Abraham Ortelius
Abraham Ortelius (Abraham Ortels) (14. dubna 1527 – 28. června 1598) byl vlámský kartograf a geograf. Je znám jako tvůrce prvního moderního atlasu Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo světa).[1] Také je uváděn jako první, koho napadlo, že kontinenty byly před tím, než se nasunuly na současná místa, spojené v jeden.[2]
Obsah |
Vydavatel map [editovat]
Roku 1564 vydal svoji první mapu, Typus Orbis Terrarum. Tato mapa světa o osmi listech se následně objevila v redukované podobě i v jeho atlase Terrarum. V její dolní části je citát z Ciceronových Tuskulských hovorů: Quid Ei Potest Videri Magnum In Rebus Humanis, Cui Aeternitas Omnis, Totiusque Mundi Nota Sit Magnitudo. Jediná dochovaná kopie mapy je uložena v knihovně univerzity v Basileji.[3]
Před vydáním svého atlasu ještě vydal mapu Egypta o dvou listech v roce 1565, mapu Asie o osmi listech roku 1567, dále plán hradu Brittenburg na holandském pobřeží o rok později a mapu Španělska o šesti listech.
Theatrum Orbis Terrarum [editovat]
20. května 1570 vydal Gilles Coppens de Diest v Antverpách Orteliův Theatrum Orbis Terrarum. „První moderní atlas“ se skládal z reprodukcí 53 map od 87 autorů, rozšířená verze z roku 1601 pak obsahovala dílo už od 183 kartografů.
Atlas tak však trpěl mnoha chybami, ať už nepřesnostmi ve tvaru oblastí či nejednostnostmi v pojmenování jednotlivých míst. Například pobřeží Jižní Ameriky tak bylo v první verzi uvedeno velmi nepřesně; oprava jeho tvaru byla provedena až ve vydání z roku 1587. Přes tyto nedokonalosti byl atlas ve své době monumentálním dílem.
Roku 1573 vydal Ortelius rozšíření atlasu o 17 dalších map pod názvem Additamentum Theatri Orbis Terrarum. Postupně byly vydána další čtyři Additamenta, poslední z nich v roce 1597.
Představa kontinentálního driftu [editovat]
Ortelius byl první, kdo zdůraznil podobnost pobřeží Evropy a Afriky s pobřežím obou Amerik a kdo navrhl koncept kontinentálního driftu jako možné vysvětlení. Učinil tak roku 1596 ve svém spisu Thesaurus Geographicus.[2]
W. J. Kious popsal Orteliovy myšlenky takto:
Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus … navrhl, že Ameriky byly „odtrženy od Evropy a Afriky … zemětřeseními a povodněmi“, a dodal: „Stopy po prasknutí jsou jasně zřetelné, stačí si vzít mapu světa a podrobně si prohlédnout pobřeží všech tří [kontinentů].“
Teorie kontinentálního driftu byla přijata až v druhé polovině 20. století. Došlo k tomu až poté, co byly hypotézy Alfreda Wegenera z roku 1912 podpořeny objevením mechanismu kontinentálního driftu a konvekčních proudů v astenosféře, které dodávají driftu energii.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham Ortelius na anglické Wikipedii.
- ↑ Theatrum oder Schawplatz des erdbodems..., Herzog August Bibliothek, Wolfenbüttel
- ↑ a b ZEMĚ – DYNAMICKÁ PLANETA [online]. Geofyzikální ústav AVČR, [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Typus orbis terrarum, Univerzitní knihovna Basilej.
