Stroupeč
| Stroupeč | |
|---|---|
 Hlavní ulice | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Žiželice |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′23″ s. š., 13°29′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 87 (2021)[1] |
| Katastrální území | Stroupeč (2,4 km²) |
| PSČ | 438 01 |
| Počet domů | 22 (2011)[2] |
  Stroupeč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 157015 |
| Kód k. ú. | 757012 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stroupeč je malá vesnice, část obce Žiželice v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Žiželic. V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.[3]
Stroupeč je také název katastrálního území o rozloze 2,4 km².[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z osobního jména Strúpek ve významu Stroupkův dvůr. V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: Strupch (1291), Struphs (1295), de Strupcye (1318), Strupcz (1348), ode vsi Straupcze (1386), Strupczy (1389), in Strupczek (1405), z Strupče (1477), na Stroupeč (1540), w Straupczi (1544), ve vsi Straupczij (1545), Straupecž (1579), na Velikém Strupči (1615) a Straupitz (1787 a 1846).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291, kdy král Václav II. potvrdil waldsasskému klášteru cisterciáků vlastnictví dvou lokalit „Strupch“: Wenceslaus rex (monio Waldsas) duas villas Strupch (emtas a civibus Sacensibus confirmat).[6] Na počátku čtrnáctého století se Stroupeč dostala do šlechtických rukou, protože roku 1318 je tu uváděn vladyka Staš, který byl zakladatelem rodu Stroupečských ze Stroupče. Ve čtrnáctém století byla vesnice rozdělena na několik dílů. Součástí jednoho z nich byl hospodářský dvůr, u kterého vznikla tvrz poprvé připomínaná v roce 1474, kdy ji Pavel Hýhara z Loun prodal bratrům Pavlovi a Vaňkovi Čelechovcům z Kralovic. V roce 1538 Jan Čelechovec spojil tři díly do jediného celku, který se však brzy znovu rozpadl, protože roku 1545 část vesnice patřila městu Žatec a další k vintířovskému panství.[7]
Roku 1553 vesnici koupili Štampachové ze Štampachu. Někdy v té době zdejší tvrz zanikla, protože v mladších pramenech se již neuvádí. Místo, kde stávala je neznáme,[7] ale podle Augusta Sedláčka je možné, že stála v blízkém Stroupečku.[8] V roce 1620 panství patřilo Janu Mikuláši Langovi z Langenhartu. Dalšími majiteli se roku 1627 stali Tengnagelové, Švábové z Chvatliny (1633), Horové z Ocelovic (1642), Údrčtí z Údrče a po nich Steinbachové.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 146 obyvatel (z toho 78 mužů), z nichž bylo třináct Čechoslováků a 133 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 138 obyvatel: dvacet Čechoslováků a 118 Němců. S výjimkou tří evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[10]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 123 | 107 | 113 | 150 | 178 | 146 | 138 | 75 | 70 | 72 | 97 | 73 | 111 | 119 |
| Domy | 25 | 25 | 20 | 28 | 24 | 24 | 25 | 25 | 29 | 17 | 15 | 15 | 20 | 22 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Přívlaky. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Severozápadně od vesnice se nachází skupina památných stromů tvořená odhadem až 500 let starými duby. Jeden z nich, místními přezdívaný Vrakodávný veledub či Otec lesů, je druhý nejširší v České republice a přežil silný požár.[12]
- Pod duby stojí do roku 2010 chátrající budova (první zmínka z roku 1291[6]) zvaná Zámeček nebo také Stroupeček, kde v současnosti sídlí alternativní farma Ekozámeček Stroupeček[13] zaměřená mj. na permakulturu, buddhismus (mj. zde přednášel Vlastimil Marek a jeho učeň psal část své povídky o možné budoucí podobě Gaiy) či oživení regionu. Nebýt proaktivity obyvatel farmy, celý Zámeček by podlehl nařízené demolici (novější polovinu budov se ale nepovedlo uchránit).
- Východně od vesnice se nachází stráň, na které je hodně malých pramenů opakovaně se vsakujících do půdy. Nad prameny je vesnice Záhoří. Na severním a východním okraji obce se nachází přírodní památka Stroupeč, kde se mj. vyskytuje endemit váleček český.
- Venkovská usedlost č. p. 5[14]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jeden kdysi uhynulý dub z památných stromů (některé mladší viz pozadí) ve Stroupečku -
Kaplička -
Zámeček Stroupeček, zachráněný před demolicí -
Statek čp. 5
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Stroupeč, s. 214.
- ↑ a b VONKA, Ondřej. Historie obce Stroupeček [online]. Zaniklé obce a objekty po roce 1945, 2006-12-08 [cit. 2015-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Stroupeč – tvrz, s. 53.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze u Chomutova, s. 322.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ ULRICHOVÁ, Jana. Zapálili Otce lesů! [online]. [cit. 2015-02-03]. Dostupné online.
- ↑ EKOzámeček Stroupeček. EKOzámeček Stroupeček [online]. EKOzámeček Stroupeček [cit. 2015-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-03]. Identifikátor záznamu 154719 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stroupeč na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Stroupeč na webu ČÚZK
