Přeskočit na obsah

Morový sloup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Morový sloup, básnická sbírka Jaroslava Seiferta.
Kašna se sochou sv. Josefa, Praha – Karlovo náměstí, 1698
Mariánský sloup, Havlíčkův Brod, 1715
Praha-Troja, deska viničního sloupu

Morový sloup nebo morová statue je typ monumentálního sochařského díla, které se od poloviny 16. století do konce 18. století stavělo na místě morových hřbitovů a zejména na veřejných prostranstvích měst v Evropě jako ochrana před morovou epidemií. V období následující epidemie moru často býval sloup, postavený za předchozí epidemie, vysvěcen a užíván jako oltář pro venkovní bohoslužby, když byly kostely z hygienických důvodů zavřeny.

Morové sloupy vznikaly v Evropě, kterou po staletí pustošily opakující se morové epidemie, v době baroka, od poloviny 16. století do konce 18. století. Jsou typické pro střední Evropu a severní Itálii. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o ochranu místa před další epidemií. Termín morový sloup byl někdy přenesen i na pamětní sloupy jiné tragédie, například války (Mariánský sloup v Praze na Staroměstském náměstí, Mariánské sloupy v Mnichově a ve Vídni). Chybně se tak někdy označují sloupy viniční se sv. Václavem (Praha) nebo sv. Urbanem. Ty sloužily k ochraně vinic nebo označovaly místo vybírání viniční daně. Oproti nim viniční sloup v Praze-Troji měl odlišný význam – označoval místo hrobu obětí moru.

Sloup měl monumentální rozměry, zpravidla byl vyšší než tři metry, byl tesán z kamene s doplňky kovanými ze železa (svatozáře, atributy světců, mříže, zábradlí), se zlacenou výzdobou.

Typy a formy

[editovat | editovat zdroj]

Od jednoduchých a hladkých sloupů typu Boží muka, přes sloupy tordované až po trojpatrová sochařská díla s různými plastickými články a ozdobami (římsy, vázy, čučky), s reliéfy a nápisy, stojící na podestě se schodištěm a kuželkovou balustrádou, se stojícími či ležícími sochami světců bohaté ikonografie. Na podstavci může být oltářní menza v nástavci s reliéfem nebo se zamřížovaným výklenkem pro svatý obrázek.

Obvyklá provedení:

  • sloup na podstavci ve tvaru kvádru,
  • trojsloup nebo čtyřsloup,
  • tříboký obelisk se sochou hlavního svatého patrona na vrcholu, často se sochami dalších patronů dole na podnoži, ve výklenku podstavce nebo na zábradlí balustrády.

Na vrcholu nejčastěji:

ve spodních patrech:

Nejstarší v českých zemích

[editovat | editovat zdroj]
  1. I když se podle užívaného názvu jedná o viniční sloup, podle zdroje a nápisu na sloupu upomínal na hřbitov obětí ležících v rokli nad původním umístěním.[1]
  1. Viniční sloup Praha-Troja [online]. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠORM, Antonín: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Praha 1939.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]