Bisfenol A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bisfenol A
Vzore Bisfenolu A
Obecné
Systematický název 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan
Anglický název Bisphenol A
Německý název Bisphenol A
Sumární vzorec C15H16O2
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 228,29 g/mol
Teplota tání 155–156 °C
Teplota varu 220 °C (500 Pa)
Hustota 1,2 g/cm³
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R37 R41 R43 R62
S-věty (S2) S26 S36/37 S39 S46

GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05

GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08

GHS07 – dráždivé látky
GHS07

H-věty H361f H335 H318 H317
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Bisfenol A (BPA) je organická chemická sloučenina, která se využívá při výrobě plastů. Systematický název je propan-2,2-diyldifenol. Název 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan není správný, jelikož hlavní skupina není vyjádřena koncovkou, ale předponou..

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Bisfenol A se připravuje chemickou reakcí fenolu s acetonem v kyselém prostředí.

Syntéza Bisfenolu A

Využití[editovat | editovat zdroj]

BPA se používá jako monomer při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě např. CD a DVD, kojeneckých lahví, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ale také ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně.[1]

Jeho celosvětová produkce činí kolem tří milionů tun ročně a roste.[1]

Škodlivost[editovat | editovat zdroj]

Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že vystavení bisfenolu A během nitroděložního vývoje ovlivňuje vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu v pozdějším věku, a také způsobuje úbytek spermií u mužů.[2]

Vedou se polemiky, zda BPA způsobuje onemocnění srdce nebo cukrovku,jelikož při těchto nemocech je často prokázána vyšší hladina BPA. [3] Výzkum prováděný u mužských zaměstnanců továren vystavených vysokým koncentracím BPA ukázal, že měli čtyřikrát vyšší frekvenci problémů s erekcí a sedmkrát častěji problémy s ejakulací.[1]

Výsledky studie prováděné v USA v letech 2003-2006 a publikované v listopadu 2010 nasvědčují tomu, že má bisfenol A (a podobně také triclosan) negativní účinky na fungování imunitního systému člověka. Podle závěrů této studie bude žádoucí prozkoumat mechanismy, které se těchto účincích podílejí a také jaké expozice (z hlediska množství a času) mají významný vliv na imunitní systém a na náchylnost k nemocem (a jejich vážnost) v pozdějších obdobích lidského života.[4]

Regulace[editovat | editovat zdroj]

Od 1. června 2011 se v Evropské unii nesmějí prodávat kojenecké láhve s obsahem bisfenolu A. Nicméně podle zjištění organizace Greenpeace byly v obchodní síti v ČR prodávány ještě za účinnosti zákazu.[5] V dubnu 2012 švédská vláda ohlásila zákaz použití bisfenolu A v obalech potravin určených dětem do 3 let věku.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dokumenty[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Bisfenol A, látka, která nás obklopuje, škodí lidskému zdraví, lidovky, 13. listopadu 2009
  2. Miroslav Šuta: „Proč zrovna já?“ aneb Rakovina prsu, životní styl a prostředí, respekt.cz, 11. listopadu 2009
  3. BPA (Bisfenol A): Nebezpečná látka našeho každodenního života
  4. The Impact of Bisphenol A and Triclosan on Immune Parameters in the US Population, NHANES 2003–2006
  5. V Česku se dál prodávají kojenecké láhve s bisfenolem
  6. Miroslav Šuta: Bisfenol A: Švédsko oznámilo zákaz v obalech potravin pro děti, respekt.cz, 16. 4. 2012