Luštěnicovité
 Luštěnicovité | |
|---|---|
 Rozkvetlá luštěnice (Cleome speciosa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | luštěnicovité (Cleomaceae) Bercht. et J. Presl, 1825 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luštěnicovité (Cleomaceae) je čeleď nevysokých rostlin z řádu brukvotvarých, které jsou občas pěstované jako okrasné.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Jsou to teplomilné rostliny pocházejí ze subtropických a tropických oblastí Ameriky, odkud se postupně rozšířily do teplých oblastí celého světa. Nyní za pomoci člověka se pěstují i v chladnějších částech mírného pásma, kde by bez jeho zásahu nemohly trvale přežívat.[1]
V Evropě rostou v přírodě pouze dva rody, luštěnice (Cleome) v Portugalsku a Španělsku a malonožka (Polanisia) v Itálii. V České republice neroste žádný.[2]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Moderním taxonomickým systémem APG III, založeném na monofyletickém třídění, byly z čeledě kaparovitých vyňaty rody blízké rodu luštěnice a vytvořena z nich nová čeleď luštěnicovité. Protože existují veliké podobnosti mezi rody čeledí luštěnicovitých, kaparovitých a brukvovitých, není dosud mezi odborníky dosaženo plné shody o zařazení jednotlivých rodů.[1][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Čeleď je tvořena převážně bylinnými rody, v menší míře to jsou keře, stromy nebo liány. Rostliny jsou většinou jednoleté, méně již dvouleté nebo vytrvalé. Řapíkaté listy vyrůstají střídavě ve spirále, jsou většinou dlanitě složené se 3 až 7 lístky s pýřitým žilkováním. Palisty bývají šupinaté, listové nebo trnité. U některých druhů jsou trnité i řapíky nebo spodní strany listů.
Květy vyrůstají jednotlivě na stopkách z úžlabí listů nebo jsou uspořádány v hroznovitých, řidčeji chocholíkovitých květenstvích. Květy jsou většinou oboupohlavné, někdy se však objevují i jednopohlavné. Korunních i kališních lístků bývá po čtyřech, tyčinek je v květu od 6 po 32. Květy mají prodlouženou část květního lůžka, které nese gyneceum. Některé jsou opylovány v nočních hodinách netopýry a nočními motýly. Plody jsou většinou mnohosemenné tobolky různých tvarů nebo míšky.[3][4]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Rostliny čeledě luštěnicovitých se ve středoevropských podmínkách pěstují většinou pouze pro krásu svých květů jako letničky, v jižních krajích i jako rostliny dvouleté nebo trvalky. Mnohé druhy po poranění listů produkují sloučeniny, např. isothiokyanáty, dráždící lidskou kůži.[5]
Rody[editovat | editovat zdroj]
Existuje několik odborných názorů, které rody jsou synonyma a které právoplatně přísluší do čeledě luštěnicovitých. Zde jeden renomovaný, dle kterého se čeleď skládá z 25 rodů s asi 250 druhy: Andinocleome, Areocleome, Arivela, Cleome, Cleomella, Cleoserrata, Coalisina, Corynandra, Dactylaena, Dipterygium, Gilgella, Gynandropsis, Hemiscola, Kersia, Melidiscus, Mitostylis, Physostemon, Podandrogyne, Polanisia, Puccionia, Rorida, Sieruela, Stylidocleome, Tarenaya, Thulinella.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Květenství druhu luštěnička tupolistá -
Květenství druhu Polanisia dodecandra -
Květenství druhu Cleoserrata speciosa -
Květenství druhu Peritoma arborea
.jpg)
_(Bladderpod)_-_Flickr_-_brewbooks.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b www.mobot.org
- ↑ rbg-web2.rbge.org.uk
- ↑ a b delta-intkey.com. delta-intkey.com [online]. [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-03.
- ↑ www.efloras.org
- ↑ Cleomaceae v BoDD – Botanical Dermatology Database (anglicky)
- ↑ Catalogue of Life 2019: Cleomaceae [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2019 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu luštěnicovité na Wikimedia Commons 
Taxon Cleomaceae ve Wikidruzích- www.britannica.com
- www.sanjuancollege.edu
