Braganzové

Braganzové
Země	Portugalsko, Brazílie
Mateřská dynastie	Dynastie Aviz
Tituly	král Portugalska a Algarve; brazilský císař; vévoda z Braganzy
Zakladatel	Alfons Braganzský
Rok založení	1442
Konec vlády	1853 v Portugalsku (Braganza); 1910 v Portugalsku (Braganza-Wettin); 1889 v Brazílii
Poslední vládce	Marie II. Portugalská de facto; Manuel II. Portugalský de jure; Pedro II. (Brazílie)
Současná hlava	Duarte Pio, vévoda z Braganzy
Větve rodu	portugalská linie Braganza-Sasko-Coburg a Gotha (Braganza-Wettin); brazilská linie Orléans-Braganza; ;
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dynastie Braganza (portugalsky Casa de Bragança) či jen Braganzové byla portugalská královská dynastie v letech 1640–1853 (do roku 1910 vládla její větev Braganza-Wettin). V letech 1822–1889 vládla jako brazilská císařská dynastie.

Původ dynastie

Dynastie Braganza byla vedlejší nemaželskou linií dynastie Avis. Zakladatelem dynastie byl Alfons z Braganzy, nemanželský syn portugalského krále Jana I., zakladatele dynastie Aviz. Rod sám se navíc vždy hrdě hlásil ke krvi Alfonsova tchána, sv. Nuna.

Po vymření hlavní linie dynastie Avis se stala dědičkou portugalského trůnu Kateřina Portugalská, vnučka krále Manuela I. Ta se v roce 1563 provdala za Jana, 6. vévodu z Braganzy. Jejich syn Théodos, vévoda z Braganzy se stal legitimním následníkem portugalského trůnu. V ženské linii byl potomkem krále Manuela I. a v mužské linii byl potomkem krále Jana I. Portugalského.

Vláda v Portugalsku

Právě Théodosův syn Jan se po pádu Habsburků v roce 1640 stal portugalským králem Janem IV. Jeho sok Habsburk Filip IV. Španělský, který pocházel rovněž od Manuela I. Portugalského, ovšem v ženské linii, kraloval v Portugalsku, když byl zdědil trůn po svém otci a svém dědovi. Mohutná revoluce a spiknutí vedené Janem zbavily v roce 1640 Portugalsko španělské nadvlády. Vévoda z Braganzy Jan byl lidem prohlášen a následně stavy stvrzen králem pod jménem Jan IV. Portugalský.

Z dynastie Braganza pocházely jediné dvě portugalské vládnoucí královny, Marie I. a Marie II.

Král Josef I. Portugalský měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka, měl však také mladšího bratra Petra; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Z dynastických důvodů se tedy 6. června 1760 Petr oženil se svou neteří Marií I. Portugalskou. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský dispens, vyloučil všechny pochybnosti o následnictví. Po Josefově smrti na trůn nastoupila jeho dcera Marie a její manžel, Josefův bratr Petr, se stal spoluvladařem jako Petr III., i když se o vládu příliš nezajímal.

V březnu roku 1826 se brazilský císař Pedro I. stal po smrti svého otce Jana VI. portugalským králem jako Petr IV. Krátce na to byl v květnu téhož roku donucen portugalským parlamentem k abdikaci ve prospěch své dcery Marie, které v té době bylo pouze 7 let. Jako regent vládla jeho sestra Isabela Marie de Braganza. Tím byl rozdělen nárok na portugalský a brazilský trůn mezi děti Petra I. Brazilského. Portugalský trůn získala pro své potomky Marie II. a brazilský Pedro II.

Portugalští králové z dynastie Braganza

Jan IV. Portugalský (1640–1656)
Alfons VI. Portugalský (1656–1667)
Petr II. Portugalský (1667–1706)
Jan V. Portugalský (1707–1750)
Josef I. Portugalský (1750–1777)
Marie I. Portugalská (1777–1815)
Marie I. Portugalská (1815–1816), královna Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves
Jan VI. Portugalský (1816–1826), král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves
Petr IV. Portugalský (1826), také jako Petr I. (Pedro I.) brazilským císařem v letech 1822–1831
Marie II. Portugalská (1826–1828 a 1834–1853), společně s manželem Ferdinandem II.
- Ferdinand II. Portugalský (1837–1853), dynastie Wettinů, manžel a spoluvládce královny Marie II., v letech 1853–1855 regent za syna Petra V.
Michal I. Portugalský (1828–1834), "Uchvatitel", syn Jana VI., podporovatel absolutismu

Galerie
Jan IV.
Alfons VI.
Petr II.
Jan V.
Josef I.
Marie I. a Petr III.
Jan VI.
Petr IV.
Marie II.
Ferdinand II.

Uzurpace krále Michala I.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Větev Braganza-Sasko-Coburg-Gotha (Braganza-Wettin)

Petr V. Portugalský (1853–1861), syn Marie II. a Ferdinanda II.
Ludvík I. Portugalský (1861–1889)
Karel I. Portugalský (1889–1908)
Manuel II. Portugalský (1908–1910), svržen republikánským převratem

Po smrti krále Manuela II. v roce 1932 přešel nárok na trůn díky jeho dohodě s potomky krále Michala I. právě na ně jako tzv. Michaelovskou linii rodu.

Hlavy dynastie a titulární králové po roce 1910

Manuel II. Portugalský (1910–1932)
Maria Pia Sasko-Koburg-Gotha z Braganzy (1932-1995)
Duarte Nuno z Braganzy (1932–1976)
Duarte Pio z Braganzy (od 1976)
Rosario Poidimani (od 1995)

Brazilská větev

V říjnu 1807 po obsazení Lisabonu vojskem Napoleona Bonaparta uprchl portugalský regent princ Jan spolu se svou matkou královnou Marií I. a dvorem s asi 15 000 dvořany do tehdejší portugalské kolonie Brazílie. Po tomto přesunu královského rodu do Brazílie bylo učiněno zrovnoprávnění brazilské kolonie s Portugalským královstvím a bylo utvořeno Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves. V roce 1815 vyhlásil Jan VI. Brazílii za rovnoprávné království pod portugalskou korunou.

Po Napoleonově pádu v roce zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále. V Lisabonu následně cortesy (lidové shromáždění) zrušily rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její koloniální status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil právě Dom Pedro. Ten nakonec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku a 12. října 1822 byl jako Pedro I. prohlášen císařem Brazílie.

V březnu roku 1826 se brazilský císař Pedro I. stal po smrti svého otce Jana VI. portugalským králem jako Petr IV. Krátce na to byl v květnu téhož roku donucen portugalským parlamentem k abdikaci ve prospěch své dcery Marie, které v té době bylo pouze 7 let. Jako regent vládla jeho sestra Isabela Marie de Braganza. Tím byl rozdělen nárok na portugalský a brazilský trůn mezi děti Petra I. Brazilského. Portugalský trůn získala pro své potomky Marie II. a brazilský zas Pedro II.

Nedlouho poté byl v roce 1831 Pedro I. donucen abdikovat i z brazilského trůnu a císařem se stal jeho jediný syn Pedro II. Ten ale až do roku 1840, kdy byl prohlášen za plnoletého (bylo mu 14 let) nevládl a místo něj vykonával jeho povinnosti regent. Za plnoletého byl Pedro II. prohlášen v roce 1840.

Pedro I. Brazilský (1822–1831), též portugalský král jako Petr IV.
Pedro II. Brazilský (1831–1889), v letech 1831–1840 vládli za nezletilého panovníka regenti

Galerie
Petr I.
Petr II.

Císař Pedro II. byl v roce 1889 krátce před svou smrtí svržen z trůnu; když v roce 1891 zemřel, nárok na trůn zdědila jeho nejstarší dcera Isabela, císařská princezna, která byla od roku 1888 regentem za nemocného otce. V roce 1864 se provdala za Gastona, hraběte z Eu z dynastie Bourbon-Orléans, čímž založili dynastii Orléans-Braganza (viz níže, část Bourbon-Orléans) a nárok na brazilský trůn zůstal Kapetovcům.

Dále viz dynastie Orléans-Braganza

Související články

Předchůdce	Braganzové	Nástupce
Habsburkové	Portugalská královská dynastie 1640–1853	Braganza-Wettin (vedlejší linie rodu)
Braganzové	Portugalská královská dynastie 1853–1910	republika
Portugalská Brazílie	Brazilská císařská dynastie 1822–1889	republika