Kreatin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Sladovnik (diskuse | příspěvky)
4 105 editací
mBez shrnutí editace
Řádek 34: Řádek 34:
| issn = 0195-9131
| issn = 0195-9131
}}</ref> Dosud hlavní spatřovanou úlohou kreatinu v&nbsp;tělech obratlovců (tedy i lidí) je zásobování svalových a [[Neuron|nervových buněk]] energií.
}}</ref> Dosud hlavní spatřovanou úlohou kreatinu v&nbsp;tělech obratlovců (tedy i lidí) je zásobování svalových a [[Neuron|nervových buněk]] energií.

== Biosyntéza ==
Syntéza kreatinu se vyskytuje především v játrech a ledvinách. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Barcelos
| jméno = R. P.
| příjmení2 = Stefanello
| jméno2 = S. T.
| příjmení3 = Mauriz
| jméno3 = J. L.
| titul = Creatine and the Liver: Metabolism and Possible Interactions
| periodikum = Mini-Reviews in Medicinal Chemistry
| url = http://www.eurekaselect.com/133332/article
| datum vydání = 2015-12-31
| doi = 10.2174/1389557515666150722102613
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-01-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Brosnan
| jméno = John T.
| příjmení2 = da Silva
| jméno2 = Robin P.
| příjmení3 = Brosnan
| jméno3 = Margaret E.
| titul = The metabolic burden of creatine synthesis
| periodikum = Amino Acids
| datum vydání = 2011-05-01
| ročník = 40
| číslo = 5
| strany = 1325–1331
| issn = 1438-2199
| doi = 10.1007/s00726-011-0853-y
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s00726-011-0853-y
| datum přístupu = 2019-01-25
}}</ref> V průměru se vytvoří endogenně při odhadované rychlosti asi 8,3 mmol, resp. 1 gram na den u mladých lidí.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Brosnan
| jméno = John T.
| příjmení2 = da Silva
| jméno2 = Robin P.
| příjmení3 = Brosnan
| jméno3 = Margaret E.
| titul = The metabolic burden of creatine synthesis
| periodikum = Amino Acids
| datum vydání = 2011-05-01
| ročník = 40
| číslo = 5
| strany = 1325–1331
| issn = 1438-2199
| doi = 10.1007/s00726-011-0853-y
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s00726-011-0853-y
| datum přístupu = 2019-01-25
}}</ref> Kreatin se také získává stravou rychlostí asi 1 gram denně z všežravé potravy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Brosnan
| jméno = Margaret E.
| příjmení2 = Brosnan
| jméno2 = John T.
| titul = The role of dietary creatine
| periodikum = Amino Acids
| datum vydání = 2016-08-01
| ročník = 48
| číslo = 8
| strany = 1785–1791
| issn = 1438-2199
| doi = 10.1007/s00726-016-2188-1
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s00726-016-2188-1
| datum přístupu = 2019-01-25
}}</ref> Většina zásob kreatinu a fosfokreatinu v lidském těle se nachází v kosterních svalech, zatímco zbytek je distribuován v krvi, mozku a jiných tkáních. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cooper
| jméno = Robert
| příjmení2 = Naclerio
| jméno2 = Fernando
| příjmení3 = Allgrove
| jméno3 = Judith
| titul = Creatine supplementation with specific view to exercise/sports performance: an update
| periodikum = Journal of the International Society of Sports Nutrition
| datum vydání = 2012-07-20
| ročník = 9
| číslo = 1
| strany = 33
| issn = 1550-2783
| doi = 10.1186/1550-2783-9-33
| url = https://doi.org/10.1186/1550-2783-9-33
| datum přístupu = 2019-01-25
}}</ref>

Kreatin není esenciální živinou, protože je přirozeně vyráběn v lidském těle z aminokyselin [[Glycin|glycinu]] a [[Arginin|argininu]] za podmínky, že [[methionin]] katalyzuje transformaci guanidinoacetátu na kreatin. V prvním kroku biosyntézy jsou tyto dvě aminokyseliny sloučeny enzymem arginin-glycin amidinotransferázou (AGAT, EC: 2.1.4.1) za vzniku guanidinoacetátu, který je poté methylován guanidinoacetát-N-methyltransferasou (GAMT, EC: 2.1.1.2 ), a to za použití S-adenosyl-methioninu jako donoru methylové skupiny. Kreatin samotný může být fosforylován kreatinkinázou za vzniku fosfokreatinu, který se používá jako energetický pufr v kosterních svalech a mozku.

<br />
[[Soubor:CreatineSynthesis(en).png|vlevo|400x400pixelů|Syntéza kreatinu]]





== Význam ==
== Význam ==
Řádek 44: Řádek 138:
Kreatin monohydrát (hydratovaný kreatin) se používá při škále různých nervosvalových zranění za účelem urychlení [[rehabilitační lékařství|rehabilitace]]. Může se jednat o uskřípnutí nervů, dočasná [[ochrnutí]] apod., které vyžadují součinnost s odborným terapeutem, trénování (procvičování) postižené [[tkáň|tkáně]] a jejichž náprava většinou trvá od 1 do 9&nbsp;měsíců.
Kreatin monohydrát (hydratovaný kreatin) se používá při škále různých nervosvalových zranění za účelem urychlení [[rehabilitační lékařství|rehabilitace]]. Může se jednat o uskřípnutí nervů, dočasná [[ochrnutí]] apod., které vyžadují součinnost s odborným terapeutem, trénování (procvičování) postižené [[tkáň|tkáně]] a jejichž náprava většinou trvá od 1 do 9&nbsp;měsíců.


=== Lékařské využití ===
== Lékařské využití ==
Použití kreatinu pro léčebné účely (svalové, neurologické a kombinované choroby, [[revmatoidní artritida|artritida]], infarktové stavy) bylo a stále ještě je zkoumáno. Některé studie ukazují, že kreatin by mohl zpomalovat nástup některých neurodegenerativních chorob.<ref>
Použití kreatinu pro léčebné účely (svalové, neurologické a kombinované choroby, [[revmatoidní artritida|artritida]], infarktové stavy) bylo a stále ještě je zkoumáno. Některé studie ukazují, že kreatin by mohl zpomalovat nástup některých neurodegenerativních chorob.<ref>
{{Citace periodika
{{Citace periodika
Řádek 71: Řádek 165:
}}</ref> Kreatin tak někdy užívají lidé trpící deficiencí [[GMAT]], [[amyotrofická laterální skleróza|amyotrofickou laterální sklerózou]], nemocí [[myasthenia gravis]], [[svalová dystrofie|svalovou dystrofií]], [[Huntingtonova choroba|Huntingtonovou chorobou]], [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovou chorobou]] či [[McArdleova choroba|McArdleovou nemocí]].<ref name="uxl" />
}}</ref> Kreatin tak někdy užívají lidé trpící deficiencí [[GMAT]], [[amyotrofická laterální skleróza|amyotrofickou laterální sklerózou]], nemocí [[myasthenia gravis]], [[svalová dystrofie|svalovou dystrofií]], [[Huntingtonova choroba|Huntingtonovou chorobou]], [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovou chorobou]] či [[McArdleova choroba|McArdleovou nemocí]].<ref name="uxl" />


=== Nežádoucí vedlejší účinky ===
== Nežádoucí vedlejší účinky ==


* Zvýšení tělesné hmotnosti způsobené dodatečnou retencí vody do svalu
* Zvýšení tělesné hmotnosti způsobené dodatečnou retencí vody do svalu

Verze z 25. 1. 2019, 11:59

Kreatin
Obecné
Systematický názevN-(aminoiminomethyl)-N-methyl-glycin
Triviální názevKreatin
Ostatní názvyN-Amidinosarkosin-(α-methylguanido)octová kyselina
methylguanidinoctová kyselina
Sumární vzorecC4H9N3O2
VzhledBílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS57-00-1
Vlastnosti
Molární hmotnost131,13 g/mol
Teplota tání303 °C
Teplota varu598 °C
Hustota1,33 g/cm3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kreatin je dusíkatá organická kyselina běžně se nacházející ve všech obratlovcích. Nejvyšší koncentrace dosahuje pak přímo ve svalové tkáni. Objevil ho a popsal roku 1832 Michel Eugene Chevreul.[1] Nově objevená kyselina získala svůj název z řeckého „kreas“, což znamená maso. Zdrojem kreatinu z běžné potravy jsou především různé druhy masa. V rostlinách kreatin není obsažen. V souladu s tím byla i naměřena nižší hladina kreatinu v tělech vegetariánů.[2] Dosud hlavní spatřovanou úlohou kreatinu v tělech obratlovců (tedy i lidí) je zásobování svalových a nervových buněk energií.

Biosyntéza

Syntéza kreatinu se vyskytuje především v játrech a ledvinách. [3][4] V průměru se vytvoří endogenně při odhadované rychlosti asi 8,3 mmol, resp. 1 gram na den u mladých lidí.[5] Kreatin se také získává stravou rychlostí asi 1 gram denně z všežravé potravy.[6] Většina zásob kreatinu a fosfokreatinu v lidském těle se nachází v kosterních svalech, zatímco zbytek je distribuován v krvi, mozku a jiných tkáních. [7]

Kreatin není esenciální živinou, protože je přirozeně vyráběn v lidském těle z aminokyselin glycinu a argininu za podmínky, že methionin katalyzuje transformaci guanidinoacetátu na kreatin. V prvním kroku biosyntézy jsou tyto dvě aminokyseliny sloučeny enzymem arginin-glycin amidinotransferázou (AGAT, EC: 2.1.4.1) za vzniku guanidinoacetátu, který je poté methylován guanidinoacetát-N-methyltransferasou (GAMT, EC: 2.1.1.2 ), a to za použití S-adenosyl-methioninu jako donoru methylové skupiny. Kreatin samotný může být fosforylován kreatinkinázou za vzniku fosfokreatinu, který se používá jako energetický pufr v kosterních svalech a mozku.


Syntéza kreatinu
Syntéza kreatinu



Význam

Kreatin slouží jako makroergická sloučenina, zásobující velmi rychlou energií především svalovou tkáň, kde je potřeba v krátké době vynaložit poměrně velké množství ATP. Kreatin se v klidovém období fosforyluje účinkem ATP na kreatinfosfát, který se ukládá, a když je nárazově potřeba hodně ATP, je možné pomocí kreatinfosfátu zpětně vyrábět ATP fosforylací ADP za současné spotřeby kreatinfosfátu na kreatin.[8] Tělo průměrného člověka obsahuje asi 120 gramů kreatinu / kreatinfosfátu; z toho asi 95 % ve svalové tkáni. Nový kreatin vzniká tempem asi 2 g/den.[1]

Potravní doplněk

Vzhledem k procesům, které kreatin v těle člověka ovlivňuje, začal brzy kreatin poutat pozornost sportovní medicíny a brzy byl vyroben i v čisté podobě. Tak začíná historie kreatin monohydrátu jako doplňku stravy, a to nejen ve sportovní výživě. Potravní doplňky mohou nabývat práškové i tekuté formy, nabízí se i kreatinové tablety a dokonce žvýkačky. Užívání kreatinu je naprosto legální a nepodléhá speciální kontrole. Přesto není zejména dětem a mladistvým s problémy se srdcem doporučován z principu předběžné opatrnosti. Mimo jiné totiž byly zaznamenány případy, kdy potravní doplněk obsahoval jiné účinné látky, než byly uvedeny na obalu.[1]

Terapeutické využití

Kreatin monohydrát (hydratovaný kreatin) se používá při škále různých nervosvalových zranění za účelem urychlení rehabilitace. Může se jednat o uskřípnutí nervů, dočasná ochrnutí apod., které vyžadují součinnost s odborným terapeutem, trénování (procvičování) postižené tkáně a jejichž náprava většinou trvá od 1 do 9 měsíců.

Lékařské využití

Použití kreatinu pro léčebné účely (svalové, neurologické a kombinované choroby, artritida, infarktové stavy) bylo a stále ještě je zkoumáno. Některé studie ukazují, že kreatin by mohl zpomalovat nástup některých neurodegenerativních chorob.[9] Výsledek experimentu byl připisován schopnosti kreatinu zvýšit dostupnost energie pro buňky, anebo blokaci chemické cesty, jež by vedla k úmrtí degenerovaných buněk. Jiná studie zjistila, že podávání kreatinu mírně zvyšuje fyzickou sílu u lidí postižených neurodegenerativními chorobami.[10] Kreatin tak někdy užívají lidé trpící deficiencí GMAT, amyotrofickou laterální sklerózou, nemocí myasthenia gravis, svalovou dystrofií, Huntingtonovou chorobou, Parkinsonovou chorobou či McArdleovou nemocí.[1]

Nežádoucí vedlejší účinky

  • Zvýšení tělesné hmotnosti způsobené dodatečnou retencí vody do svalu
  •    Potenciální svalové křeče / deformace / tahy
  •    Žaludeční nevolnost
  •    Průjem
  •    Závrať
  •    Vysoký krevní tlak v důsledku zvýšené spotřeby vody[11][12]

Používání kreatinu zdravými dospělými v normálních dávkách nepoškozuje ledviny; jeho účinky na ledviny u starších lidí a dospívajících nebyly od roku 2012 dobře známy.[13] Americká akademie pediatrie a Americká vysoká škola sportovní medicíny doporučují, aby osoby mladší 18 let nepoužívaly kreatin. Lidé s onemocněním ledvin, vysokým krevním tlakem nebo onemocněním jater by neměli užívat kreatin jako výživový doplněk. [14] Přírůstek hmotnosti během prvního týdne se pravděpodobně přičítá většímu zadržování vody v důsledku zvýšené koncentrace kreatinu v séru. [15] Dvě větší review vyvracejí, že by doplnění kreatinu mělo ovlivnit stav hydratace a toleranci tepla a vést k svalovým křečemi a průjmům. [16][17]

Sportovní využití

Užívání kreatinových doplňků zvyšuje svalovou koncentraci kreatinu.[1] Kreatin do jisté míry zvyšuje svalovou sílu, zejména při anaerobním (krátkodobém) sportovním výkonu. Dále zvyšuje svalovou hmotu, ale pouze tím, že zvyšuje zadržování vody ve svalstvu.[1] Nová studie o vlivu kreatin monohydrátu, syrovátkových proteinů a maltodextrinu na růst svalové hmoty přepisuje dosud zažité dávkování. Došlo se ke zjištění, že stačí mnohem menší denní příjem kreatin monohydrátu než bylo dosud uváděno.[18]

Při sportu je užíváno více přípravků obsahujících kreatin a to těchto:

  • kreatin monohydrát (čistý kreatin bez jakéhokoliv přídavku)
  • kre-alkalyn (kreatin monohydrát s přidávanou jedlou sodou - soda bikarbona)
  • kreatin ethylester (vyráběný reakcí s ethanolem)

Reference

  1. ↑ a b c d e f BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1. 
  2. ↑ BURKE, D. G.; CHILIBECK, P. D.; PARISE, G., et al. Effect of creatine and weight training on muscle creatine and performance in vegetarians. Med Sci Sports Exerc.. 2003, roč. 35, čís. 11, s. 1946-55. Dostupné online. ISSN 0195-9131. 
  3. ↑ BARCELOS, R. P.; STEFANELLO, S. T.; MAURIZ, J. L. Creatine and the Liver: Metabolism and Possible Interactions. Mini-Reviews in Medicinal Chemistry [online]. 2015-12-31 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. DOI 10.2174/1389557515666150722102613. (anglicky) 
  4. ↑ BROSNAN, John T.; DA SILVA, Robin P.; BROSNAN, Margaret E. The metabolic burden of creatine synthesis. Amino Acids. 2011-05-01, roč. 40, čís. 5, s. 1325–1331. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1438-2199. DOI 10.1007/s00726-011-0853-y. (anglicky) 
  5. ↑ BROSNAN, John T.; DA SILVA, Robin P.; BROSNAN, Margaret E. The metabolic burden of creatine synthesis. Amino Acids. 2011-05-01, roč. 40, čís. 5, s. 1325–1331. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1438-2199. DOI 10.1007/s00726-011-0853-y. (anglicky) 
  6. ↑ BROSNAN, Margaret E.; BROSNAN, John T. The role of dietary creatine. Amino Acids. 2016-08-01, roč. 48, čís. 8, s. 1785–1791. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1438-2199. DOI 10.1007/s00726-016-2188-1. (anglicky) 
  7. ↑ COOPER, Robert; NACLERIO, Fernando; ALLGROVE, Judith. Creatine supplementation with specific view to exercise/sports performance: an update. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2012-07-20, roč. 9, čís. 1, s. 33. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1550-2783. DOI 10.1186/1550-2783-9-33. 
  8. ↑ VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-0600-4. 
  9. ↑ BEAL, M. F. Mitochondria, NO and neurodegeneration. Biochem Soc Symp.. 1999, roč. 66, s. 43-54. Dostupné online. ISSN 0067-8694. 
  10. ↑ TARNOPOLSKY, M.; MARTIN, J. Creatine monohydrate increases strength in patients with neuromuscular disease. Neurology.. 1999, roč. 52, čís. 4, s. 854-7. Dostupné online. ISSN 0028-3878. 
  11. ↑ FRANCAUX, Marc; POORTMANS, Jacques R. Side Effects of Creatine Supplementation in Athletes. International Journal of Sports Physiology and Performance. 2006-12, roč. 1, čís. 4, s. 311–323. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1555-0265. DOI 10.1123/ijspp.1.4.311. 
  12. ↑ BUFORD, Thomas W; KREIDER, Richard B; STOUT, Jeffrey R. International Society of Sports Nutrition position stand: creatine supplementation and exercise. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2007, roč. 4, čís. 1, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1550-2783. DOI 10.1186/1550-2783-4-6. 
  13. ↑ COOPER, Robert; NACLERIO, Fernando; ALLGROVE, Judith. Creatine supplementation with specific view to exercise/sports performance: an update. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2012-07-20, roč. 9, čís. 1, s. 33. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1550-2783. DOI 10.1186/1550-2783-9-33. PMID 22817979. 
  14. ↑ LESLIE, Sharon. WebMD. CC Advisor [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ KREIDER, Richard B.; KALMAN, Douglas S.; ANTONIO, Jose. International Society of Sports Nutrition position stand: safety and efficacy of creatine supplementation in exercise, sport, and medicine. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2017-06-13, roč. 14, čís. 1. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 1550-2783. DOI 10.1186/s12970-017-0173-z. 
  16. ↑ National Athletic Trainers' Association -. pinnacle-secure.allenpress.com [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. DOI 10.4085/1062-6050-44.2.215. PMID 19295968. 
  17. ↑ KERKSICK, C. M.; STOUT, J. R.; ROBERTS, M. D. Putting to rest the myth of creatine supplementation leading to muscle cramps and dehydration. British Journal of Sports Medicine. 2008-07-01, roč. 42, čís. 7, s. 567–573. PMID: 18184753. Dostupné online [cit. 2019-01-25]. ISSN 0306-3674. DOI 10.1136/bjsm.2007.042473. PMID 18184753. (anglicky) 
  18. ↑ Studie vlivu kreatin monohydrátu, syrovátkových proteinů a maltodextrinu na růst svalové hmoty [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kreatin&oldid=16888203“