Čerepovec
| Čerepovec Череповец | |
|---|---|
 | |
_(1811).png) znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 59°8′ s. š., 37°55′ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Oblast | Vologdská |
.svg) Vologdská oblast na mapě Ruska | |
  Čerepovec | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 120,9 km² |
| Počet obyvatel | 301 040 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 490 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vadim Germanov |
| Vznik | 1777 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)8202 |
| PSČ | 162600–162627 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čerepovec (rusky Черепове́ц) je město v Rusku, největší město Vologdské oblasti a administrativní centrum Čerepoveckého rajónu. Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 312 310 obyvatel, v dalších letech se odhaduje mírný nárůst. Město se nachází na ústí řeky Šeksny do Rybinské přehrady.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původ jména není zcela jistý, ale existují dvě varianty, kdy první se skládá ze dvou slov, lebka (rusky череп, čerep) a voda (finsky vesi), kdy slovo lebka, měl být název pro kopec na kterém se město nachází.[3] Druhá varianta počítá, že vepsové vytvořily název, kdy Čerepovec má v překladu znamenat Vepsovská rybářská vesnice.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie města zasahuje až do střední doby kamenné kdy se dochovaly různé předměty, pazourky a keramika až z 3. tisíciletí př. n. l.[5] Od desátého století zde ležely rybářské osady, nejdříve obydlené vepsany, ale později i slovany. Osady se hlavně soustředily na lov zvěře a zemědělství.
První zmínka o osadě Čerepovec pochází z roku 1362, založením Čerepoveckého kláštera vzkříšení, založen žáky svatého Sergeje Radoněžského. Klášter vzkříšení, stejně jako ostatní ruské kláštery té doby, plnil roli nejen náboženského, ale i hospodářského centra, vlastnil rybářství a ryby se vyvážely do Moskvy.
V roce 1764 byl klášter dekretem Kateřiny II. zrušen a jeho majetek byl převeden do státní pokladny.
V roce 1777 byl výnosem Kateřiny II. Čerepovec povýšen na město a stalo se také o tři roky později krajským městem v Novgorodské gubernerii.
Na konci 18. století, rozhodl Pavel I. o zrušení nadbytečného města Čerepovec. Nejprve se stalo městysem a později se měl městys celkově zničit. V roce 1797 odjel obchodník Jefim Krasilnikov do Moskvy projednat zachování osady. Pavel I. poté sepsal dekret, kdy Čerepovec mohl zůstat osadou. O pět let později se Čerepovec znovu na dekret Pavla I. městem.
V 19. století se město rozvinulo hlavně díky Mariinské vodní cestě, město bylo jediná velká osada v okruhu 400 kilometrů a díky tomu zde vznikl přístav. [5]
Na začátku 20. století zde bylo postaveno mnoho škol a univerzit. Každý šestý občan v té době byl studentem. V roce 1904 byla dokončena železniční stanice která propojila město s Petrohradem. Na začátku 20. století se vývoj města rapidně zrychloval, kdy počet obyvatel v roce 1915 dosáhl milníku 10 tisíc. [5]
V 30. letech 20. století se rozhodlo o postavení Rybinské přehrady a postavení hutního závodu Čerepovci, v okolí se nenacházela ložiska, tak byla ruda dovážena z poloostrova Kola. V roce 1941 byla plněna Rybinská přehrada, ta zaplavila i podstatný kus přístavu v Čerepovci, přístav byl rekonstruován a přeložen více k městu.[5]
Za druhé světové války byly zde nemocnice, závody pro výrobu střeliv a zajatecké tábory.[6]
Po válce v roce 1952 byla zde postavena vysoká pec a o tři roky později se zde začalo vyrábět surové železo a ocel, tahle událost se považuje za založení Čerepoveckého hutního závodu, dnes závodu Severstal. Dříve byla zdejší vysoká pec největší na světě.[7]
V 60. letech 20. století bylo založeno více podniků hlavně chemické podniky a rozšiřování hutního podniku.
V 70. letech byl otevřen Okťabrský most přes řeku Šeksna a v 80. letech dosáhlo město milníku 300 tisíc obyvatel.
Významné stavby
[editovat | editovat zdroj]- Čerepovecký klášter vzkříšení
- Galské panství
Sport
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1953 zde působí hokejové kluby Severstal Čerepovec, který je účastník KHL a Almaz Čerepovec, účastník MHL. Oba dva celky hrají své domácí zápasy ve víceúčelové hale Ledovyj dvorec.
FK Šeksna Čerepovec byl fotbalový klub, který v roce 2012 zanikl, ale v roce 2014 se vrátil zpět pod názvem FK Čerepovec.
Dále se ve městě hraje basketbal a volejbal.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Čerepovec se nachází mezí Petrohradem a Moskvou, mezi kterýma od města vede silniční, železniční, vodní i letecká doprava.
Čerepovec ma železniční stanici otevřenou v roce 1904, která leží na trati Petrohrad – Vologda. Železniční stanice se rozlišuje na Čerepovec I., která je osobní stanicí a Čerepovec II., která je nákladní stanicí.
Ve městě funguje tramvajová a autobusová městská doprava, 18 km severně se nachází letiště.
Přes řeku Šeksnu propojuje město Okťabrský most, je to první lanový most v Rusku.[8]
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Nikolaj Vasiljevič Věreščagin (1839–1907), ruský průmyslník, který se zasloužil o vývoj moderních mlékárenských provozů v Rusku[9]
- Vasilij Vasiljevič Věreščagin (1842–1904), ruský válečný malíř[10]
- Anna Děmidovová (1878–1918), dvorní dáma a služebná carské rodiny, spolu s nimi zavražděna bolševiky[11]
- Valentina Borisenková (1920–1993), sovětská šachistka[12]
- Sergej Fokičev (* 1963), sovětský rychlobruslař, olympijský vítěz na trati 500 metrů ze ZOH 1984[13]
- Alexej Mordašov (* 1965), ruský podnikatel, miliardář, většinový vlastník ocelárenského gigantu Severstal[14]
- Vadim Šipačov (* 1987), ruský lední hokejista[15]
Obyvatelé
- Valerij Čkalov (1904–1938), sovětský zkušební pilot[16]
- Josif Brodskij (1940–1996), sovětský básník, esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987[17]
- Nikolaj Noskov (* 1956), ruský hudební skladatel, zpěvák a bývalý člen hardrockové skupiny Gorky Park[18]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Aiud, Rumunsko
Balakovo, Rusko
Gorna Orjahovica, Bulharsko
Liaoyuan, Čína
Maladzečna, Bělorusko
Montclair, USA
Raahe, Finsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Počet trvalé populace Ruské federace pro obce k 1. lednu 2023 (s ohledem na výsledky všeruského sčítání lidu 2020). Federální služba státní statistiky. 31. července 2023. Dostupné online.
- ↑ Канал 12 Череповец : Легенды нашего города. История происхождения названия города Череповец.. www.kanal12.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-03.
- ↑ Череповец: к этимологии названия: (реализация древне-вепсской традиции номинации населенных пунктов) | Рябининские чтения – 2003| Электронная библиотека | Музей-заповедник «Кижи». kizhi.karelia.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Череповец. Краеведческий альманах. Выпуск 1. www.booksite.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online.
- ↑ MASCHKE, Erik. K historii německých válečných zajatců druhé světové války. Bielefeld: Vydavatel Ernst a Werner Gieseking, 1962.
- ↑ Знакомьтесь, новый Политех!. polytech.one [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-31. (rusky)
- ↑ 7 чудес России. ruschudo.ru [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-24.
- ↑ Nikolai Vereshchagin. family archive. ik-ptz.ru [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online.
- ↑ BRANDON. Vasily Vereshchagin Biography (1842-1904) - A Russian Painter Life. Totally History [online]. 2013-02-10 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BLOKS, Moniek. Anna Demidova - A devoted servant [online]. 2018-01-26 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ВАЛЕНТИНА БОРИСЕНКО. Федерация шахмат России [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Sergey Fokichev - SpeedSkatingStats.com. www.speedskatingstats.com [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Bloomberg Billionaires Index. Bloomberg.com. 2023-07-05. Dostupné online [cit. 2023-07-05]. (anglicky)
- ↑ Vadim Shipachyov at eliteprospects.com. www.eliteprospects.com [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Valery Chkalov Museum, Chkalovsk. lpsphoto.top [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online.
- ↑ NEWSDESK. Dissident Joseph Brodsky to Brezhnev: I belong to Russian culture | -europeantimes.news- [online]. 2022-06-05 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nikolay Soskov: biography, personal life, creativity. Russian musician Nikolai Ivanovich Soskov. Biography Nicholas Socks Official. thestrip.ru [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čerepovec na Wikimedia Commons
