Edward Franklin Albee
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edward Franklin Albee [Ólbí] (* 12. března 1928) je americký dramatik. Bývá řazen k absurdnímu dramatu, ale on sám sebe považuje za realistického autora.
Narodil se ve Washingtonu, ale jako čtrnáctidenní miminko byl adoptován rodinou Albee, ti žili v New Yorku, kde podnikali v divadelnictví, vystudoval Choate School, poté Trinity College.
Za jeho dílo mu byla třikrát (v letech 1967, 1975, 1994) udělena Pulitzerova cena.
[editovat] Dílo
V krátkých, často jednoaktových hrách zobrazuje člověka v krizových situacích samoty, lhostejnosti, přetvářky a lži.
Jeho hry často vycházejí z reálné skutečnosti.
Přestože jeho dílo je velmi úspěšné, nejen u diváků, ale i u kritiky, mnoho lidí se domnívá, že plně nevyužil svůj talent a psal pouze tak, aby to stačilo.
- Stalo se v ZOO - 1958, v této hře vystupují pouze dvě postavy Peter a Jerry. Peter je úředník ze střední třídy, který žije v nezájmu o okolní svět, zatímco Jerry je izolovaný a sklíčený muž, který má velké problémy. Tito muži se potkají na lavičce v New Yorkském Central Parku. Jerry zoufale potřebuje smysluplnou konverzaci s jinou lidskou bytostí. Vnutí se do konverzace s Petrem a nutí ho poslouchat svůj životní příběh a teorii, že lidský svět je jakási ZOO, kde lidé žijí odděleni svými byty. Děj je lineární, rozvíjí se před obecenstvem v reálném čase. Katalyzátor pro šokující konec se objeví, když Peter oznámí, že musí jít. Jerry se v reakci na to neuvěřitelně rozzuří. Nečekaně vytáhne na Petera nůž a zahodí ho aby přiměl Petera ho zvednout a bránit se. Když Peter drží nůž k sebeobraně, tak že by s ním téměř nemohl ublížit, Jerry se na nůž sám napíchne. Peter je zmatený a velmi rozrušený. Jerry umírá téměř pokojně na lavičce. Hra prozkoumává témata izolovanosti, samoty, sociální nerovnost a odlidštění komerčního světa.
- Balada o smutné kavárně - dramatizace novely Carson McCullersové
- Pískoviště - 1959, krátká hra o generačních problémech.
- Smrt Bessie Smith - 1960, tato hra se opírá o skutečnou událost, kdy (v 30. letech) lékaři odmítli ošetřit smrtelně zraněnou černošskou zpěvačku.
- Americký sen - 1961
- Kdo se bojí Virginie Woolfové - 1962, (v Čechách pod titulem Kdopak by se Kafky bál). Pravděpodobně neznámější autorova hra. Dva manželské páry vysokoškolských pedagogů stráví noc v otevřené (částečně i sexuální) komunikaci. Tento příběh byl v roce 1966 v režii M. Nicholse
- Malcolm - 1965
- Křehká rovnováha - 1966
- Všechno v zahradě - 1967
- Naslouchání - 1976
- Pobřeží - 1976
- Muž, který měl tři paže - 1982
- Chůze - 1984
- Koza aneb Kdo je Sylvie?
- Tři velké ženy - 1991
