Přeskočit na obsah

Nový Žďár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nový Žďár
Lokalita
Charakterosada
Obec
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel32 (2021)[1]
Katastrální územíNový Žďár (6,66 km²)
Nadmořská výška628 m n. m.
PSČ352 01
Počet domů16 (2021)[2]
Nový Žďár
Nový Žďár
Další údaje
Kód části obce98299
Kód k. ú.698296
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Žďár (německy Neuenbrand[3]) je vesnice, část města v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly (žďárovaly) kořeny.

Osada leží 2,5 kilometru jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma, mezi přírodními parky Halštrov a Smrčiny. Horní část plynule navazuje na Mokřiny, na východě sousedí s Nebesy a na západě se nacházejí státní hranice s Německem. Nový Žďár je rozdělen silnicí I/64 z Aše do Chebu. V roce 2002 vystavěný ašský obchvat začíná právě zde. Kvůli častým dopravním nehodám na křižovatce silnice I/64 a ašského obchvatu, musela být dopravní infrastruktura v roce 2004 upravena, a byl zde postaven kruhový objezd.

Jeden z historických hraničních mezníků. Tento pochází z roku 1754.

Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším lomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.

Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (takzvaný Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.[4]

V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916–1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů.

V 90. letech 20. století zde byla postavena čerpací stanice. V roce 2007 se uvažovalo o vybudování sportovně-zdravotního centra, k realizaci projektu však nikdy nedošlo. V roce 2009 zde byla postavena velká betonárna firmy Zapa beton a. s.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 213 obyvatel, z toho dva Čechoslováci, 172 obyvatel německé národnosti a 39 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 104 obyvatel, 108 k evangelické církvi a jeden byl bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů Nového Žďáru[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 313 291 283 274 258 213 380 90 43 44 28 27 24 41 32
Počet domů 27 29 32 31 31 32 35 38 - 10 9 11 11 16 16
Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů v Mokřinách

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1887 Nový Žďár byl osadou obce Skalka v okrese Aš. V letech 1888–1948 byl samostatnou obcí v okrese Aš. V letech 1948–1975 byl částí obce Mokřiny, se kterým patřil nejprve do okresu Aš, ale od roku 1960 v okrese Cheb. Od 1. ledna 1976 je částí města Aš v okrese Cheb.[8]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. LINHART, Jiří. Historické hraniční kameny u Nového Žďáru na Ašsku [online]. Jiří Linhart [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Neuenbrand. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-27. S. 1. 
  7. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 386. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Obce Ašska v proměnách času – katalog výstavy. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]