Dolní Lomnice (Doupovské Hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Lomnice
Náves od východu
Náves od východu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDoupovské Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel60 (2021)[1]
Katastrální územíDoupovské Hradiště (20,88 km²)
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ362 72
Počet domů22 (2021)[2]
Dolní Lomnice
Dolní Lomnice
Další údaje
Kód části obce317942
Zaniklé obce.cz183
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Lomnice (německy Unter Lomitz) je vesnice dva kilometry východně od Kyselky, u dolního toku potoka Lomnice, při bývalé silnici z Kyselky do Doupova. Je jednou ze čtyř částí obce Doupovské Hradiště. V roce 2011 v ní trvale žilo 73 obyvatel.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice je odvozeno ze spojení lomná říčka, neboli hlučný či mezi lomy tekoucí potok anebo potok se zatáčkami. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Niderlomnicz (1466), Unterlomitz (okolo roku 1536), Vnterlamicz (1567), Vntterlamicz (1570), Unter Lamtz (1579), Unter-Lamnitz (1785, 1847) a Lomnice dolní nebo Unter-Lomitz (1854).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od třináctého století byla Dolní Lomnice, spolu s blízkou Horní Lomnicí, součástí šemnického újezdu, který tehdy patřil k oseckému klášteru. V polovině šedesátých let patnáctého století ji král Jiří z Poděbrad připojil k panství hradu Andělská Hora. Během pobělohorských konfiskací Andělskou Horu získal Heřman Černín z Chudenic, který Dolní Lomnici převedl k panství Kysibel.[5] V osmnáctém století byla vesnice přifařena k farnosti ve Svatoboru.[6]

Dům na východním okraji vesnice
Domy na západním okraji vesnice

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři sedláci, tři chalupníci a tři poddaní bez pozemků. Hospodářům patřilo celkem třináct potahů a chovali třináct krav, devatenáct jalovic, dvě ovce a čtyři prasata. Na polích se pěstovalo žito a hlavními zdroji obživy byly chov dobytka a obchod s obilím.[6]

V devatenáctém století ve vsi byla škola a mlýn s jedním kolem na nestálé vodě. U mlýna býval dřevěný kříž z roku 1752 a u silnice stávala barokní kaple. Většina staveb byla dřevěných nebo hrázděných.[6] Pošta nebo železniční stanice bývaly v Kyselce.[5]

Dolní Lomnice byla v roce 1953 začleněna do vojenského újezdu Hradiště, což vedlo k jejímu úpadku a demolici části zástavby. Na rozdíl od sousední Horní Lomnice však ves nezanikla úplně.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Dolní Lomnice stojí v katastrálním území Doupovské Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry východně od Kyselky. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 410 metrů v západní části Doupovských hor, konkrétně na rozhraní okrsků Jehličenská hornatina na severu a Hradišťská hornatina na jihu.[8] Půdní pokryv v okolí zaniklé vsi tvoří kambizem eutrofní. Vesnicí protéká Lomnice.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Dolní Lomnice nachází v mírně teplé oblasti MT7,[8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 měla Dolní Lomnice 347 obyvatel.[7] Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 467 obyvatel (z toho 220 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 465 Němců a jeden cizinec. Kromě pěti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 490 obyvatel: osm Čechoslováků, 480 Němců a dva cizince. Až na dva evangelíky byli římskými katolíky.[12] V roce 1939 měla 420 obyvatel a stálo v ní 64 domů. Po odsunu Němců v Dolní Lomnici v roce 1947 žilo 79 obyvatel.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 195 240 348 484 590 467 490 182 0 0 0 0 69 73 60
Počet domů 34 45 50 56 68 69 70 58 0 0 0 0 20 20 22

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Budova bývalé školy

Po zrušení patrimoniální správy se Dolní Lomnice stala roku 1850 obcí v okrese Karlovy Vary.[6] Při sčítáních lidu v letech 1869–1880 vesnice byla osadou Svatoboru, ale v pozdějších letech se znovu stala obcí.[15]

Dne 1. ledna 2016 byla vesnice vyčleněna z vojenského újezdu vyčleněna a stala se spolu s Činovem, Lučinami a Svatoborem částí obce Doupovské Hradiště.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 272. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Horní Lomnice, s. 661, 662. 
  5. a b BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Lomnice – Lomitz, s. 41–42. 
  6. a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 75 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Lomnice, s. 49–50. 
  7. a b c BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 (Dolní Lomnice – Unter Lomitz) [online]. Pavel Beran [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  8. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  9. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  10. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 257. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 392. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  15. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 95. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]