatel duchovní hudby přelomu 19. a 20. století. Praha, 2009 [cit. 2022-12-17]. 66 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola. Vedoucí práce Eduard Douša. s. 32. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]