Viljandi
| Viljandi | |
|---|---|
 Místní radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 58°21′48″ s. š., 25°35′44″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 UTC+03:00 |
| Stát |  Estonsko |
| Kraj | Viljandimaa |
  Viljandi | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,7 km² |
| Počet obyvatel | 17 255 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 176,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | statutární město |
| Starosta | Madis Timpson (od 2017) |
| Vznik | 1263 |
| Oficiální web | viljandi |
| PSČ | 71020 |
| Označení vozidel | D |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viljandi (dříve též Vilín, německy Fellin) je estonské město ležící v jižní části země. Je samosprávným městem a zároveň správním centrem kraje Viljandimaa.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
První známky osídlení na území dnešního Viljandi se datují do 5. tisíciletí před n. l. Výhodná poloha místního návrší lákala dávné obyvatele Estonska ke stavbě opevnění. První písemná zmínka o něm pochází od arabského zeměpisce al-Idrísího z roku 1154[2]. Toto hradiště pak hrálo důležitou roli při bojích Estonců s německými křižáky na začátku 13. století. Němci ho nejprve neúspěšně obléhali v roce 1211 společně s Lotyši a Livonci, aby ho pak definitivně dobyli roku 1223.
Hned v následujícím roce rozhodl velmistr křižáckého řádu mečových bratří Volquin o posílení místního opevnění. Tak začala stavba mohutného Vijlandského hradu, který se brzy stal jedním z největších v celém Pobaltí. Jak se rozvíjel hrad, rostla i osada v podhradí. Městská práva obdrželo Viljandi v roce 1283 a členem hanzy se stalo pravděpodobně někdy v polovině 14. století.
Úpadek Vijlandi začal během livonské války. V roce 1560 se ho po dlouhém obléhání zmocnila ruská vojska. Roku 1582 přešlo pod polskou nadvládu. Krátce poté vypukla švédsko-polská válka. Během bojů změnilo Viljandi několikrát majitele a bylo v podstatě úplně zničeno. Slovy polského kněze Dionysia Fabricia vypadalo město po válce takto: „Říká se, že Viljandi střeží nyní ďábel sám, krákoraje zde jako kohout. Již není tu čeho obdivovati, vše jest zničeno a ni pevnost, ni v město již nejsou místem, kde by lidská bytost mohla přebývati, a staly se nyní sídlem satanovým.“ Zbědované město ztratilo městská práva v roce 1624.
Viljandi se z válečných vzpamatovávalo jen velmi pomalu, tím spíš, že ho těžce zasáhla i severní válka na začátku 18. století. Nicméně pod ruskou nadvládou začalo růst a postupně se z něho stalo centrum regionu. Městská práva opět obdrželo roku 1783. V 18. století se stalo důležitým industriálním a kulturním centrem.
1. srpna 1897 získalo železniční spojení postavením odbočné úzkorozchodné (750 mm) trati z Mõisaküly, ležící na trati Valga – Pärnu[3], a roku 1901 byla přivedena železniční trať rozchodu 1524 mm z Tallinnu přes Türi. Úzkorozchodná trať zanikla v 70. letech 20. století v souvislosti s přestavbou své páteřní trati na rozchod 1524 mm.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Návštěvníci Viljandi by rozhodně neměli vynechat návštěvu zříceniny mohutného hradu ležící na návrší nad městem. Dalšími zajímavými památkami jsou pozdně barokní radnice dokončená roku 1774, původně františkánský kostel sv. Jana z let 1466–1472 a místní muzeum, nacházející se v jedné z nejstarších městských budov. K technickým zajímavostem patří vodárenská věž z roku 1911, a dva mosty (Varesesild a visutý Rippsild) z 20. a 30. let minulého století nacházející se poblíž hradního návrší.
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Meelis Friedenthal, estonský spisovatel
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Ahrensburg, Německo
Eslöv, Švédsko
Frostburg, USA- Härnosand, Švédsko
Kretinga, Litva
Porvoo, Finsko
Ternopil, Ukrajina
Valmiera, Lotyšsko
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zříceniny vilínského hradu -
Kostel sv. Jana -
Kostel sv. Pavla -
Klasicistní zástavba z 19. století -
Vilková zástavba z počátku 20. století
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Statistical Database of Statistics Estonia. Dostupné online. [cit. 2024-09-01].
- ↑ ARJAKAS, Küllo. Estonia, a reference book, 1993. Tallinn: Estonian Encyclopedia Publishers, 1993. 158 s.
- ↑ http://www.moisakyla.ee/index.php?sisu=10&&t=2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viljandi na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (estonsky, anglicky)
