Tuta absoluta
 Tuta absoluta | |
|---|---|
 Dospělec | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | Pterygota |
| Řád | motýli (Lepidoptera) |
| Podřád | Glossata |
| Čeleď | makadlovkovití (Gelechiidae) |
| Rod | Tuta Kieffer & Jurgensen, 1910 |
| Binomické jméno | |
| Tuta absoluta (Meyrick, 1917) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuta absoluta je malý nenápadný motýl, který v původních oblastech výskytu, v Jižní Americe, patří k nejvýznamnějším škůdcům porostů rajčat.
Na začátku 21. století bylo zaznamenáno masové šíření makadlovky Tuta absoluta v jižních částech Evropy, zejména ve Španělsku, kde způsobuje ekonomické ztráty vyšší než 50 %. Jiné druhy makadlovek jsou na území ČR významnými škůdci kulturních rostlin, např. makadlovka kmínová (Depressaria daucella) nebo makadlovka řepná (Scrobipalpa ocellatella).[1]
EPPO kód[editovat | editovat zdroj]
GNORAB[2]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
Vědecký název[editovat | editovat zdroj]
Podle EPPO je pro patogena s označením Tuta absoluta používáno více rozdílných názvů, například Scrobipalpula absoluta nebo Phthorimaea absoluta.[3]
Druh Tuta absoluta původně popsal anglický učitel a amatérský entomolog Edward Meyrick v roce 1917 jako druh Phthorimaea absoluta z lokality Huancayo v Peru. První rezistence vůči insekticidům (organofosfátům a pyretroidům) byly popsány o 80 let později v Chile. Studiem Tuta absoluta se rovněž zabýval moravský entomolog Dalibor Povolný[4]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Původním areálem výskytu makadlovky Tuta absoluta je Jižní Amerika. V Evropě byla Tuta absoluta poprvé nalezena v roce 2006 ve Španělsku. Na africkém kontikontinentu byla zaznamenána v Alžírsku, Egyptu, Libyi, Maroku, Súdánu a v Tunisku a na Blízkém východu byl výskyt potvrzen v Iráku, Izraeli, Saúdské Arábii, Sýrii a v Turecku.[1]
Vzhledem k širokému geografickému rozložení je v 21. století Tuta absoluta považována za superspecies, který zahrnuje dva nebo tři kryptické druhy, které se liší morfologicky (habitus a genitálie) a adaptací na hostitelské rostliny (Povolný 1973, 1975, 1979).[4]
Výskyt v Evropě[editovat | editovat zdroj]
V Evropě byl poprvé výskyt Tuta absoluta potvrzen v roce 2006 ve Španělsku (Katalánsko) na rajčatech dovezených ze Střední nebo Jižní Ameriky. Z prvního ohniska výskytu se začala šířit do dalších evropských států i do států v severní Africe. Makadlovka je dnes rozšířená v Albánii, Francii, Itálii, na Kypru, v Portugalsku a Řecku. Další výskyty byly hlášeny z Bulharska, Litvy, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Rumunska, Ruska, Švýcarska a z Velké Británie a také České republiky.[1][5]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
Přestože se jedná o teplomilný druh, který není schopen přezimovat v našich venkovních podmínkách, hrozí v České republice nebezpečí jeho zavlečení do skleníků a foliovníků, především cestou dovozu hostitelských rostlin ze států s jeho výskytem. Státní rostlinolékařská správa (SRS) provádí od roku 2010 detekční průzkum výskytu tohoto škůdce pomocí feromonových lapačů na našem území v provozech, kde by se Tuta absoluta mohla vyskytnout (skleníky, fóliovníky, sklady). První výskyt makadlovky Tuta absoluta v ČR byl potvrzen v srpnu 2013 v okrese Prostějov.[5]
Hostitel[editovat | editovat zdroj]
Tuta absoluta napadá rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Hospodářsky významnými druhy jsou:
- rajče jedlé (Lycopersicon esculentum)
- lilek brambor (Solanum tuberosum)
- lilek vejcoplodý (Solanum melongena)
Z volně rostoucích a okrasných lilkovitých rostlin patří k hostitelům:
- durman obecný (Datura stramonium)
- lilek černý (Solanum nigrum)
- lilek hlošinolistý (Solanum elaegnifolium)
- lilek (Solanum lyratum)
- tabák sivý (Nicotiana glauca).
Seznam podle Státní rostlinolékařská správy.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vajíčka jsou velmi malá, oválná, krémově žlutá o délce (0,36 mm dlouhá a 0,22 mm široká). Vajíčka bývají na spodní straně listu. Líhnutí trvá 4–5 dnů.[3]
Po vylíhnutí jsou housenky bělavé. Později tmavnou přes zelenavou do světle růžové barvy. Mají tmavě hnědou hlavu a na předohrudi výrazný černý proužek. První instar je 0,9 mm velký. Dorůstají do velikosti 8 mm. Doba vývoje 13–15 dnů.[3][1]
Kukla je hnědá, velká asi 6 mm. Doba vývoje 9–11 dnů.[1]
Dospělec je drobný motýl s rozpětím křídel 10 mm. Má nenápadné šedohnědé zbarvení s černými a stříbřitě šedými skvrnkami na předních křídlech. Zadní křídla mají lichoběžníkový tvar, jsou úzká s dlouhými třásněmi. Pro makadlovky jsou charakteristická dlouhá a nahoru protažená makadla, která jsou dobře viditelná pouhým okem. Tykadla jsou nitkovitá.[1]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Tato jihoamerická makadlovka má velký reprodukční potenciál. Za příznivých podmínek je schopná vytvořit až 12 generací za rok. Životní cyklus trvá 29–38 dní. Jedná se o teplomilný druh, dospělec není schopen přezimovat v chladnějších oblastech mírného podnebného pásu. Minimální a maximální teplota pro dokončení vývoje je 14 a 30 °C. Přezimuje ve stadiu vajíčka, kukly nebo dospělce.[1]
Samičky kladou 230–260 vajíček přímo na hostitelské rostliny, nejčastěji na spodní stranu listů. Housenky se líhnou po 4–6 dnech a minují v listech, stoncích a plodech. Housenky se kuklí po 12–15 dnech v půdě, na povrchu rostlin nebo v minách.[1]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Škody způsobují pouze housenky, a to svým žírem, především na zelených částech rostlin. Poškozují i květy a plody, čímž výrazně snižují výnos a kvalitu plodů.[1]
V Latinské Americe, je T. absoluta považována za hlavního škůdce rajčat a to jak na polích, tak na ošetřovaných místech. Výnos a kvalita plodů může být významně sníženy poškozením Tuta absoluta a sekundární patogeny, které mohou využít poškození rostliny. Vážně poškozená rajčata ztrácejí obchodní hodnotu. Ztráty 50–100 % byly hlášeny na rajských jablek zejména při nízkých srážkách. Na bramborech je Tuta absoluta jeden z hlavních škůdců olistění v teplých oblastech s nízkou nadmořskou výškou (pod 1000 m).[3]
Symptomy[editovat | editovat zdroj]
Na listech housenky způsobují požerky v podobě charakteristických nepravidelných min. V případě silného napadení listy zcela odumřou, zatímco požerky ve stoncích způsobují deformace rostlin. Znečištěný povrch rostlin je živnou půdou pro sekundární houbové patogeny.[1]
Škůdce je obecně snadno nalézt, protože preferuje apikální pupeny, květy nebo nové plody, na kterých jsou černé výkaly dobře viditelné.[3]
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji může dojít k záměně s polyfágními minujícími vrtalkami rodu Liriomyza (řád dvoukřídlí – Diptera, čeleď vrtalkovití – Agromyzidae.[1]
Makadlovka Tuta absoluta se může rovněž zaměnit s mnoha jinými druhy makadlovek, jako jsou např. Phthorimaea opercula a Keiferia lycopersicella, které mají stejné hostitelské spektrum a velmi podobný vnější vzhled.[1]
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
Doporučovanou účinnou prevencí je nemanipulovat v blízkosti porostů rajčat (zejména ve sklenících a foliovnících) s plody dováženými z rizikových oblastí, likvidovat použité přepravní obaly od rajčat, případně důkladně vyčistit tyto obaly před dalším použitím. K signalizaci výskytu a detekci makadlovky Tuta absoluta slouží druhově specifické feromonové lapače.[1]
Biologický boj[editovat | editovat zdroj]
V zemích s výskytem Tuta absoluta se v biologickém boji využívají přípravky na bázi Bacillus thuringiensis var. kurstaki, entomopatogenních hub Metarhizium anisopliae a Beauveria bassiana, vosičky Trichogramma achaeae a T. pertiosum a dravé ploštice rodu Macrolophus, Nabis a Nesidiocoris. Chemická ochrana proti housenkám je založena na bázi účinných látek abamectin, indoxacarb a spinosad a proti motýlům na bázi účinných látek acetamiprid, cypermethrin, deltamethrin, imidacloprid a teflubenzuron.[1]
Rezistence Tuta absoluta je rezistentní vůči těmto účinným látkám:
- pyretroidy (deltamethrin, cypermethrin, bifenthrin a gamma-cyhalothrin)
- abamectin
Fytosanitární opatření[editovat | editovat zdroj]
Makadlovka Tuta absoluta nepatří mezi druhy, jmenovitě uvedené v přílohách vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Nový škůdce rajčat - makadlovka Tuta absoluta, Mgr. Milena Březíková, Státní rostlinolékařská správa. eagri.cz [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27.
- ↑ EPPO, GNORAB
- ↑ a b c d e Tuta absoluta, Evropská a Středozemní organizace ochrany rostlin, EPPO
- ↑ a b Nedobří motýli se nevracejí, Jan Bílovský, osel.cz
- ↑ a b Nový škůdce rajčat v Česku Archivováno 9. 11. 2016 na Wayback Machine. - Státní rostlinolékařská správa
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuta absoluta na Wikimedia Commons - (anglicky)Mezinárodní sympozium k tematice Tuta absoluta v roce 2011 v Maroku, EPPO/IOBC/FAO/NEPPO
- (francouzsky)Mapa výskytu
- (anglicky)doiserbia.nb.rs, Tuta absoluta v Srbsku, popis, fotografie
- (anglicky)Fotogalerie, EPPO
