Albert Pike
Albert Pike | |
---|---|
Fotografie Alberta Pikea (Mathew Brady, pořízeno někdy mezi lety 1865 a 1880) | |
Narození | 29. prosince 1809 Boston Massachusetts USA |
Úmrtí | 2. dubna 1891 (ve věku 81 let) Washington, D.C. USA |
Rodiče | Benjamin Pike |
Civilní činnost | právník, spisovatel |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Kapitán (Armáda USA) Soubor:Confederate States of America General.png Brigádní generál (Armáda Konfederace) |
Doba služby | 1846 – 1847 ( USA) 1861 – 1862 ( Konfederace) |
Sloužil | Armáda USA Armáda Konfederace |
Války | Mexicko-americká válka Americká občanská válka |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons |
Albert Pike (29. prosince 1809, Boston – 2. dubna 1891, Washington, D.C.) byl americký právník, spisovatel a voják. Byl Svobodným zednářem a jediným příslušníkem armády Konfederovaných států amerických, kterému byla ve Washingtonu, D.C. postavena socha.[1]
Mládí
Alber Pike se narodil v Bostonu do rodiny Benjamina a Sarah Pikeových.[2] Dětství strávil v Byfieldu a Newburyportu v Massachusetts. Jeho předkem byl osadník a newjerseyský soudce John Pike (1613 – 1688/89).[3] Do svých patnácti let navštěvoval školy v Newburyportu a Framinghamu. V šestnácti letech složil přijímací zkoušky na Harvardovu univerzitu,[4] avšak studium z finančních důvodů nedokončil.[5] Začal se věnovat samostudiu a později se stal učitelem.[6] V roce 1831 odešel na jih do Saint Louis a dále do města Independence v Missouri, kde se přidal k lovecké a obchodní výpravě, směřující do Nového Mexika.[7] Během výpravy přišel o koně a ztratil se ostatním členům. Většinu cesty zpět ušel pěšky a své poslední peníze utratil za lístek na loď z Oklahomy do Fort Smith v Arkansasu.[8]
Právník a novinář
Roku 1833 se Pike usadil v Arkansasu, kde působil jako učitel a jako hostující novinář psal pro Arkansas Advocate v Little Rocku.[4] Díky popularitě jeho článků se později stal stálým členem redakce. Po roce 1834, kdy se oženil s Mary Ann Hamiltonovou, si za část Maryina věna koupil v těchto novinách podíl[9] a od roku 1835 byl jejich jediným majitelem.[10] Pod vedením Alberta Pikea prosazoval Advocate politiku Strany Whigů.[11]
V té době začal Pike studovat práva a od roku 1837 se jako právník také živil. Ve stejném roce prodal svůj podíl v novinách.[12] Stal se prvním reportérem Arkansaského nejvyššího soudu a anonymně publikoval příručku pro právníky (The Arkansas Form Book)[13] Mimo vědeckou práci se věnoval také svému koníčku z mládí – poezii.[14] Ve své době jej Edgar Allan Poe považoval za talentovaného básníka, avšak v současnosti je tvorba Alberta Pikea ceněná velmi málo.[12] Některá z jeho děl byla posmrtně vydána jeho dcerou. Roku 1859 mu Harvardova univerzita udělila titul čestného magistra umění.[15]
Vojenská kariéra
Mexicko-americká válka
Na začátku Mexicko-americké války se Pike přidal k arkansaskému jezdeckému dobrovolnickému regimentu a byl pověřen velením jednotky. Se svým regimentem se později zúčastnil bitvy u Buena Visty.[16] Albert Pike se ve svých názorech na vedení regimentu rozcházel se svým velitelem a pozdějším arkansaským guvernérem plukovníkem Johnem S. Roanem. Celá situace se vyhrotila a 29. července 1847 skončila soubojem na pistole, při kterém nebyl ani jeden z účastníků zraněn.[17]
Po konci války odešel Pike do New Orleans, kde se věnoval právní praxi a pracoval na stavbě železnice. Roku 1857 se vrátil do Arkansasu a stal se právníkem několika indiánských kmenů.[8]
Roku 1847 byl Pike stranou Whigů zklamán, když tato odmítla zaujmout stanovisko ohledně otrokářství. Jeho antikatolické postoje jej vedly k tomu, že se připojil k hnutí Know Nothing, v němž se ovšem také zklamal, když se odmítlo jasně vyjádřit pro podporu otrokářství. Zaujímal také postoj, že státní právo je nadřazeno právu národnímu a podporoval odtržení jihu od zbytku federace. Tyto názory popsal ve svém pamfletu z roku 1861 – Stát nebo provincie, spoutaný nebo svobodný? (State or Province, Bond or Free?).[4]
Občanská válka
Po vypuknutí občanské války roku 1861 se přidal na stranu Konfederace.[18] Na americkém obchodnickém shromáždění v roce 1854 prohlásil, že by Jih měl zůstat součástí Unie a budovat rovnoprávný vztah se Severem, ale kdyby byl Jih tlačen do podřízeného postavení, bylo by mu lépe mimo Unii.[19]
Albert Pike také navázal kontakty s místními indiánskými kmeny. Mimo jiné vyjednal vyrovnání v hodnotě 800 000 dolarů mezi Kríky a federální vládou.[20] Tyto vztahy ovlivnily průběh jeho služby během občanské války. Hned na jejím začátku byl jmenován konfederačním velvyslancem pro původní Američany. Z této pozice poté vyjednal několik smluv. Mezi nejvýznamnější patří dohoda s náčelníkem Čerokézů Johnem Rossem, podepsaná roku 1861.[21]
Albert Pike byl povýšen na hodnost brigádního generála a 22. listopadu 1861 mu byla svěřena správa Indiánského teritoria[22] (zhruba území dnešních států Oklahoma, Kansas, Nebraska, Missouri, Colorado, Severní a Jižní Dakota, Montana a Wyoming). Spolu s generálem McCullochem vycvičil tři konfederační indiánské jízdní oddíly. Většina z těchto bojovníků pařila k takzvaným pěti civilizovaným kmenům, jejichž loajalita vůči Konfederaci byla sporná. Pikeovy jednotky zvítězily v bitvě u Pea Ridge, ovšem v následném protiútoku byly (kvůli nastalému zmatku) poraženy.[23] Stejně jako v americko-mexické válce, i v americké občanské válce se Pike dostával do konfliktů se svými nadřízenými.
Po bitvě u Pea Ridge čelil obvinění z toho, že příslušníci jeho jednotek skalpovali vojáky v poli. Generálmajor Thomas Hindman Pikea také obvinil z plýtvání materiálem a penězi a požadoval jeho uvěznění. Kvůli nedostatku důkazů nebyla tato obvinění vyšetřována, Pike však přesto před hrozbou vězení uprchl do arkansaských hor a 12. července 1862 z konfederační armády odešel. Nakonec byl 3. listopadu 1862 na základě obvinění z porušení služební podřízenosti a zrady zatčen a uvězněn ve městě Warren v Texasu. 11. listopadu však byla přijata jeho rezignace a bylo mu dovoleno vrátit se do Arkansasu.[24]
Zednářství
Roku 1840 vstoupil Albert Pike poprvé do Nezávislého řádu Podivných bratří, poté byl přechodně členem Zednářské lóže, kde se ve velké míře zapojoval do záležitostí organizace. V roce 1859 byl zvolen Svrchovaným nejvyšším představitelem (Sovereign Grand Commander) jižní jurisdikce Skotského ritu.[25] V této funkci vydržel až do konce svého života. Po celou dobu věnoval velké množství času rozvoji řádových rituálů.[26] Roku 1871 vydal filosofickou knihu Morálka a dogma starověku a Skotského ritu zednářského (Morals and Dogma of the Ancient and Accepted Scottish Rite of Freemasonry).
Albert Pike je do současné doby považován za vlivného[27] a významného[28] Svobodného zednáře.
Smrt a odkaz Alberta Pikea
Pike zemřel roku 1891 ve Washingtonu a jeho ostatky jsou uloženy na místním hřbitově Oak Hill Cemetery. Podle Pikeových pokynů mělo být jeho tělo zpopelněno, ovšem toto přání nebylo respektováno ostatky byly pohřbeny do země.[29] Roku 1944 byly ostatky přemístěny do budovy ústředí jižní jurisdikce Skotského ritu – zednářského chrámu House of the Temple ve Washingtonu.[30]
Poezie
Albert Pike začal psát básně již ve svém mládí a pokračoval v tom až do konce svého života. První báseň s názvem Chvalozpěvy bohů (Hymns of the Gods) vydal ve svých třiadvaceti letech. Tato práce byla později vytištěna v Edinburgh Magazine. První sbírka básní – Náčrty prózy a poezie napsané na Západě (Prose Sketches and Poems Written in the Western Country) – pochází z roku 1834. V roce 1872 vydal mnoho svých básní v jedné sbírce pod názvem Chvalozpěvy bohů a jiné básně (Hymns of the Gods and other Poems). Po jeho smrti byly tyto básně vydány ve sbírkách Básně generála Alberta Pikea (Gen. Albert Pike’s Poems, 1900) a Lyrika a písně lásky (Lyrics and Love Songs, 1916).[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Pike na anglické Wikipedii.
- ↑ JACOB, Kathrin Allamong; REMSBERG, Edwin H. Testament to Union: Civil War Monuments in Washington. Svazek 3. [s.l.]: JHU press, 1998. 192 s. Dostupné online. ISBN 9780801858611. Kapitola Albert Pike Memorial, s. 59. (anglicky)
- ↑ BROWN, Walter Lee. Life of Albert Pike. [s.l.]: University of Arkansas Press, 1997. 610 s. Dostupné online. ISBN 1557284695. Kapitola They Bade Me Good-Bye, s. 3. (anglicky) Dále jen BROWN.
- ↑ BROWN, str. 2
- ↑ a b c d MONEYHON, Carl H. Albert Pike (1809–1891) [online]. The Encyclopedia of Arkansas History and Culture, rev. 2015-01-29 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAKER, Virgil L. Albert Pike: Citizen Speechmaker of Arkansas. The Arkansas Historical Quarterly. Roč. 1951, čís. 2, s. 138-156. Dostupné online [cit. 2015-09-14]. DOI 10.2307/40018475. (anglicky)
- ↑ HUBBELL, Jay Broadus. The South in American literature, 1607-1900. Durham: Duke University press, 1954. 987 s. Dostupné online. ISBN 0822300915. S. 640. (anglicky)
- ↑ BROWN, str. 13
- ↑ a b BURNS, Jerald N. Happy Birthday Brother Pike! [online]. Feemason Network [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Albert Pike [online]. Known Southern History [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOPPER, Shay E.; BAKER, T. Harry; BROWNING, Jane. An Arkansas Histoty for Young People. [s.l.]: The University of Arkansas Press, 2008. 525 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55728-845-5. Kapitola Arkansas Counties from Territory, s. 172. (anglicky)
- ↑ BROWN, str. 117
- ↑ a b FLORA, Joseph M.; VOGEL, Amber. Southern Writers: A New Biographical Dictionary. [s.l.]: Louisiana State University Press, 2006. 504 s. Dostupné online. ISBN 978-0807131237. S. 318. (anglicky)
- ↑ The Arkansas form book,… By Albert Pike… [online]. Arkansas Studies Institute [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, str. 297
- ↑ EPPS, Henry. End times Organizations, Doctrines and Beliefs. [s.l.]: CreateSpace Independent Publishing Platform, 2012. 340 s. Dostupné online. ISBN 978-1477515839. Kapitola Albert Pike Mason, Satanist and General Grand Master, s. 73. (anglicky)
- ↑ KARG, Barb; YOUNG, John K. 101 Secrets of the Freemasons: The Truth Behind the World's Most Mysterious Society. [s.l.]: Adams Media, 2009. 256 s. Dostupné online. ISBN 440503788. Kapitola A Masonic Legacy, s. 180. (anglicky)
- ↑ TUCKER, Spencer C. American Civil War: A State-by-State Encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO, 2015. 1019 s. Dostupné online. ISBN 1598845292. S. 228. (anglicky)
- ↑ GAINES, W. Craig. The Confederate Cherokees: John Drew's Regiment of Mounted Rifles. [s.l.]: LSU press, 1989. 196 s. Dostupné online. ISBN 0807127957. S. 27. (anglicky) Dále jen GAINES.
- ↑ POTTER, David M. The impending crisis. [s.l.]: HarperCollins Publishers, 1976. 638 s. Dostupné online. ISBN 0060134038. S. 467. (anglicky)
- ↑ SCOTT, Robert. Blood at Sand Creek: The Massacre Revisited. [s.l.]: Caxton Press, 1994. 235 s. Dostupné online. ISBN 0870043617. Kapitola Rebels in War Paint, s. 15. (anglicky)
- ↑ GAINES, str. 26
- ↑ STARR, Emmet. History of the Cherokee Indians and Their Legends and Folklore. [s.l.]: Ravenio Books, 2013. Dostupné online. S. 77. (anglicky)
- ↑ KNIGHT, James R. The Battle of Pea Ridge: The Civil War Fight for the Ozarks. [s.l.]: The History Press, 2012. 159 s. Dostupné online. ISBN 1609494474. (anglicky)
- ↑ SMITH, Dean E. Historical Times Illustrated History of the Civil War. New York: Harper & Row, 1986. ISBN 978-0-06-273116-6. S. 585. (anglicky)
- ↑ EICHER, John H. Civil War High Commands. Stanford: Stanford University Press, 2001. ISBN 0-8047-3641-3. S. 429. (anglicky)
- ↑ WARNER, Erza J. Generals in Gray: Lives of the Confederate Commanders. Baton Rouge: Louisiana State University Press, 1959. ISBN 0-8071-0823-5. S. 240-241. (anglicky)
- ↑ KING, Edward L. Albert Pike [online]. Masonic Info, rev. 2009-09-12 [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Albert Pike and Freemasonry [online]. California Freemason [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, str. 558
- ↑ WORTHY, R. L. The Founders' Facade: Christianity, Democracy, Freemasonry, and the Founding of America. [s.l.]: KornerStone Books, 2004. 124 s. Dostupné online. ISBN 9780972762724. S. 78-79. (anglicky)
Externí odkazy
- Galerie Albert Pike na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Pike na Wikimedia Commons
- Osoba Albert Pike ve Wikicitátech
Literatura
- PIKE, Albert. The Arkansas form book. Little Rock: W. E. Woodruff, 1842. 425 s. Dostupné online. (anglicky)