Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Berezina
Berezina.JPG
Základní informace
Délka toku 613 km
Plocha povodí 24 500 km²
Průměrný průtok 145 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Minská vysočina
Ústí
Dněpr
Protéká
BěloruskoBělorusko Bělorusko (Brestská, Vitebská, Mohylevská, Homelská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dněpr

Berezina (bělorusky Бярэзіна, rusky Березина) je řeka v Brestské, Vitebské, Mohylevské a Homelské oblasti v Bělorusku. Je dlouhá 613 km. Povodí řeky je 24 500 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení severně od Minské vysočiny a protéká Středoberezinskou rovinou. Břehy na horním toku jsou nízké a převážně bažinaté. Pod Borisovem je pravý břeh zvýšený. Ústí zprava do Dněpru.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný roční průtok vody v ústí činí 145 m³/s.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodní doprava je možná od ústí k přítoku Serguč nad Borisov v délce 505 km. Spolu s touto řekou je součástí Berezinské vodní soustavy, která spojuje povodí Dněpru a Daugavy. Na řece leží města Borisov a Bobrujsk.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řeka byla od 18. do 20. století důležitou strategickou hranicí, která hrála velkou roli ve válkách Ruska se Švédskem, Francií a Německem. Nejznámější je Bitva na Berezině, k níž došlo během Napoleonova tažení do Ruska v roce 1812. V létě 1920 během sovětsko-polské války provedla na řece sovětská vojska dva útoky. Během 2. světové války došlo na řece k tuhým bojům v roce 1941 v rámci příhraničních bitev a v roce 1944 v rámci Operace Bagration.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]