Kumen
| Kumen | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | (1-methylethyl)benzen |
| Triviální název | kumen |
| Ostatní názvy | isopropylbenzen, 2-fenylpropan |
| Anglický název | Cumene |
| Německý název | Cumol |
| Funkční vzorec | C6H5CH(CH3)2 |
| Sumární vzorec | C9H12 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| SMILES | CC(C)c1ccccc1 |
| Číslo RTECS | GR8575000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 120,19 g/mol |
| Teplota tání | −96 °C |
| Teplota varu | 152 °C |
| Hustota | 0,862 g/cm³ |
| Dynamický viskozitní koeficient | 0,777 cP (21 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R10 R37 R51/53 R65 |
| S-věty | (S2) S24 S37 S61 S62 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kumen je triviální název pro isopropylbenzen (systematický název (1-methylethyl)benzen nebo 2-fenylpropan), organickou sloučeninu patřící mezi aromatické uhlovodíky. Je složkou surové ropy i rafinovaných paliv. Jedná se o hořlavou bezbarvou kapalinu s teplotou varu 152 °C. Skoro všechen kumen vyráběný průmyslově jako čistá látka se převádí na kumenhydroperoxid, který je surovinou pro syntézu jiných důležitých chemikálií, například fenolu nebo acetonu.
Obsah |
Výroba[editovat]
Komerční výroba kumenu vychází z katalytické alkylace benzenu s přidáním propylenu. Jako katalyzátor lze použít tuhou kyselinu fosforečnou nanesenou na oxidu hlinitém, což se využívalo do poloviny 90. let 20. století. Tehdy však tuto volbu vytlačily zeolitové katalyzátory.[1]
Související články[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cumene na anglické Wikipedii.