Augustin Heřman
| Augustin Heřman | |
 Augustin Heřman |
|
| Narození | kolem 1621 Mšeno, Čechy |
|---|---|
| Úmrtí | září 1686 Bohemia Manor, Maryland |
Augustin Heřman (před 1621 Mšeno – září 1686) byl český průzkumník, mořeplavec, obchodník, kartograf a korzár, který přes Holandsko odplul do severní Ameriky, kde se proslavil v Novém Amsterdamu a v Marylandu.
Obsah |
Životopis [editovat]
Původ Augustina Heřmana se traduje ve dvou verzích. Podle jedné se narodil ve Mšenu na Kokořínsku jako syn evangelického kněze Abrahama Heřmana. Rodina musela opustit Čechy v pobělohorské době (podle jiné verze měli odejít již v roce 1618), pravděpodobně do roku 1634, kdy vstoupilo v platnost nařízení o výhradním katolickém vyznání (tzv. Obnovené zřízení zemské) a usadila se nejprve v Holandsku, přesněji v Amsterodamu, kde se Heřman vyučil zeměměřičem a kartografem. Nanejvýš pochybná je údajná zmínka o Heřmanovi na území Ameriky z roku 1633, kdy měl ve službách Západoindické společnosti jednat s Indiány o odkoupení půdy poblíž dnešní Filadelfie. Podle druhé verze byl Heřmanův otec bohatý český obchodník, a byl zabit v bitvě na Bílé Hoře roku 1620.
Kdy se do Ameriky dostal, není známo, nicméně v roce 1644 je uváděn jako agent obchodního domu v Novém Amsterodamu (pozdějším New Yorku), kde se také natrvalo usadil. Stal se tak prvním Čechem, který se v Americe prokazatelně usadil. Kromě obchodování se pustil i do korzárství a v roce 1649 si pořídil loď La Grace. Jako korzár napadal španělské lodě v Karibiku, přičemž největšího úspěchu dosáhl u břehů Guatemaly, kde zajal dvě plně naložené španělské lodě. Ovšem jako korzár se dlouho neživil. V roce 1652 byl nucen vyhlásit úpadek a někdy v této době se na krátkou chvíli ocitl i ve vězení pro dlužníky.
Tam se 10. února 1651 poprvé oženil s Jannetje Marií Varleth, dcerou zde usedlých Nizozemců Caspara Varletha a Judith Tentenierové. S prvou ženou měl 5 dětí: syny Ephraima, Caspera, dcery Annu, Judith a Francinu. Jannetje zemřela před rokem 1665 a Heřman se podruhé oženil s Mary Catherine Wardovou z Marylandu. V Novém Amsterdamu Heřman vlastnil tři nemovitosti a dopracoval se vysokého společenského a hospodářského postavení. Roku 1647 se stal členem Nejvyšší rady guvernéra Petera Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, a s ním se také obchodoval, dokud se nedostali do konfliktu. Patřili k průkopníkům zámořského obchodu a největším exportérům tabáku a kožešin, které dovážel i přes oceán do Evropy.
Dodnes je Heřman světově významný jako vynikající kartograf severní Ameriky. Pro Cecila Calverta, Lorda z Baltimoru, zhotovil kolem roku 1670 vůbec první a velmi kvalitní mapu Virginie a Marylandu. Na mapu přidal i svůj portrét a kolem něj nechal vyrýt své jméno Augustine Herrman Bohemian. Mapa prý byla natolik kvalitní, že ještě sedmdesát let po jejím vytištění v roce 1673 byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Za to obdržel v Marylandu rozsáhlé pozemky, které pojmenoval Bohemia Manor (České panství) a na kterých si postavil velký dům. Pozoruhodné je také jeho české vlastenectví: nejen že označil panství za české území, ale pravidelně také ke svém jménu připojoval přídomek Čech = Bohemian' nebo Bohemiensis.
Jedno z prvních vyobrazení Nového Amsterdamu (New Yorku) z roku 1650, jež bylo teprve v roce 1992 objeveno pracovníky Rakouské národní knihovny ve Vídni, je rovněž dílem Heřmanovým.
Životem Augustina Heřmana se zabýval především českoamerický historik Tomáš Čapek, jenž o něm napsal knihu Augustine Herrman of Bohemia Manor, která vyšla v roce 1930.
Památky a současnost [editovat]
- Rodné místo či rodný dům Augustina Heřmana připomíná pamětní deska v Cinibulkově ulici ve Mšenu na Kokořínsku.
- Kopie (odlitek) Hermanovy náhrobní desky je uložena v Národním muzeu v Praze.
- Ve Spojených státech amerických byla po Heřmanovi pojmenována Marylandská dálnice 213 mezi Chestertownem and Elktonem, dodnes zvaná The Augustine Herman Highway .[4]
- Dvě školy v Marylandu jsou pojmenovány podle Heřmanova Českého panství: Bohemia Manor High School, Bohemia Manor Middle School.
- Námořní cesty byly spojeny zejména s jeho lodí „La Grace“ (volně přeloženo – „Půvabná“). Právě s ní plul na svých obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moře i přes Atlantický oceán. La Grace v počátcích Ameriky patřila vedle lodí anglických, španělských a portugalských korzárů k nejslavnějším. Každý rok vyplouvala do Karibiku a zde s guvernérovým povolením přepadala nepřátelské koráby. Pověstné je její vítězství nad dvěma španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly.
- Koncem roku 2010 parta nadšenců v čele s námořním kapitánem Josefem Dvorským dokončila stavbu kopie této lodi, která se nyní plaví světovými oceány pod českou a nizozemskou vlajkou.[1]
Literatura [editovat]
- Mgr. Marek Vlha. Korzár a kartograf. Tajemství české minulosti. duben 2013, s. 54-57.
