Čudské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o samotném Čudském jezeře. O celém čudském soujezeří pojednává článek Čudsko-pskovské jezero.
Čudské jezero
Čudské jezero na mapě
Čudské jezero na mapě
Čudské jezero (Estonsko)
Red pog.png
Rozměry
Rozloha 2611 km²
Délka 72 km
Šířka 50 km
Max. hloubka 12,9 m
Ostatní
Nadm. výška 30 m
Přítok vody Emajõgi, Teplé jezero
Odtok vody Narva
Ostrovy Piirissaar
Sídla Mustvee, Kallaste, Gdov
Kraj:
Oblast
Ida-Virumaa, Jõgevamaa, Tartumaa
Pskovská
Státy EstonskoEstonsko Estonsko, RuskoRusko Rusko

Souřadnice:
Světadíl Evropa

Čudské jezero (rusky Чудское озеро, Гдовское озеро nebo Пейпси, estonsky Peipsi, Peipsi järv, Suurjärv, Külmjärv, Oudova järv), je jezero na hranici estonských krajů Ida-Virumaa, Jõgevamaa a Tartumaa a Pskovské oblasti Ruska. Spolu s Teplým jezerem a Pskovským jezerem tvoří nepřerušenou vodní plochu, označovanou jako Čudsko-pskovské jezero, nebo méně přesně rovněž jako Čudské jezero. Čudské jezero je svou rozlohou 2610 km² čtvrtým největším jezerem Evropy (po Ladožském jezeře, Oněžském jezeře a jezeře Vänern). V severojižním směru je jezero dlouhé 72 km a dosahuje největší šířky 50 km. Maximální hloubka jezera je 12,9 m.

Popis jezera[editovat | editovat zdroj]

Písčité pobřeží jezera mezi Mustvee a Lohusuu

Břehy jezera jsou převážně nízké, v jižní části jezera bažinaté a porostlé rákosím, v severní spíše písčité. Mezi Kauksi a Vasknarvou tvoří pobřežní písek duny, porůstající borovými lesy, a při okraji jezera hojně vyhledávanou třicetikilometrovou pláž, nejdelší v Estonsku.

Důvodem této rozdílnosti severní a jižní části jezera je nestejná rychlost tektonického zdvihu — severní část se zvedá rychleji, a tak je voda jezera pomalu tlačena na jih, kde zaplavuje nová území.

Dno jezera je ploché a pokryté silnou jílovou vrstvou.

V jižní části jezera se nachází řada ostrovů a ostrůvků. Největší z nich je Piirissaar, patřící Estonsku.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Do Čudského jezera se vlévá přibližně 200 řek a potoků, z nichž největší je Emajõgi. Jediným odtokem z jezera je Narva, která odvádí jeho vodu do Finského zálivu. Hladina jezera běžně kolísá mezi 29 a 31 m n. m., nejvyšší úrovně dosahuje v době tání sněhu (obvykle začátkem května).

Jezero zamrzá v průměru na 114 dní ročně, ledem bývá pokryto zpravidla od prosince do dubna.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V jezeře žije 37 druhů ryb a 9 druhů obojživelníků. Nejběžnějšími druhy jsou síh malý, okoun říční, koruška evropská a štika obecná, z dalších zde žijí mník jednovousý, karas obecný, candát obecný, cejn velký, cejnek malý, perlín ostrobřichý, plotice obecná a síh maréna. Dříve běžný losos atlantský téměř vymizel po postavení Narevské vodní elektrárny, ale v současnosti probíhá jeho znovuvysazování.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historicky je jezero významné „ledovou bitvou“ na Čudském jezeře, která se odehrála 5. dubna 1242 na zamrzlé hladině na jižním okraji jezera poblíž Piirissaaru. Novgorodské vojsko pod vedením knížete Alexandra Něvského tehdy drtivě porazilo Livonské rytíře, kteří se snažili proniknout na novgorodské území. Porážka zastavila další expanzi řádu na východ a na staletí učinila Čudské jezero hranicí mezi katolickou a pravoslavnou Evropou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]