Španělská chřipka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Jazykové úpravy
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:SpanishFluPosterAlberta.png|náhled|Plakát varující před španělskou chřipkou ([[Alberta]], [[Kanada]])]]
[[Soubor:SpanishFluPosterAlberta.png|náhled|Plakát varující před španělskou chřipkou ([[Alberta]], [[Kanada]])]]
[[Soubor:1918 spanish flu waves.gif|náhled|Vlny chřipky a zápalu plic ve Velké Británii s největší vlnou v listopadu.<ref>https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3291398/ - 1918 Influenza: the Mother of All Pandemics</ref>]]
[[Soubor:1918 spanish flu waves.gif|náhled|Vlny chřipky a zápalu plic ve Velké Británii s největší vlnou v listopadu.<ref>https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3291398/ - 1918 Influenza: the Mother of All Pandemics</ref>]]
'''Španělská chřipka''' je označení celosvětové [[chřipka|chřipkové]] [[pandemie]], která probíhala necelé 2 roky, a to v letech [[1918]]–[[1920]]. Způsobil ji virus chřipky A subtyp [[Chřipkový virus A subtypu H1N1|H1N1]]. [[Úmrtnost]] pandemie je odhadována na 1 až 5 % celkové populace,<ref name="taubenberger2006">{{Cite journal
'''Španělská chřipka''' je označení celosvětové [[chřipka|chřipkové]] [[pandemie]], která probíhala necelé 2 roky, a to v letech [[1918]]–[[1920]]. Způsobil ji virus chřipky A subtyp [[Chřipkový virus A subtypu H1N1|H1N1]].<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Salfellner
| jméno = Harald
| instituce = Univerzita Karlova. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK
| odkaz na instituci =
| titul = Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na české země a středoevropské poměry
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/147785/
| typ práce = Disertační práce
| vedoucí = doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
| odkaz na vedoucího =
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| počet stran = 197
| strany = 16
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk = cs
}}</ref> [[Úmrtnost]] pandemie je odhadována na 1 až 5 % celkové populace,<ref name="taubenberger2006">{{Cite journal
|last=Taubenberger
|last=Taubenberger
|first=Jeffery K.
|first=Jeffery K.
Řádek 45: Řádek 62:
| url = https://muse.jhu.edu/article/4826
| url = https://muse.jhu.edu/article/4826
| datum přístupu = 2020-05-14
| datum přístupu = 2020-05-14
}}</ref> odpovídající 10 až 20 % z nakažených lidí ([[smrtnost]]). Celkově šlo o jednu z nejsmrtonosnějších epidemií v dějinách lidstva. Španělskou chřipkou nebylo nejvíce zasažené [[Španělsko]], ani nebylo státem původu této nemoci. Epidemie má název Španělská chřipka, jelikož ostatní státy zmínky o nemoci [[cenzura|cenzurovaly]], zatímco neutrální Španělsko k tomu nemělo důvod. Vypadalo to tak, že Španělsko je mnohem více zasaženo.
}}</ref> odpovídající 10 až 20 % z nakažených lidí ([[smrtnost]]). Celkově šlo o jednu z nejsmrtonosnějších epidemií v dějinách lidstva. Španělskou chřipkou nebylo nejvíce zasažené [[Španělsko]], ani nebylo státem původu této nemoci. Epidemie se stala známá jako španělská chřipka, jelikož ostatní státy zmínky o nemoci [[cenzura|cenzurovaly]], zatímco neutrální Španělsko k tomu nemělo důvod. Vypadalo to tak, že Španělsko je mnohem více zasaženo.


== Vznik a vývoj ==
== Vznik a vývoj ==
Řádek 76: Řádek 93:
| rok = 2018 | počet stran = 168 | strany = 153 | isbn = 978-80-7253-332-9}}</ref>
| rok = 2018 | počet stran = 168 | strany = 153 | isbn = 978-80-7253-332-9}}</ref>


V úmrtních matrikách nalezneme oběti chřipkové epidemie již v srpnu. Noviny si však všímají umírání o něco později. Takto například [[Prager Tagblatt]] uvádí 12. 9. 1918 jako první (pražskou) oběť koncipienta pražského policejního ředitelství JUDr. Egona M. Proroka ze Smíchova, jenž umírá na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Salfellner | jméno = Harald
V úmrtních matrikách nalezneme oběti chřipkové epidemie již v srpnu 1918. Noviny si však všímaly umírání o něco později. Takto například [[Prager Tagblatt]] uvádí 12. 9. 1918 jako první (pražskou) oběť koncipienta pražského policejního ředitelství JUDr. Egona M. Proroka ze Smíchova, jenž umírá na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Salfellner | jméno = Harald
| příjmení2 = | jméno2 = | titul = Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918 | vydání = | vydavatel = Vitalis | místo = Praha
| příjmení2 = | jméno2 = | titul = Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918 | vydání = | vydavatel = Vitalis | místo = Praha
| rok = 2018 | počet stran = 168 | strany = 92 | isbn = 978-80-7253-332-9}}</ref>
| rok = 2018 | počet stran = 168 | strany = 92 | isbn = 978-80-7253-332-9}}</ref>
Řádek 98: Řádek 115:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace kvalifikační práce
* {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Salfellner | jméno = Harald | instituce = Univerzita Karlova. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK | odkaz na instituci = | titul = Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na české země a středoevropské poměry | url = | typ práce = Disertační práce | vedoucí = | odkaz na vedoucího = | místo = Praha | rok vydání = 2017 | počet stran = 197 | strany = | datum přístupu = | poznámka = | jazyk = cs}}
| příjmení = Salfellner
| jméno = Harald
| instituce = Univerzita Karlova. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK
| odkaz na instituci =
| titul = Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na české země a středoevropské poměry
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/147785/
| typ práce = Disertační práce
| vedoucí = doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
| odkaz na vedoucího =
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| počet stran = 197
| strany =
| datum přístupu =
| poznámka =
| jazyk = cs
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Salfellner | jméno = Harald | titul = Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918 | odkaz na titul = | vydavatel = Vitalis | místo = Praha | rok = 2018 | isbn = 978-80-7253-332-9 | počet stran = 168 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Salfellner | jméno = Harald | titul = Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918 | odkaz na titul = | vydavatel = Vitalis | místo = Praha | rok = 2018 | isbn = 978-80-7253-332-9 | počet stran = 168 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Spinney | jméno = Laura | titul = Bledý jezdec : španělská chřipka roku 1918 a jak změnila svět | odkaz na titul = | vydavatel = Dobrovský s.r.o. | místo = Praha | rok = 2017 | isbn = 978-80-7390-687-0 | počet stran = 427 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Spinney | jméno = Laura | titul = Bledý jezdec : španělská chřipka roku 1918 a jak změnila svět | odkaz na titul = | vydavatel = Dobrovský s.r.o. | místo = Praha | rok = 2017 | isbn = 978-80-7390-687-0 | počet stran = 427 | jazyk = česky}}

Verze z 3. 6. 2020, 18:58

Plakát varující před španělskou chřipkou (Alberta, Kanada)
Vlny chřipky a zápalu plic ve Velké Británii s největší vlnou v listopadu.[1]

Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala necelé 2 roky, a to v letech 1918–1920. Způsobil ji virus chřipky A subtyp H1N1.[2] Úmrtnost pandemie je odhadována na 1 až 5 % celkové populace,[3] počet obětí se udává mezi 17[4] a 50, resp. až 100 miliony,[5] odpovídající 10 až 20 % z nakažených lidí (smrtnost). Celkově šlo o jednu z nejsmrtonosnějších epidemií v dějinách lidstva. Španělskou chřipkou nebylo nejvíce zasažené Španělsko, ani nebylo státem původu této nemoci. Epidemie se stala známá jako španělská chřipka, jelikož ostatní státy zmínky o nemoci cenzurovaly, zatímco neutrální Španělsko k tomu nemělo důvod. Vypadalo to tak, že Španělsko je mnohem více zasaženo.

Vznik a vývoj

Mezi příčiny vysoké úmrtnosti a neobvyklého věkového profilu obětí se řadí efekt „cytokinové bouře“ – virus zhoršil příznaky, zvýšil úmrtnost a způsobil přehnanou reakci imunitního systému. Tudíž více umírali lidé se silnějším imunitním systémem, především dospělí mezi 20 a 40 lety. Příčinou také mohlo být to, že virus nejprve oslabil organismus a poté zabíjela až bakteriální infekce s jiným věkovým profilem.[6][7]

Výzkumy[8][9] vedly také k závěru, že španělská chřipka vznikla přenosem z ptáků, stejně jako H5N1 – podtyp viru ptačí chřipky, jehož rozšíření ve světových ptačích populacích je známo od 30. let 20. století.

Profesor John Oxford se snažil svým výzkumem, při němž exhumoval těla obětí, aby získal genom původního viru, dokázat, že epicentrem chřipky byla západní fronta 1. světové války, zejména britský vojenský lazaret ve francouzském městě Étaples, kde se mohl virus z drůbeže přes prasata dostat k vojákům (mutaci viru navíc mohly způsobit mutagenní bojové plyny, ze kterých to byl nejvíce yperit, který také poškozuje místa vniku viru do těla).[10] Někteří američtí historici, např. Alfred W. Crosby, vidí americký stát Kansas jako místo vzniku viru. Původ je hledán také v Asii. Roku 1917 byla chřipka zaznamenána v Číně a s vojáky se přes USA dostala do Evropy. Válečná cenzura však počátek pandemie zastřela, ale v neutrálním Španělsku bylo povědomí rozšířeno, což dalo onemocnění i název.

Oběti

Historik lékařství Harald Salfellner po vyhodnocení demografických statistik a reprezentativních sond z úmrtních matrik předpokládá, že v českých zemích excesová mortalita v důsledku španělské chřipky v letech 1918–1920 dosáhla 44 000 až 75 000 civilistů. K tomuto číslu je třeba přidat asi 2000 až 5000 vojenských osob.[11]

V úmrtních matrikách nalezneme oběti chřipkové epidemie již v srpnu 1918. Noviny si však všímaly umírání o něco později. Takto například Prager Tagblatt uvádí 12. 9. 1918 jako první (pražskou) oběť koncipienta pražského policejního ředitelství JUDr. Egona M. Proroka ze Smíchova, jenž umírá na zápal plic v důsledku chřipky ve věku 25 let.[12]

Mezi dalšími oběťmi v celém světě byli malíři Egon Schiele, Harold Gilman, Bohumil Kubišta a Jan Autengruber, operní zpěvák Čeněk Klaus, básník Guillaume Apollinaire, dramatik Edmond Rostand, spisovatelka Margit Kaffka, sociolog Max Weber, potápěč a zachránce winchesterské katedrály William Walker, zakladatelé Dodge Motor Company John Francis Dodge a Horace Elgin Dodge, tanečnice a zpěvačka Gaby Deslys, Kate Carmacková, indiánská žena amerického obchodníka a prospektora George Washingtona Carmacka, která stála u začátku Zlaté horečky na Klondiku, herečky Vera Cholodnaja, Myrtle Gonzalez a Márta Szentgyörgyi či syn slavného spisovatele Arthura Conana Doyla Arthur Alleyne Kingsley Doyle.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3291398/ - 1918 Influenza: the Mother of All Pandemics
  2. ↑ SALFELLNER, Harald. Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na české země a středoevropské poměry. Praha, 2017. 197 s. Disertační práce. Univerzita Karlova. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.. s. 16. Dostupné online.
  3. ↑ TAUBENBERGER, Jeffery K., David M. Morens†. 1918 influenza: the mother of all pandemics. Emerging Infectious Diseases. Coordinating Center for Infectious Diseases, Centers for Disease Control and Prevention, January 2006. Dostupné online [cit. 2009-04-17]. ISSN 1080-6059.  Archivováno 3. 9. 2011 na Wayback Machine.
  4. ↑ SPREEUWENBERG, Peter; KRONEMAN, Madelon; PAGET, John. Reassessing the Global Mortality Burden of the 1918 Influenza Pandemic [online]. 2018-09-07 [cit. 2020-04-08]. - Reassessing the Global Mortality Burden of the 1918 Influenza Pandemic Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ JOHNSON, Niall P. A. S.; MUELLER, Juergen. Updating the Accounts: Global Mortality of the 1918-1920 "Spanish" Influenza Pandemic. Bulletin of the History of Medicine. 2002-03-01, roč. 76, čís. 1, s. 105–115. Dostupné online [cit. 2020-05-14]. ISSN 1086-3176. DOI 10.1353/bhm.2002.0022. (anglicky) 
  6. ↑ https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/14/8/07-1313_article - John F. Brundage and G. Dennis Shanks: Deaths from Bacterial Pneumonia during 1918–19 Influenza Pandemic
  7. ↑ https://sciencemag.cz/koronavirus-spanelska-chripka-a-mor-hrozi-viry-vic-nez-bakterie/ - Koronavirus, španělská chřipka a mor: Hrozí viry víc než bakterie?
  8. ↑ Zatímco virové epidemie z let 1957 (H2N2) a 1968 (H3N2) jasně vznikly kombinací mezi lidskými a ptačími kmeny chřipky, virus španělské chřipky z roku 1918 vypadá jako vzniklý zcela z ptačího zdroje. [1] (anglicky)
  9. ↑ TAUBENBERGER, Jeffery K.; REID, Ann H.; LOURENS, Raina M. Characterization of the 1918 influenza virus polymerase genes. Nature. 2005-10, roč. 437, čís. 7060, s. 889–893. Dostupné online [cit. 2020-05-14]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature04230. (anglicky) 
  10. ↑ http://www.faculty.umb.edu/peter_taylor/epi/oxford05.pdf - John Oxford et al.: A hypothesis: the conjunction of soldiers, gas, pigs, ducks, geese and horses in Northern France during the Great War provided the conditions for the emergence of …
  11. ↑ SALFELLNER, Harald. Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918. Praha: Vitalis, 2018. 168 s. ISBN 978-80-7253-332-9. S. 153. 
  12. ↑ SALFELLNER, Harald. Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918. Praha: Vitalis, 2018. 168 s. ISBN 978-80-7253-332-9. S. 92. 

Literatura

  • SALFELLNER, Harald. Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na české země a středoevropské poměry. Praha, 2017. 197 s. Disertační práce. Univerzita Karlova. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK. Vedoucí práce doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.. Dostupné online.
  • SALFELLNER, Harald. Španělská chřipka. Příběh pandemie z roku 1918. Praha: Vitalis, 2018. 168 s. ISBN 978-80-7253-332-9. 
  • SPINNEY, Laura. Bledý jezdec : španělská chřipka roku 1918 a jak změnila svět. Praha: Dobrovský s.r.o., 2017. 427 s. ISBN 978-80-7390-687-0. 
  • TESAŘ, Petr; SOLNICKÝ, Pavel. Španělská chřipka v Rakouském Slezsku v roce 1918 jako důsledek Velké války. In: WEINBERGEROVÁ, Mária; MARTINICKÝ, Miroslav. Historické výročia v roku 2018. Bytča ; Žilina: Štátny archív v Žiline so sídlom v Bytči, 2018. Dostupné online. ISBN 978-80-973284-0-5. S. 95-100.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Španělská_chřipka&oldid=18584827“