Přeskočit na obsah

Zoologická zahrada Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zoo Olomouc
Vstup do zoo
Vstup do zoo
StátČeskoČesko Česko
MěstoOlomouc
ZakladatelRNDr. Václav Roubíček
Datum založení31. březen 1952
Ředitel(ka)Dr. Ing. Radomír Habáň
Zaměření chovuafričtí kopytníci, severská fauna, mořská akvária
Počet druhů408
Počet zvířat1739
Vyhledávané druhyžirafy, vlci, žraloci, levharti, lvi
Rozloha43 ha
ČlenstvíUCSZ EAZA EARAZA WAZA ESB
Souřadnice
Zoo Olomouc
Zoo Olomouc
:
Oficiální webové stránky
Facebook Zoo Olomouc

Zoologická zahrada Olomouc byla pro veřejnost otevřena v roce 1956. Na ploše 42,5 ha chová na 1861 kusů zvířat v 354 druzích. Rozprostírá se v lesích v podhůří Nízkého Jeseníku, v místní části krajského města Olomouc – na Svatém Kopečku a je lehce dostupná MHD. Zájmu návštěvníků se těší především šest pavilonů (pavilon žiraf, opic, šelem, netopýrů, levhartů mandžuských a jihoamerický pavilon), ale i společný výběh medvědů a vlků, průchozí výběh klokanů, mořská akvária nebo Euroasijské safari. Pro děti je přímo v areálu umístěno dětské hřiště a lanové centrum Lanáček. Blízký kontakt se zvířaty je dětem umožněn ve výběhu ovcí, králíků zakrslých, koz a lam. Zoo je otevřena celoročně.

Historie zoo

[editovat | editovat zdroj]
Vyhlídková věž
Žirafy v Zoo Olomouc
Mořské akvárium

Na počátku 50. let 20. století ve Smetanových sadech ve středu Olomouce existoval provizorní zookoutek, v němž byli umístěni jeleni, srnci, pávi, andulky a bažanti. Pro velký zájem veřejnosti tehdejší Krajský národní výbor pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci rozšířením zookoutku. Bylo vypracováno několik studií o možnostech zřízení zoologické zahrady v Olomouci. V roce 1952 Biologická společnost Olomouc ustanovila Přípravný výbor pro zřízení zoologické zahrady Olomouc a z více zvažovaných variant umístění (centrum města, okolí hejčínského cukrovaru) byla vybrána oblast na Svatém Kopečku. 31. března 1952 Krajský národní výbor udělil souhlas ke zřízení zoologické zahrady. Od května 1952 probíhaly přípravné práce v areálu budoucí zoologické zahrady – těžba lesního porostu, budování cest, stavba oplocení, jednotlivých objektů a budov.

Zoologická zahrada byla slavnostně otevřena 3. června 1956, zpočátku zde byla chována především domácí zvířata a zástupci české i evropské fauny. V roce 1958 už byla v zahradě umístěna i exotická zvířata (např. opice, mývali, lamy, psi dingo, velbloudi, dikobrazi, papoušci a kočkovité šelmy), což zvýšilo její návštěvnost. V 60. letech byly budovány další výběhy a významné stavby - pavilon kočkovitých šelem, vivárium, výběhy jelenů, vlků i technické zázemí zahrady (dílny, garáže a sklady). V 70. letech byla postavena rozhledna a obří voliéra dravců. V druhé polovině této dekády byl rozšířen pavilon šelem, kde vznikla kolekce akvárií a terárií a bylo také dokončeno zimoviště africké zvěře, kde se započalo s chovem velkých afrických kopytníků, kteří byli získáni převážně ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. V 80. letech se dále pokračovalo v budování nových výběhů a expozic. V 90. letech byl dokončen pavilon žiraf, dostavěla se druhá obří voliéra a byl zrekonstruován pavilon šelem a opic. V této době se také započalo s mořskou akvaristikou a bylo vybudováno akvárium pro žraloky o objemu 17 000 litrů. Návštěvnost zoologické zahrady překonala v roce 1988 hranici nejprve 300 000 osob a v roce 1999 i 400 000 osob ročně, i v současné době se pohybuje v tomto rozmezí.

Po roce 2000 byl vybudován pavilon netopýrů, průchozí výběh pro makaky červenolící, vzniklo obří akvárium pro žraloky o objemu 42 000 litrů a byla provedena přestavba pavilonu hyen na jihoamerický pavilon. V roce 2010 byla otevřena společná expozice vlků arktických a medvědů baribalů. Rok 2012 přinesl otevření chovného centra pro lemury kata, jehož součástí je i nový vstup do zoo s mořským akváriem. V roce 2013 byl zpřístupněn pavilon levhartů mandžuských a 30. července téhož roku pak byla otevřena první část safari v Zoo Olomouc – safari Euroasie. Následovaly etapy safari Afrika (2015), safari Amerika (2020) a celý projekt safari byl dokončen zprovozněním etap Austrálie a Arktida v roce 2023. V květnu 2018 byl otevřen pavilon Kalahari, věnovaný především fauně jižní Afriky.

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Zoo Olomouc se podílí na ochraně přírody ex situ i in situ.

Zoo je hlavním partnerem záchranného programu The Kukang Rescue Program. Jedná se o česko-indonéský záchranný in situ program působící v Indonésii v provincii Severní Sumatra, který vznikl v roce 2014 z iniciativy českých ochránců přírody Lucie Čižmářové (ze Zoo Olomouc) a Františka Příbrského (ze Zoo Ostrava). Program vznikl primárně z důvodu snahy o ochranu outloňů váhavých (Nycticebus coucang)[1] a outloňů sumaterských (Nycticebus hilleri). Na záchranném programu se podílí tým zoologů a ochránců přírody. Věnuje se však také vzdělávání a podpoře místních komunit[2].

Podrobnější informace naleznete v článku The Kukang Rescue Program.

Chovatelské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Z chovatelského hlediska Zoo Olomouc patří k největším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě a také vede plemennou knihu kozorožců kavkazských, kterých ve volné přírodě žije již jen několik tisíc. Jako jediná v ČR množí lvy berberské a neméně se jí daří v odchovu obou druhů mravenečníků. Podařilo se zde odchovat více než padesát mláďat žiraf Rothschildových, největším úspěchem chovu tohoto druhu byl odchov dvojčat v roce 1999. Z dalších úspěšně chovaných druhů lze jmenovat lvíčky zlaté, tři druhy gibonů, lemury, hrošíky liberijské, medvědy malajské, lvy berberské, vlky, fenky, celou řadu malých koček, zoborožce kaferské, plameňáky, jeřáby, orly stepní či krokodýly čelnaté.

Zajímavosti zoo

[editovat | editovat zdroj]

Mořská akvária s korálovými útesy a mnoha druhy ryb a dalších mořských živočichů se nacházejí uvnitř pavilonu šelem. Největší nádrž určená pro žraloky má obsah 42 000 litrů, menší nádrž o obsahu 17 000 litrů je zase domovem rejnoka siby atlantské. V průchozím výběhu klokanů návštěvníci mohou sledovat zvířata z bezprostřední blízkosti. Podobně je řešen také pavilon netopýrů, kde návštěvníkům nad hlavami volně létají velmi vzácní kaloni rodriguezští, v přírodě ohrožení vyhubením. Dvě obří voliéry s velmi specifickou konstrukcí jsou domovem mnoha druhů ptáků a umožňují jim volný prolet, větší z voliér má průměr 45 metrů a výšku až 15 metrů. Výběhy medvědů a vlků jsou situovány do členitého kopcovitého terénu se vzrostlým lesem a potůčkem, který připomíná původní domovinu těchto šelem v Severní Americe. V roce 2013 došlo k otevření prvního safari na Moravě, konkrétně jeho euroasijské části. Zvířata získala podstatně větší prostor, současně se jim vytvořilo prostředí co nejvíce podobné přírodě. Euroasii budou následovat Severní Amerika, Afrika, Austrálie a Arktida, a s nimi vlci, sobi, klokani, žirafy, přímorožci a mnoho dalších. V témže roce vznikl rozlehlý pavilon levhartů mandžuských.

Vyhlídková věž

[editovat | editovat zdroj]

Zoo Olomouc mimo jiné nabízí prohlídku 32 metrů vysoké vyhlídkové věže, z níž lze pozorovat nejen zvířata v zoo, ale i Olomouc a její okolí včetně nedaleké baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a za jasného počasí i nejvyšší horu JeseníkůPraděd. Stavba byla zahájena v roce 1972 a rozhledna byla zpřístupněna v roce 1974, horní plošina je umístěna ve výšce přes 29 m a vede na ni 128 schodů.

Významné pavilony a stavby

[editovat | editovat zdroj]
  • Zimoviště africké zvěře, pavilon žiraf a terárium
  • Pavilon šelem a mořská akvária
  • Pavilon opic
  • Pavilon netopýrů
  • Jihoamerický pavilon
  • Pavilon levhartů mandžuských
  • Africký pavilon Kalahari
  • Chovné centrum lemurů kata a vstup do zoo
  • Společný výběh medvědů a vlků
  • Safari Afrika
  • Safari Austrálie
  • Safari Arktida
  • Safari Euroasie
  • Safari Amerika
  • Výběhy gepardů
  • Výběhy rysů
  • Průchozí výběh klokanů
  • Výběhy pro soby a pižmoně
  • Obří voliéry

Návštěvnost

[editovat | editovat zdroj]

Zoologická zahrada Olomouc je z hlediska počtu návštěvníků nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji. Zoologickou zahradu do konce roku 2013 navštívilo 13 815 914 osob, o deset let později na konci roku 2023 to bylo již 17 292 888 osob.[3]

Rok Počet
návštěvníků
1956 58 276
1960 70 155
1965 142 894
1970 148 370
1975 176 278
1980 204 720
1985 211 116
1990 279 371
1995 265 530
1999 401 120
2000 358 051
2001 329 000
2002 407 586
2003 407 901
2004 374 508
2005 397 052
2006 360 333
2007 390 054[4]
2008 356 311
2009 376 005
2010 368 543
2011 373 199
2012 365 897
2013 321 162
2014 356 909
2015 325 733
2016 339 506
2017 339 162
2018 357 221
2019 348 209
2020 293 457
2021 367 248
2022 367 711
2023 381 818

Počty chovaných zvířat

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1956 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Počet druhů 48 53 95 118 138 129 201 191 206 289 378 349 344 354 368 377 393 397 400 409 408 412 393 386 387
Počet kusů 81 162 424 540 684 1586 1173 1443 1032 1189 1794 1725 1726 1861 1785 1733 1847 1811 1924 1898 1739 1737 1720 1591 1828

Ředitelé Zoo Olomouc

[editovat | editovat zdroj]
1956–1959 1959–1974 1974–1985 1985–2007 od roku 2008
RNDr. Václav Roubíček Ing. Jaroslav Rychlý Antonín Procházka Ing. Zdeněk Slavotínek Dr. Ing. Radomír Habáň

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Záchrana outloňů váhavých na Sumatře. www.casopis.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  2. Ochrana outloňů na Sumatře. The Kukang Rescue Program [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. 
  3. Takový byl rok 2012 v Zoo Olomouc [online]. Zoologická zahrada Olomouc – Svatý Kopeček, 29. ledna 2013 [cit. 2013-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  4. ONDERKA, Vladimír. Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo [online]. olomouc.cz, 30. dubna 2008. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOŘÍNEK, Milan, Jan Pluháček. Zoo Olomouc chová a chrání - zvířata evropských záchovných programů. 1. vyd. Olomouc: Zoologická zahrada Olomouc, 2024. 1040 s. ISBN 978-80-908584-1-1. 
  • KOŘÍNEK, Milan. Atlas zvířat v Zoo Olomouc. 1. vyd. Olomouc: Zoologická zahrada Olomouc, 2022. 220 s. ISBN 978-80-908584-0-4. 
  • KOŘÍNEK, Milan, Pavel Javůrek. Za přírodou v Zoo Olomouc. 1. vyd. Olomouc: Zoologická zahrada Olomouc, 2021. 52 s. ISBN 978-80-11-00654-9. 
  • KOŘÍNEK, Milan, a kol. Zoo Olomouc rok za rokem. 1. vyd. Olomouc: Zoologická zahrada Olomouc, 2016. 240 s. ISBN 978-80-260-9909-3. 
  • KOŘÍNEK, Milan. Zoo Olomouc v obrazech. 1. vyd. Olomouc: Zoologická zahrada Olomouc, 2014. 144 s. ISBN 978-80-260-6369-8. 
  • KOŘÍNEK, Milan. Zoo v obrazech. 1. vyd. Olomouc: Zoologická zahrada Olomouc, 2008. 120 s. ISBN 978-80-254-3467-3. 
  • KOŘÍNEK, Milan, a kol. Zoo Olomouc včera a dnes. 1. vyd. Olomouc: Zoologická zahrada Olomouc, 2006. 126 s. ISBN 80-7080-587-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]