Železniční trať Jaroměř–Trutnov

Jaroměř – Trutnov hl. n.
	; Nádražní budova v České Skalici před rekonstrukcí
Stát	Česko
Číslo	032
Technické informace
Délka	52 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	80-100 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	47,047
	128,972
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Jaroměř–Trutnov (v jízdním řádu označena číslem 032) se nachází na území Královéhradeckého kraje a vede z Jaroměře do Trutnova. Provozovatelem pravidelné osobní dopravy na této trati jsou nyní České dráhy (2021). Mezi stanicemi Trutnov hl. n. a Trutnov-Poříčí jezdí mezistátní osobní vlaky na trase Trutnov hl. n. – Trutnov-Poříčí – Královec – Lubawka – Sędzisław společnosti GW Train Regio ve spolupráci s Dolnoslezskými drahami.^[1] Trať není elektrizovaná (2021).

Historie

Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiga, Kleina a bratry Lannovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha a zprovoznila ji v roce 1859.

Další stavba byla zákonem umožněna jako vedlejší stavba Josefovsko-Svatoňovické železniční trati až na zemské hranice u Karlova Háje listem povolení ze dne 15. června 1856 daným Jihoseveroněmecké spojovací dráze. Společnost se zavázala, že povolenou železnici ze Svatoňovic do Králova Háje začne během šesti měsíců počítaných ode dne povolení stavět a že celou trať během dalších tří let postaví a zahájí na ní veřejnou pravidelnou dopravu. Trať stavěla společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha a zprovoznila ji v roce 1868.

Dne 1. května 1859 byl slavnostně otevřen poslední úsek Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn; SNDVB) Turnov–Liberec a zároveň byla slavnostně otevřena odbočka Jiho-severoněmecké spojovací dráhy Josefov–Svatoňovice. Dne 1. srpna 1868 byla zprovozněna železniční trať Svatoňovice–Poříčí–Královec. V roce 1870 byl zprovozněn poslední úsek Poříčí–Trutnov.^[3]

Stavba prvního úseku z Jaroměře do Malých Svatoňovic byla podmíněna těžbou uhlí v regionu Jestřebích hor (Svatoňovický uhelný revír). Trať měla původně vést údolím Úpy přes Ratibořice do Trutnova, ale vlastník dolů ve zmíněném uhelném revíru kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe se zavázal k roční přepravě 1 600 000 centéřů uhlí a dosáhl tím změny trasy, která nebyla stavebně jednoduchá. Nakonec byl v té době realizován právě jen úsek do Svatoňovic. Stavbu provedly firmy Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů, pracovalo na ní 3000 dělníků a stála 1 792 000 zlatých.^[4]

V roce 1865 získala SNDVB koncesi pro pokračování tratě z Malých Svatoňovic dále k pruským hranicím do Královce. Stavbu trati však pozdržela krátká a krvavá prusko-rakouská válka v roce 1866. Přeshraniční styk umožnila poválečná smlouva mezi Rakouskem a Pruskem a doprava zde začala být provozována v roce 1869. O rok později byla zprovozněna spojka mezi dnešními stanicemi Trutnov-Poříčí a Trutnov hlavní nádraží.^[5]

Během 2. světové války procházela za zastávkou Suchovršice přes trať státní hranice mezi Protektorátem a Německou říší, část trati se tedy nacházela na cizím území.^[6]^[7] V poválečném období se pak depo v Jaroměři stalo jedním z posledních útočišť parních lokomotiv v Čechách, kdy poslední jízdy parních strojů řady 556.0 proběhly až v roce 1981.^[8]

K propadu dříve silné nákladní dopravy došlo mimo jiné v souvislosti s koncem těžby uhlí ve Svatoňovickém, Radvanickém i Žacléřském revíru i ukončením provozu na hraničním přechodu Královec – Lubawka.

V současnosti (2024) jsou na trati na osobních a spěšných vlacích nasazovány motorové vozy řad 843, 854, a 814, na rychlících (linka R10) pak soupravy vozů ABpee347, Bmz234, Bdpee231 a Bpee237, ve špičce s posilami v podobě jednoho až dvou vozů Bmz234 v čele soupravy je vždy motorová lokomotiva řady 754 tzv. "brejlovec". Vozy starší konstrukce BDs449 a AB349 se objevují jen výjimečně během výluk.^[zdroj?]

Budoucnost

V souvislosti s budoucností tratě Jaroměř–Trutnov se objevují plány na vytvoření lepšího spojení Hradce Králové a Náchoda pomocí nově vystavěné Vysokovské spojky, jež by odbočovala ze stanice Česká Skalice jako náhrady za nevýhodně směrovanou trať Starkoč–Václavice.^[9]

Revitalizace trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov

Na jaře roku 2015 začala revitalizace trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov.^[10] Především se jednalo o rekonstrukce částí tratě (mosty, přejezdové zabezpečovací zařízení, traťové zabezpečovací zařízení, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musely vlakové soupravy při průjezdu výrazně snížit rychlost. S elektrifikací úseku Jaroměř–Trutnov tento projekt nepočítal.^[10]

Zajímavosti

Na úseku trati mezi Jaroměří a Rychnovkem se nacházel dřevěný železniční most přes Labe, který byl ve své době nejdelším v Rakouské monarchii. Vyžadoval pro svou údržbu neustálou přítomnost tesařů. Nakonec byl roku 1890 nahrazen železnou konstrukcí.^[4]

Co vypovídají staré jízdní řády

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Rychnovek, Jesenice, Česká Skalice, Starkoč, Kostelec Červený, Svatoňovice-Úpice, Poříčí, Trutnov

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok	provozovaná trať	počet vlaků
1900	62 Německý Brod – Pardubice – Libava	4 Os Jaroměř – Poříčí
1921	157 Německý Brod – Libava	6 Os Jaroměř – Poříčí
1928/1929	148 Josefov-Jaroměř – Trutnov	7 Os
1937/1938	128 Josefov-Jaroměř – Trutnov	11 Os Jaroměř – Starkoč, 8 Os Starkoč – Trutnov
1944/1945	503b Josefov-Jaroměř – Poříčí	1 R + 7 Os Jaroměř – Starkoč, 7 Os Starkoč – Svatoňovice-Úpice, 5 Os Svatoňovice-Úpice – Poříčí
1945/1946	3b Josefov-Jaroměř – Starkoč – Trutnov	1 R + 7 Os
1959/1960	3b Jaroměř – Starkoč – Trutnov	3 R + 13 Os
1988/1989	031 Jaroměř – Starkoč – Trutnov	13 Os
2002/2003	032 Jaroměř – Trutnov	4 R + 13 Os Jaroměř – Starkoč, 2 R + 14 Os Starkoč – Trutnov
2012/2013	032 Jaroměř – Trutnov	6 R + 12 Os
2016/2017	032 Jaroměř – Trutnov hl. n.	13 R + 13 Sp + 4 Os
2023/2024	032 (Hradec Králové-) Jaroměř - Svoboda nad Úpou	15 R Hradec Králové - Trutnov 15 Sp Hradec Králové - Svoboda n/Úpou 3 Sp Hradec Králové - Trutnov 2 Sp Hradec Králové - Starkoč 2 Os Hradec Králové - Trutnov 2 Os Jaroměř - Svoboda n/Úpou 1 Os Červený Kostelec - Svoboda n/Úpou 17 Os Trutnov - Svoboda n/Úpou
Vysvětlivky R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak

Stanice a zastávky

Jaroměř
Velká Jesenice
Česká Skalice
Starkoč
Řešetova Lhota
Olešnice
Červený Kostelec
Rtyně v Podkrkonoší zastávka
Rtyně v Podkrkonoší
Malé Svatoňovice
Velké Svatoňovice
Suchovršice
Trutnov-Poříčí
Trutnov střed
Trutnov hlavní nádraží

Odkazy

Reference

↑ Jízdní řád tratě č. 043, r. 2012-2013; SŽDC. www.szdc.cz [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16.
↑ Železniční muzeum Výtopna Jaroměř
↑ Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
↑ ^a ^b BALÍČEK, Jaroslav; BALÍČEK, Petr. Z historie trati Jaroměř - Trutnov. LD Trutnov. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-29. Archivováno 29. 4. 2010 na Wayback Machine.
↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 105–106.
↑ Jízdní řád české části trati z roku 1944
↑ Jízdní řád německé části trati z roku 1944
↑ HRDLIČKA, Jan. Podkrkonošská parní nostalgie. C.K. Podžalské muzeum. Dostupné online [cit. 2010-12-17].
↑ Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje. up.kr-kralovehradecky.cz [online]. [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-18.
↑ ^a ^b PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Jaroměř–Trutnov na Wikimedia Commons
Popis trati 032 Jaroměř – Trutnov na ŽelPage
Fotogalerie z trati 032 na ŽelPage
Historie železničních tratí na historie-trati.wz.cz
Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)

[1] Jízdní řád tratě č. 043, r. 2012-2013; SŽDC. www.szdc.cz [online]. [cit. 2013-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16.

[2] Železniční muzeum Výtopna Jaroměř

[3] Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel

[ldtrutn-4] BALÍČEK, Jaroslav; BALÍČEK, Petr. Z historie trati Jaroměř - Trutnov. LD Trutnov. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-29. Archivováno 29. 4. 2010 na Wayback Machine.

[5] SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 105–106.

[6] Jízdní řád české části trati z roku 1944

[7] Jízdní řád německé části trati z roku 1944

[8] HRDLIČKA, Jan. Podkrkonošská parní nostalgie. C.K. Podžalské muzeum. Dostupné online [cit. 2010-12-17].

[9] Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje. up.kr-kralovehradecky.cz [online]. [cit. 2010-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-18.

[OZ-10] PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Provozované železniční tratě v Královéhradeckém kraji

Celostátní dráha	020 (Velký Osek – Choceň) • 021 (Týniště nad Orlicí – Letohrad) • 026 (Týniště nad Orlicí – Meziměstí) • 030 (Jaroměř – Liberec) • 031 (Pardubice – Jaroměř) • 032 (Jaroměř – Trutnov) • 040 (Chlumec nad Cidlinou – Trutnov)

Regionální dráhy	016 (Chrudim – Borohrádek) • 022 (Častolovice – Solnice) • 023 (Doudleby nad Orlicí – Rokytnice v Orlických horách) • 026 (Václavice – Starkoč, Meziměstí – Otovice zastávka) • 028 (Opočno pod Orlickými horami – Dobruška) • 041 (Hradec Králové – Turnov) • 043 (Trutnov – Královec – Lubawka) • 044 (Kunčice nad Labem – Vrchlabí) • 045 (Trutnov – Svoboda nad Úpou) • 046 (Hněvčeves – Smiřice) • 047 (Trutnov – Teplice nad Metují) • 061 (Nymburk – Jičín) • 064 (Mladá Boleslav – Stará Paka)

Místní dráhy	Královec–Žacléř