Bitva u Elchingenu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Elchingenu
Konflikt: Napoleonské války
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|]]
Trvání: 14. říjen 1805
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Elchingen, Německo
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Francouzské vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
FRA Francie Flag of the Habsburg Monarchy.svg Rakousko
Velitelé
Michel Ney Johan von Riesch
Síla
20 000 mužů asi 8000 mužů
Ztráty
800 mrtvých a raněných 2000 mrtvých a raněných, 4000 zajatých
{{{poznámky}}}

Bitva u Elchingenu byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 14. října 1805 mezi Francií a Rakouskem. Bitva skončila francouzským vítězstvím.

Bitva u Elchingenu

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Roku 1805 zahájil Napoleon v Bavorsku tažení proti tzv. třetí koalici. Tato koalice vznikla jako následek popravy vévody D´Enghien. Rakousko tehdy očekávalo, že hlavní fronta bude v Itálii, a proto mělo hlavní síly tam. Zatímco v Německu Rakousko nechalo jen menší síly vedené baronem Mackem, jenž Francouze velmi podceňoval. Navíc bylo Bavorsko spojencem Francie, o čemž se koalice dozvěděla později.

18. září Mack obsadil Ulm a později odjel do Vídně, aby si vyžádal posily. Francouzi mezitím překročili Rýn a 7. října došli k Dunaji.

Napoleon byl rozhodnut Ulm obklíčit. Po bitvě u Haslachu ovšem začalo hrozit, že Rakušané zaútočí na Albeck a jeho plány budou zhaceny. Proto vydal rozkaz maršálu Neyouvi, aby dobyl most u Elchingenu.

Jakmile Ney dostal rozkaz, zaútočil na Rakušany, ale byl odražen, a proto musel útok odložit.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Po položení provizorní mostovky zahájil nejprve 6. lehký pluk a granátníci 39. pluku Loisonovi divize útok na Rakušany. Postupně začali útočit další pluky. Situace nebyla pro Francouze nijak jednoduchá, a proto Ney nechal Roguetovu brigádu (jež tvořila pravé křídlo) ať zaujme obranu a začne pálit z děl proti rakouským jezdeckým plukům u kaple sv. Wolfganga. Mezitím Loison postupoval s Vilattovou brigádou na Ober-Elchingen.

Do bitvy se také zapojila Mahlerova divize, která zaútočila na Unter-Elchingen a po jejich dobytí podpořila útok Vilattovi divize, přesto provedla rakouská jízda protiútok, ale nakonec byla odražena. Rakušané začali ustupovat do lesa za opatstvím, ale tam se zastavili a chystali k protiútoku. Ney na ně zaútočil s levým křídlem a část donutil k ústupu a zbytek odřízl. Zajat byl také podmaršálek Werneck.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Mack byl po bitvě obklíčen v Ulmu a kapituloval. Napoleon se poté vydal dál na východ, povedlo se mu obsadit Vídeň a později vyhrál Bitvu u Slavkova.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jiří Kovařík: Napoleonova tažení I