Římskokatolická farnost Pavlovice

Římskokatolická farnost Pavlovice
	Bývalá barokní fara v Pavlovicích
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	českolipský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	in spiritualibus:; J.M. can. Mgr. Rudolf Repka; in materialibus:; Mgr. Milan Mordačík; trvalý jáhen
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická; farnost Pavlovice
Území farnosti
	Dřevčice • Chlum • Maršovice u Dubé • Pavlovice • Popelov
Kontakt
Adresa sídla	Požárníků 120/134, Dubá, 471 41, Česko
Souřadnice	50°35′48,13″ s. š., 14°32′7,32″ v. d.
Datová schránka	ghr4tn9
IČO	63778122 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Pavlovice (německy Pablowitz) nedaleko Jestřebí v okrese Česká Lípa je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Pavlovice a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Farním kostelem je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Pavlovicích.

Historie farnosti

Pavlovice

Farnost Pavlovice je poprvé připomínána ve 14. století. Podoba původního farního kostela není známa. Dnešní mohutnou podobu kostel získal v 18. století. Je to barokní stavba s věží nad vstupním průčelím a pětiboce uzavřeným presbytářem s dvěma patrovými přístavky po stranách, přičemž do jednoho dle stop v omítce vedlo vnější schodiště. V 90. letech 20. století byl kostel zdevastován. V současné době je uzavřen a probíhá vleklá rekonstrukce. V sousedství kostela se nachází bývalá kostnice, adaptovaná počátkem 21. století na kapli. Vnitřní vybavení je moderní, na věžičce je malý zvon s elektropohonem vyzvánějící denně v podvečer. Kaple slouží bohoslužbám po dobu rekonstrukce kostela. Bohoslužby jsou v kapli vždy 15. den v měsíci, obvykle v 18.00 hod. Budova fary naproti kostelu je barokní s poněkud sešlou fasádou. Za totality byla církvi zabavena a fungovala postupně jako bytový dům a depozitář okresního vlastivědného muzea v České Lípě. Po roce 1989 byla vrácena katolické církvi a v současné době je soukromá.

Zajímavost

Vypráví se o místním faráři, který zde působil začátkem 2. světové války: Když Pavlovicemi procházeli nacističtí vojáci, žádali u faráře ustájení pro koně. Farář jim odpověděl, že dobytek je mu milejší než Hitler. Zanedlouho byl zatčen, a zemřel v koncentračním táboře.

Filiálka Drchlava

V Drchlavě se nachází původně gotický, v 18. a 19. století postupně barokně a empírově přebudovaný kostel zasvěcený sv. Mikuláši z Myry. Drchlava byla ve středověku sídlem plebanie (venkovské farnosti), která ale zanikla v roce 1573, poté byla Drchlava přifařena k Pavlovicím. V 90. letech byl kostel, podobně jako pavlovický, zdevastován, postupně se propadla v lodi část stropu a střecha se stala chatrnou. Posléze dokonce kdosi zcela rozřezal dřevěnou trojramennou kruchtu a odvezl ji. Jeden z místních zvonů byl posléze odvezen a dodnes visí na sanktusníku kostela sv. Ondřeje v Jestřebí, druhý byl roku 1970 odvezen do Litoměřic. Na začátku 21. století se kostel pomaličku rekonstruuje.

Filiálka Chlum

Chlum, ležící cca 3 km od Drchlavy, byl původně filiálkou farnosti Bezděz, od které se osamostatnil ve 13. století. Zdejší plebán platil tři groše papežského desátku. Kněží se zde poměrně rychle střídali. Plebanie zanikla během řádění tzv. „božích bojovníků“ v prvé polovině 15. století. Od té doby je Chlum filiálkou farnosti Pavlovice (několikráte byl krátkou dobu filiální i k jiným farám). V dnešní podobě kostel existuje od roku 1739, pouze v 19. století byla k jeho západnímu průčelí přistavěna empírová věž, plnící úlohu zvonice. Na zvonici bývalo pět zvonů, dnes zde není ani jeden. V 90. letech 20. století byl kostel zdevastován. Od roku 2003 se opravuje a jednou měsíčně od dubna do října je zde sloužena mše svatá.

Duchovní ve farnosti

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

1360 Conradus
1361 Bartholomeus, † 1364
1364 Stanislaus, † 1374
1371 Wenceslaus
1403 Nicolaus z Dubé
1425 Laurentius
1573 Gregorius Novak
1578 Mathias Stäler
1594 Bartholomeus Jerschul
1607 Theodor. Kraupe
1629 Mathias Adalbert. Heimann
1631-1642 ?
1642 Daniel Fried. Bloeci
1646 Joannes Püsche
1651 Leopoldus Hantsche
1653 Balthazar Ignat. Pietsch
1657 Martinus Leopold. Hantsch
1664 Gotfr. Ernest. Geissler von der Geissel
1668 Christophorus Dort
1670 Tobias Ign. Lumpe
1673 Ernestus Leopoldus Fischer
1679 Samuel Joann. Elger
1704 Joann. Philipp. Göhl, † 28. 9. 1716
1716 Ignat. Turba, † 13. 6. 1718
1718 Josephus Franc. Wenzel, † 13. 1. 1729
1729 Samuel Anton. Wenzel
6. 11. 1752 Ignat. Jungmann
1762 Anton. Weber, † 11. 5. 1782
1782 Georg. Zimmerhakl, † 15. 8. 1800
1801 par. vacat, cap. Jos. Scheiner
1802 Joachim. Wolffram, † 27. 1. 1807
1808 Josef Hocke, n. 8. 10. 1753 Neostadiens., o. 22. 2. 1777, † 28. 2. 1826
1827 Josef Jung, n. 10. 10. 1794 Reichenberg, o. 21. 8. 1817, † 23. 6. 1879
1880 par. vacat, admin.int. Wenc. Schubert
1881 Josef Seliger, n. 31. 1. 1840 Kortschen, o. 27. 7. 1865, † 22. 3. 1917
1918 Wilhelm Diebels, n. 1. 10. 1870 Vechta (D), o. 16. 7. 1905, † 18. 11. 1941
1. 7. 1940 par. vacat, admin. interc. Eduard Preiss
20. 7. 1945 Adolf Woletz
1. 3. 1947 Ferdinand Klinger, admin. exc. z Jestřebí
11. 10. 1949 Karel Petržílek
1. 2. 1951 Václav Červinka
15. 12. 1951 František Procházka
- od roku 1954 Jaroslav Huslík (vypomáhal z Jestřebí)
15. 3. 1954 Leo Kašný
1. 10. 1958 Josef Červenka, admin. exc. z Jestřebí
1. 8. 1989 Václav Tschulík SDB, admin. exc. z Jestřebí
15. 7. 1990 Jaroslav Macoun, admin. exc. z Jestřebí
2000 Andrej Bakoň, admin. exc. z Jestřebí
2001 Josef Rousek (po autonehodě od 2. 1. 2014 admin. exc. z Jestřebí), † 9. 10. 2020
12. 10. 2020 Rudolf Repka, admin. exc.; od 1. 8. 2022 admin. exc. in spiritualibus ze Cvikova
- 1. 8. 2022 Milan Mordačík, trvalý jáhen, admin. exc. in materialibus z Dubé^[1]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci

Josef Böhm

Území farnosti

Dolní Heřmánky
Drchlava s filiálním kostelem sv. Mikuláše z Myry (původně samostatná farní obec)
Dřevčice
Chlum s filiálním kostelem sv. Jiří a hřbitovní kaplí (původně samostatná farní obec)
Maršovice
Pavlovice s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a kaplí Panny Marie Sedmibolestné
Popelov

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.	Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Pavlovice	bližší informace o bohoslužbách	50°35′48″ s. š., 14°32′7″ v. d.	farní kostel^[2]	31683/5-3201 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.	Kostel sv. Mikuláše	Drchlava	bližší informace o bohoslužbách	50°34′40″ s. š., 14°31′32″ v. d.	filiální kostel^[3]	—
3.	Kostel sv. Jiří	Chlum	bližší informace o bohoslužbách	50°34′39″ s. š., 14°33′44″ v. d.	filiální kostel^[4]	20434/5-2987 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura), ze které je farnost spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference

↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Pavlovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Mikuláše, Drchlava [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jiří, Chlum [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

Související články

Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

[latina-1] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[2] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[3] Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Pavlovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

[4] Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Mikuláše, Drchlava [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

[5] Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jiří, Chlum [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.

[p 1]

[1]

[2]

[3]

[4]