Ethylbenzen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ethylbenzen je aromatický uhlovodík, za běžných podmímínek jde o bezbarvou kapalinu s charakteristickým zápachem, která se snadno vypařuje.
[editovat] Chemické vlastnosti a použití
Teplota tání etylbenzenu je −95 °C, teplota varu 136 °C a hustota 867 kg.m-3. Rozpustnost etylbenzenu ve vodě činí 150 mg.l-1, je dobře rozpustný v organických rozpouštědlech. Jako kapalina i pára je hořlavý, ve formě kapalina může akumulovat statický elektrický náboj.
Je součástí ropy nebo nebo kamenouhelného dehtu a používá se např. v inkoustech a barvivech, ale též pro výrobu pesticidů. Z více než 90 % se používá jako surovina pro výrobu styrenu, následně polymerací plastu polystyrenu (PS). Slouží dále k výrobě acetofenonu, diethylbenzenu pro produkci rozpouštědel a ředidel, barev a laků, přidává se do asfaltů. Automobilový benzín obsahuje přibližně 4 % ethylbenzenu.
[editovat] Ekologická rizika
Ethylbenzen je neperzistentní látkou, která je v prostředí biodegradována nebo podléhá fotooxidaci. S výjimkou velkého úniku z bodového zdroje nezpůsobuje ethylbenzen velké škody v ekosystému. Jako ostatní těkavé organické látky se účastní tvorby tzv. letního neboli fotochemického smogu.
[editovat] Zdravotní rizika
Ethylbenzen vstupuje do organismu inhalačně, orálně i kůží. V těle dochází k jeho biotransformaci, jejímž hlavním produktem jsou kyseliny mandlová a fenylglyoxylová, které jsou vylučovány močí. Část ethylbenzenu je přímo vylučována močí a/nebo dechem.
Akutní i chronická toxicita ethylbenzenu jsou relativně nízké. Ethylbenzen dráždí dýchací cesty a oči, ovlivňuje funkce mozku a poškozuje kůži, způsobuje závratě, poškození jater, ledvin a očí.
