Přeskočit na obsah

Boris Johnson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
The Rt Hon Boris Johnson
Ministr zahraničí Spojeného království
Úřadující
Ve funkci od:
13. července 2016
PanovniceAlžběta II.
Předseda vládyTheresa Mayová
PředchůdcePhilip Hammond
Starosta Londýna
Ve funkci:
4. května 2008 – 9. května 2016
PanovníkAlžběta II.
PředchůdceKen Livingstone
NástupceSadiq Khan
Poslanec Dolní sněmovny
Úřadující
Ve funkci od:
7. května 2015
PředchůdceJohn Randall
Volební obvodUxbridge and South Ruislip
Většina10 695 (23,9 %)
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Rodné jménoAlexander Boris de Pfeffel Johnson
Narození19. června 1964 (60 let)
New York
ChoťAllegra Mostyn-Owen (1987–1993)
Marina Wheelerová (1993–2020)
Carrie Johnsonová (od 2021)
Partner(ka)Carrie Johnsonová (2018–2021)
RodičeStanley Johnson a Charlotte Johnsonová Wahlová
DětiMilo Arthur Johnson
Cassia Peaches Johnson
Theodore Apollo Johnson
Lara Lettice Johnson
Stephanie Macintyre Johnson
Wilfred Lawrie Nicholas Johnson
Romy Iris Charlotte Johnson
Frank Alfred Odysseus Johnson
PříbuzníJo Johnson, Rachel Johnsonová a Leo Fenton Johnson (sourozenci)
SídloWest Kensington, Islington, Crouch End a Downing Street 10
Alma materBalliolova kolej (do 1986)
Ashdown House
Etonská kolej
European School, Brussels I
Profesenovinář, politik, editor, spisovatel, esejista, bloger a historik
Náboženstvíanglikánství
OceněníIg Nobelova cena (2020)
Walk of the Brave plaque (2022)
Řád svobody (2022)
PodpisBoris Johnson, podpis
Webová stránkawww.gov.uk/government/people/boris-johnson
CommonsBoris Johnson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Boris de Pfeffel Johnson[1] (* 19. června 1964, New York) je britský politik, zastánce Brexitu a publicista. Od 13. července 2016 je britským ministrem zahraničí.

Život

Je členem Konzervativní strany. V letech 2001 až 2008 byl členem dolní komory Parlamentu Spojeného království, byl také ministrem ve stínové vládě. V letech 1999 až 2005 stál v čele časopisu The Spectator. V květnu 2008 byl za Konzervativní stranu zvolen londýnským starostou, když ve volbách porazil svého předchůdce Kena Livingstona, v roce 2012 pak byl znovuzvolen. V květnu 2016 ho na této pozici vystřídal labourista Sadiq Khan.

Johnson je kritikem Evropské unie. Projekt společné měny označil za "katastrofu", požaduje omezení britských vztahů s EU a referendum o podobě těchto vztahů.[2] V roce 2016 se v rámci Konzervativní strany postavil do čela tábora obhajující v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii volbu vystoupení z Evropské unie. Po této úspěšné kampani následně oznámil, že se nebude ucházet jak o post premiéra, tak ani o pozici předsedy strany. Od 13. července roku 2016 zastává úřad britského ministra zahraničí.[3]

V červnu roku 2017 se o něm hovořilo jako o možném uchazeči na pozici britského premiéra, poté co jeho Konzervativní strana v čele s premiérkou Theresou Mayovou nezískala ve volbách většinu.[4]

Ministr zahraničí

V nahrávce z tajné schůzky v říjnu 2016 uvedl úředník izraelské ambasády Šai Masot, že britský ministr zahraničí Boris Johnson „je idiot“, ale je „v zásadě dobrý“, protože podporuje Izrael.[5]

Johnson podpořil vojenskou intervenci v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie a odmítl zastavení dodávek britských zbraní do Saúdské Arábie,[6] protože podle Johnsona neexistuje jasný důkaz, že by se Saúdové dopouštěli ve válce v Jemenu válečných zločinů.[7] V září 2016 byl Johnson kritizován, že zablokoval na půdě OSN vyšetřování válečných zločinů Saúdské Arábie v Jemenu ze strany nezávislé vyšetřovací komise OSN.[8] Vláda britské premiérky Theresy Mayové, ve které Johnson působí jako ministr zahraničí, čelí kritice, že se nepřímo podílí na páchání válečných zločinů a na smrti jemenských civilistů.[9]

Johnson poprvé navštívil Turecko jako ministr zahraniční v září 2016 a během návštěvy vyjádřil pokračující britskou podporu vládě prezidenta Erdoğana po nezdařeném pokusu o vojenský převrat v Turecku. Johnson také slíbil, že britská vláda bude podporovat vstup Turecka do Evropské unie.[10]

Johnson má nepřátelský vztah k Rusku,[11][nenalezeno v uvedeném zdroji] které v prosinci 2017 označil v rozhovoru pro list Sunday Times za „uzavřenou, protivnou, militaristickou a nedemokratickou“ zemi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si po setkání s Johnsonem stěžoval na „sérii agresivních a urážlivých prohlášení“ ze strany Johnsona a dalších členů britské konzervativní vlády.[12]

Johnson podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a je namířena proti syrským Kurdům, a prohlásil, že Turecko má právo na ochranu svých hranic.[13]

V březnu 2018 přirovnal Rusko pod vládou Vladimira Putina, které bude od června hostit mistrovství světa v kopané, k nacistickému Německu, které roku 1936 využilo olympiádu v Berlíně k propagandistickým účelům.[11] Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Johnson je „otráven jedem nenávisti a zloby“ a dále uvedla, že „jakékoli podobné paralely a srovnání naší země, která obětovala milióny lidí v boji proti nacismu, která bojovala na svém území a potom osvobodila Evropu, jsou ze zásady neakceptovatelné a nejsou hodny šéfa diplomatického sboru evropského státu.“[11]

Zajímavosti

Johnson je přes svou prababičku, která byla nelegitimní dcerou prince Paula von Württemberka, vzdáleným příbuzným prvního württemberského krále Fridricha I. a přes něj i vzdáleným příbuzným britské královské rodiny a dalších evropských monarchů.[14] Jiným Johnsonovým předkem byl čerkesko-turecký novinář Ali Kemal. Po tomto pradědečkovi má tedy turecké kořeny. Vedle toho má Johnson i rusko-židovské předky, s čímž souvisí jeho ruské jméno Boris.[15]

Galerie

Reference

  1. britannica.com. Boris Johnson | British politician [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  2. Velká Británie: Cameron souhlasí s referendem o EU [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  3. Vůdce kampaně za brexit Johnson Británii vést nechce [online]. [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  4. Pět ministrů prý vyzvalo Borise Johnsona, aby nahradil Mayovou. Ten výzvu odmítá | Svět. Lidovky.cz [online]. 2017-06-11 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. 
  5. "Boris Johnson is an 'idiot', says Israeli embassy official caught on camera". The Independent. 8. ledna 2017.
  6. Boris Johnson urged to back probe into international law violations in Yemen. The Independent. 21. září 2016. Dostupné online. 
  7. Boris Johnson defends UK arms sales to Saudi Arabia. The Guardian. 5. září 2016. Dostupné online. 
  8. Boris Johnson criticised by human rights groups after blocking inquiry into war crimes in Yemen. The Independent. 27. září 2016. Dostupné online. 
  9. Britové dovážejí do Saúdské Arábie stále více zbraní, navzdory válce v Jemenu. iDNES.cz. 8. listopadu 2017.
  10. Boris Johnson: UK will help Turkey join the EU. Politico. 28. září 2016. Dostupné online. 
  11. a b c Johnson obvinil Rusko, že využije fotbalový šampionát jako Hitler olympiádu. Novinky. 21. března 2018.
  12. Johnson a Lavrov se shodli na nízké úrovni vztahů svých zemí. České noviny. 22. prosince 2017.
  13. UK: Turkey has legitimate interest in border security [online]. Anadolu Agency, 22. ledna 2018. Dostupné online. 
  14. Genealogický seriál Kdo myslíš,že jsi? - Who Do You Think You Are? vstupuje do nové řady. ToSiPiš.cz [online]. [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  15. Tajemství rodu, genealogický pořad České televize (recenze). ToSiPiš.cz [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy