František Tesař (pedagog)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Tesař
František Tesař (Národní album, 1899)
František Tesař (Národní album, 1899)
Narození20. dubna 1818
Dub u Volyně
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. června 1885 (ve věku 67 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog a spisovatel
ChoťAnna Tesařová (roz. Švestková)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Tesař (20. dubna 1818 Dub u Volyně[1] – 18. června 1885 Praha) byl český pedagog, spolkový činovník, novinář, šéfredaktor a spisovatel, autor učebnic, čítanek a knih pro mládež.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Dub poblíž Volyně na Šumavě. Vystudoval na německých školách ve Strakonicích a Písku, posléze odešel roku 1839 studovat německou vzorní školu pro učitele v Praze, kterou zakončil roku 1841. Následně nastoupil na německou městskou školu u sv. Jiljí v Praze. Jeho působením a jeho učitelského kolegy Josefa Kadrlatého byla na škole zavedena výuka v češtině. Prostřednictvím Štěpána Bačkory byl Tesař uveden do společenského vlasteneckého salonu Karla Slavoje Amerlinga a stal se členem českého spolku Budeč. V roce 1848 se jakožto člen Národního výboru a Slovanské lípy účastnil pražského revolučního dění.

V roce 1848 se stal členem učitelského sboru české hlavní školy v Praze. Společně s ním sem nastoupili také Karel Amerling, Jan Karel Škoda, Josef Walter, Vincenc Dominik Bíba a Petr Mužák, později také Jan Malýpetr. Téhož roku absolvoval pobyt ve Vídni, kde ve spolupráci s rakouským ministerstvem školství pomáhal připravit reformu českého školství. Rovněž se roku 1849 stal členem pražské školní rady. Stal se též předsedou spolku Budeč a po rezignaci šéfredaktora periodika Posel z Budče Josefa Franty Šumavského převzal jeho pozici.[2] Hojně přispíval také do časopisů Škola, Škola a Život, Národní škola a dalších. Rovněž byl autorem pedagogické literatury, učebnic a knih určených mládeži. Jím sepsaná Německá mluvnice pro Čechy z roku 1856 byla následně ministerstvem školství přijata jako učební pomůcka.

Roku 1860 se významně zasloužil o zřízení české vyšší dívčí školy v Praze. Se svou manželkou Annou provozoval také soukromý vzdělávací ústav pro dívky na pražském Senovážném náměstí.[3] Roku 1866 se stal členem pražského městského zastupitelstva.

František Tesař zemřel 18. června 1885 v Praze. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Německá mluvnice pro Čechy (1856)
  • Naučné i zábavné povídky pro útlou mládež (1873)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Světozor. [s.l.]: František Šimáček. 900 s. Dostupné online. Google-Books-ID: UoMoAQAAMAAJ. 
  3. ↑ LENDEROVÁ, Milena. K hříchu i k modlitbě: Žena devatenáctého století. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 351 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3540-8. Google-Books-ID: diEoDgAAQBAJ. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let: od r. 1780 do r. 1882 : s doplňkem za léta 1883 a 1884 : příspěvek k historii české literatury a českého školství. V Praze: M. Knapp, 1885.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Tesař_(pedagog)&oldid=22908566“