Bitva na Berezině

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva na Berezině
Konflikt: Napoleonské války
Napoleon překračuje Berezinu
Napoleon překračuje Berezinu
Trvání: 26 - 29. listopadu 1812
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: řeka Berezina, Ruské impérium
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Francouzi se dokázali stáhnout, ale utrpěli strašlivé ztráty
Změny území: {{{Území}}}
Strany
FRA Francie Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Velitelé
Napoleon Bonaparte
Charles Nicolas Oudinot
Claude-Victor Perrin
Pavel Vasiljevič Čičagov
Petr Kristianovič Wittgenstein
Maršál Kutuzov (neúčastnil se přímo)
Síla
31-40 000 bojeschopných a 30 000-40 000 nebojeschopných vojáků; 250 děl 60 000 mužů se účastnilo bitvy.
Ztráty
30 000-40 000 mužů 5000-6000 mužů
{{{poznámky}}}

Bitva na Berezině byla bitvou Napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou generály Čičagovem a Wittgensteinem a francouzskou armádou vedenou císařem Napoleonem. Je to nejznámější bitva z mnoha střetnutí na strategicky významné řece Berezině

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě u Krasného se francouzská armáda ocitla před hrozbou obklíčení. Hlavní síly Kutuzova ji pronásledovaly paralelním pochodem jižně od Moskevského traktu. Síly Wittgenstein obkličovaly Francouze ze severu a armáda Čičagova znemožňovala ústup na západ a 22. listopadu se soustředila na Berezině mezi Zembinem a Ušou. Napoleon se chtěl probít k Vilniusu, přičemž Berezinu chtěl překonat u vesnice Studěnka nad Borisovem. Francouzi měli 75-80 tisíc vojáků a Rusové přibližně 100 tisíc. 23. listopadu Francouzi pod vedením maršála Oudinota obsadili Borisov. Čičagov se spoléhal, že Napoleon chce překročit Berezinu jižně od Borisova a 25. listopadu sem nasměroval své síly.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

26. listopadu začal překračovat Berezinu u Studěnky. Wittgenstein postupoval váhavě a nevyužil možnost zadržet protivníka do příchodu hlavních sil maršála Čičagova. 28. listopadu se Wittgensteinovo vojsko střetlo se silami vedenými Perrinem a zároveň vojsko Čičagova s Udinem. Kvůli hrubým chybám Čičagova i Wittgensteina a těžkostem při vytváření obklíčení se nepovedlo francouzskou armádu zcela zničit.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Přestože nebyla francouzská armáda zcela zničena, znamenala tato bitva pro ni katastrofu. V důsledku velkého množství lidí a zbraní na malém prostoru, demoralizace a krvavých bojů ztratili Francouzi přibližně 50 000 mužů (byli mezi nimi mrtví, zranění a zajatí) a převážnou část zbraní a vozů. Z celé francouzské armády zůstalo pouze 7000-8000 bojeschopných mužů.

Na druhou stranu zde byla promarněna skvělá šance Napoleona obklíčit, zničit jeho armádu a jeho samotného zajmout. V takovém případě by došlo k zhroucení jeho impéria a ukončení napoleonských válek.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jiří Kovařík: Orlové Napoleonovy armády Jiří Kovařík: Napoleonova tažení III.