Chrpa žlutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Chrpa žlutá

Chrpa žlutá (Centaurea solstitialis)
Chrpa žlutá (Centaurea solstitialis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod: chrpa (Centaurea)
Binomické jméno
Centaurea solstitialis
L.
Synonyma
  • Calcitrapa solstitialis
  • chrpa letní
  • sikavice žlutá

Chrpa žlutá (Centaurea solstitialis) je téměř metr vysoká, žlutě kvetoucí bylina která svými ostny vespod květního úborů vzdáleně připomíná bodlák. Je jedním z mnoha druhů rodu chrpa.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh pocházející z jižní a jihovýchodní Evropy, z oblasti Kavkazu, Malé a Střední Asie a severní Afriky jenž byl zavlečen téměř do celé Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland; v některých nových krajích je pokládán přímo za invazní druh. Jeho šíření úzce souvisí s rozvojem cestování a převážení semen obilnin nebo travin.

Nejčastěji roste na plně osvětleném místě v hluboké a dobře odvodněné půdě, dlouhý kořen dokáže zajistit dostatek vláhy i přes suché letní období. Může růst až do nadmořské výšky 2400 m, obvykle se však nachází na místech do 1500 m. Vyskytuje se hlavně na úrodných sušších půdách, na pastvinách, loukách, okolo silnic, potoků a železničních tratí i na narušených půdách poblíž lidských obydlí. Velmi často se objevuje mezi prvními novými rostlinami na vypálených plochách.

Do České republiky je tento neofyt zanášen příležitostně, prvně byl zaznamenán roku 1823. V současnosti se krátkodobě vyskytuje v teplejších oblastech republiky.[1][2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Úbor

Šedozelená až modrozelená, obvykle dvouletá rostlina dorůstající do výše 40 až 90 cm. V prvém roce vyrůstá z vřetenovitého kořene, který roste do hloubky až 1 metr, listová růžice tvořená řapíkatými, namnoze lyrovitě peřenodílnými listy dlouhými až 15 cm a širokými do 4 cm. V druhém roce z růžice vyrůstá přímá, tuhá, pavučinatě chlupatá lodyha která je od báze rozkladitě větvená do dlouhých větví. Lodyžní listy jsou mnohem kratší, kopinaté až čárkovité, po obvodě celistvé nebo zubaté a bývají plstnatě pavučinaté, směrem vzhůru se zmenšují, mívají voskový povlak. Lodyhy po odkvětu s příchodem podzimu usychají ale zůstávají obvykle přes zimu stát.

Na koncích větví jednotlivě vyrůstají vejčité květní úbory s asi 50 kvítky mající citrónově žluté trubkovité koruny 13 až 20 mm dlouhé, okrajové kvítky jsou někdy sterilní. Statným jedincům mohou vyrůstat úbory ještě na dlouhých stopkáchúžlabí listů. Zákrov 12 až 18 mm vysoký je tvořen pavučinatě chlupatými a postupně olysávajícími střechovitě uspořádanými zákrovní listeny. Ty jsou protaženy v dlouhé ostny (10 až 25 mm) a na jejich spodině ještě bývají 2 až 3 páry krátkých postranních osténků. Rostlina tak někdy působí dojmem bodláku.

Semena jsou soudkovité, 2 až 3 mm dlouhé nažky dvojího typu, s chmýrem a bez chmýru. Ve středu květního terče jsou nažky s bílým chmýrem stejně dlouhým jako jsou samy, bývá jich asi 75 až 90 %. Zbytek nažek bez chmýru vyrůstá po obvodě květního lůžka, jsou tmavší a vytvářejí tmavší kroužek, v suchém úboru zůstávají až do pozdního podzimu neb až do zimy. Opylení zajišťují převážně včely a čmeláci, po samoopylení se nevytvoří plodná semena; z jednoho úboru může být okolo 50 semen. Kvete od května do září.[1][2][3][4][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Chrpa žlutá se rozmnožuje semeny která vítr roznáší pouze do vzdálenosti několika metrů od mateřské rostliny. Štětinky chmýru jsou ale tuhé, ostré a lehce ulpívají na srsti zvířat nebo oblečení lidí, takto jsou snáze zanášeny na větší vzdálenosti. Také se přichycují na zemědělskou a jinou dopravní techniku. Na největší vzdálenosti se dostávají se špatně čištěným osivem.

Velká rostlina může vyprodukovat desítky tisíc semen. Téměř 90 % semen je schopno po vysemenění do jednoho týdne vyklíčit za dostatku vlhkosti, světla a při teplotě 10 až 20 °C, v půdě mohou přežívat i 10 let. Převážná část semen vyklíčí ještě na podzim ale hodně mladých rostlinek zimu nepřežije, za příhodných podmínek však na jaře vytváří rozsáhlé kolonie.[2][3][4][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jakkoliv se chrpa žlutá v  ČR nepovažuje za obtížný plevel (v Maďarku je dokonce chráněna), na mnohá místech kde byla zavlečená a nemá přirozených nepřátel se stává velmi škodící rostlinou. Ve Spojených státech amerických, kam se dostala okolo roku 1800, vytváří v Kalifornii na mnoha pastvinách neproniknutelné porosty, hovězí dobytek starší rostliny s ostny nespásá. Její monokultura pak vytlačuje jak původní rostlinstvo tak i drobné živočichy. Pro jejich likvidaci se mimo herbicidů zkoušejí také biologičtí pomocníci, nosatci a vrtule, které mají napadat semena rostlin a tak snižovat velkou plodnost rostlin, zkouší se také některé druhy rzí jež mají likvidovat celé rostliny.[2][3][4][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HRBEK, Jan. BOTANY.cz: Chrpa žlutá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.01.2010, [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Alien Plant:Centaurea solstitialis [online]. National Park Service, Washington, DC, USA, [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d SHYAMA, Pagad. Global Invasive Species Database: Centaurea solstitialis [online]. IUCN, Gland, CH, [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d BOSSARD, Carla C.; HOSTOVSKY, Marc C.. Invasive Plants of California's Wildland:Centaurea solstitialis [online]. California Invasive Plant Council, Berkeley, CA, USA, [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Chrpa žlutá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2014-03-08]. S. 578. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c Centaurea solstitialis [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA, [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu