Přeskočit na obsah

Alfred Nobel: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rv vandala
Řádek 14: Řádek 14:


[[Soubor:Nobel's death mask.jpg|náhled|left|upright=0.5|Posmrtná maska]]
[[Soubor:Nobel's death mask.jpg|náhled|left|upright=0.5|Posmrtná maska]]
Výroba nitroglycerinu byla nebezpečná a ve Stockholmu byly veškeré pokusy s touto látkou zakázány. Nobel proto přesunul svou laboratoř na loď kotvící na jezeře [[Mälaren]]. Jeho snaha byla nakonec úspěšná. V roce [[1867]] si nechává patentovat [[dynamit]]. Smíšením [[kapalina|kapalného]] nitroglycerinu s hlinkou vytvořil tvarovatelnou hmotu, se kterou lze bezpečně manipulovat. Sestrojil také [[rozbuška|rozbušku]], která přivede kusy dynamitu k explozi. Rozbuška byla odpalována pomocí zápalné šňůry.
Výroba nitroglycerinu byla nebezpečná a ve Stockholmu byly veškeré pokusy s touto látkou zakázány. Nobel proto přesunul svou laboratoř na loď kotvící na jezeře [[Mälaren]]. Jeho snaha byla nakonec úspěšná. V roce [[1867]] si nechává patentovat [[dynamit]]. Málem jej předběhl [[Jára Cimrman]].<ref>https://www.youtube.com/watch?v=rAL1g2FdWxE</ref>Smíšením [[kapalina|kapalného]] nitroglycerinu s hlinkou vytvořil tvarovatelnou hmotu, se kterou lze bezpečně manipulovat. Sestrojil také [[rozbuška|rozbušku]], která přivede kusy dynamitu k explozi. Rozbuška byla odpalována pomocí zápalné šňůry.


Vynález měl velký úspěch a dynamit se stal žádaným zbožím. Během času vybudoval továrny na 90 místech ve více než 20 státech. Nobel se věnoval rozvoji podnikání i rozvoji technologie výbušnin. Před svou smrtí vlastnil 355 [[patent]]ů a nashromáždil obrovský majetek.
Vynález měl velký úspěch a dynamit se stal žádaným zbožím. Během času vybudoval továrny na 90 místech ve více než 20 státech. Nobel se věnoval rozvoji podnikání i rozvoji technologie výbušnin. Před svou smrtí vlastnil 355 [[patent]]ů a nashromáždil obrovský majetek.

Verze z 5. 6. 2017, 23:56

Alfred Nobel
Rodné jménoAlfred Bernhard Nobel
Narození21. října 1833
farnost Jakob och Johannes
Úmrtí10. prosince 1896 (ve věku 63 let)
Sanremo
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (od 1896; 59°21′22″ s. š., 18°1′56″ v. d.)
Bydliště16. pařížský obvod
Povoláníchemik, průmyslník, filantrop, fotograf, zbrojař a inženýr
OceněníJohn Fritz Medal (1910)
Národní síň slávy vynálezců (1998)
důstojník Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
rytíř Řádu čestné legie
důstojník Řádu růže
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
RodičeImmanuel Nobel[1] a Karolina Andriette Ahlsell[1]
Rod(rodina) Nobel
PříbuzníLudvig Nobel[2], Robert Nobel[2] a Emil Oskar Nobel (sourozenci)
PodpisAlfred Nobel – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred Bernhard Nobel, zvuk výslovnost (21. října 1833 Stockholm10. prosince 1896 Sanremo) byl švédský chemik, vynálezce dynamitu a na základě jeho závěti jsou každoročně udělovány Nobelovy ceny. Na jeho počest po něm byl pojmenován chemický prvek nobelium.

Rodinné zázemí

Narodil se v bohaté stockholmské podnikatelské rodině. Byl třetím synem inženýra Immanuela Nobela (1801-1872) a Andriette Ahlsell Nobelové pocházející z bohaté rodiny. Když mu bylo devět let, přestěhoval se s rodiči do Petrohradu, kde jeho otec podnikal. Měl velmi dobré soukromé vzdělání a v 17 letech mluvil nejen švédsky, ale také francouzsky, anglicky a německy. Měl veliké znalosti v oboru chemie. Věnoval se literatuře a přírodním vědám. Své vzdělání dokončil v Paříži a USA.

Na univerzitě v Turíně pracoval v laboratoři známého chemika Théophila-Jules Pelouzea. Tam také potkal italského chemika Ascania Sobrera, který v roce 1847 vynalezl vysoce výbušnou kapalinu – nitroglycerin.

Alfred se začal věnovat studiu výbušnin, zvláště problematice bezpečné výroby a manipulace s nitroglycerinem.

Dynamit

V rodinné továrně v Helenborgu došlo k několika explozím. Při jedné z nich v roce 1864 zahynul Nobelův mladší bratr Emil a několik dalších zaměstnanců. Tehdy se Nobel zapřisáhl, že učiní práci s nitroglycerinem bezpečnější.

Posmrtná maska

Výroba nitroglycerinu byla nebezpečná a ve Stockholmu byly veškeré pokusy s touto látkou zakázány. Nobel proto přesunul svou laboratoř na loď kotvící na jezeře Mälaren. Jeho snaha byla nakonec úspěšná. V roce 1867 si nechává patentovat dynamit. Málem jej předběhl Jára Cimrman.[3]Smíšením kapalného nitroglycerinu s hlinkou vytvořil tvarovatelnou hmotu, se kterou lze bezpečně manipulovat. Sestrojil také rozbušku, která přivede kusy dynamitu k explozi. Rozbuška byla odpalována pomocí zápalné šňůry.

Vynález měl velký úspěch a dynamit se stal žádaným zbožím. Během času vybudoval továrny na 90 místech ve více než 20 státech. Nobel se věnoval rozvoji podnikání i rozvoji technologie výbušnin. Před svou smrtí vlastnil 355 patentů a nashromáždil obrovský majetek.

Z dalších vynálezů lze jmenovat například trhavou želatinu (vyrobena z nitroglycerinu a střelné bavlny, patentována 1867), později modifikovanou dalšími látkami. Velký význam má dodnes bezdýmý střelný prach, založený opět na kombinaci nitroglycerinu, střelné bavlny a dalších látek. První verze se nazývala balistit, pozdější, používaná dodnes, kordit.

Nobelův citát pojící se k dynamitu "Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy. Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády"

Divadlo

Bratři Nobelové (po směru hodinových ručiček) Robert, Alfred, Ludvig a dítě Emil. Foto ze St. Petěrsburgu okolo 1843

Poměrně málo známou skutečností je to, že v roce 1896 napsal divadelní hru Nemesis, která vyšla těsně před jeho smrtí. Hra byla označena za rouhačskou a málem se nedochovala.

Nobelova cena

Související informace naleznete také v článku Nobelova cena.

Alfred Nobel ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.

Tato cena (resp. finanční odměna k ní) je vyplácena pouze z peněz ze závěti, kterou spravuje švédská Akademie věd a Alfréd Nobel ji obdařil částkou 32 miliónů švédských korun. Ceny jsou vypláceny z úroků (asi 160 000 švédských korun).

Nobelova cena byla poprvé udělena v roce 1901, roku 1968 bylo přidáno i ocenění za ekonomii. Dnes je Nobelova cena obecně považována za nejvyšší ocenění, jakého může umělec, vědec nebo státník dosáhnout.

Externí odkazy

  1. a b Jakob och Johannes kyrkoarkiv, Födelse- och dopböcker, SE/SSA/0008/C I a/21 (1828-1844), bildid: C0054707_00124. Dostupné online. [cit. 2018-04-22].
  2. a b Alfred B Nobel. Dostupné online.
  3. https://www.youtube.com/watch?v=rAL1g2FdWxE