Přeskočit na obsah

Zlatobýl obrovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZlatobýl obrovský
alternativní popis obrázku chybí
Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodzlatobýl (Solidago)
Binomické jméno
Solidago gigantea
Aiton, 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) je vzpřímená trvalkalodyhou vysokou i okolo 2 m mající v době kvetení vrchol zakončen množstvím drobných žlutých kvítků.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Domovem této rostliny jsou Spojené státy a jižní oblasti Kanady. Jako okrasná rostlina byl zlatobýl obrovský dovezen v roce 1758 do Londýna. Postupně zplaněl a druhotně se rozšířil téměř po celé západní, jižní a střední Evropě, následně také do Asie a na Nový Zéland. Vybírá si světlá stanoviště s větší půdní vlhkostí a vyšším obsahem dusíku, např. tvoří vegetaci na pobřeží řek, roste ve vlhkých křovinách, v některých lužních lesích tvoří monodominantní bylinné patro, dále roste na rumištích, podél cest apod. V České republice roste územně nerovnoměrně, místy až hojně.[1][2]

Je to vytrvalá rostlinalodyhou vysokou 80 až 200 cm, někdy je uváděno 50 až 250 cm, vyrůstající z bohatě větveného plazivého oddenku. Lodyha zelené nebo slabě nachové barvy je přímá, jednoduchá, lysá, pouze v oblasti květenství je mírně chlupatá. Kopinaté listy na obě strany zúžené vyrůstají na lodyze střídavě, bývají dlouhé od 7 do 18 cm a široké od 1 do 3 cm, jsou přisedlé až krátce stopkaté. Jejich čepele jsou zašpičatělé a pilovité, na okrajích a spodní straně jsou porostlé chlupy. Mimo hlavní žilku jsou na listech i další dvě postranní. V paždí listů někdy vyrůstají kratičké lístky se stopkami. Zlatobýl obrovský bývá diploidní, tetraploidní i hexaploidní.

Přisedlé květní úbory (40 až 600 kusů na jedné rostlině) mají v průměru 4 až 8 mm a jsou okolo 4 mm dlouhé, všechny směřují vzhůru. Vyrůstají uspořádány do obloukovitě ohnutých hroznů a vytvářejí pyramidální laty dlouhé 10 až 20 cm. Úbor sestává ze dvou druhů květů majících asi 1 mm v průměru. Na okraji květního lůžka vyrůstá 8 až 15 jazýčkovitých pestíkovitých květů, uvnitř roste 7 až 12 o málo kratších trubkovitých oboupohlavných. Korunní lístky obou typů květů mají shodnou žlutou barvu. Zákrov dlouhý od 3 do 4 mm je tvořen kopinatými listeny uspořádanými ve 3 nebo 4 řadách. Kvete od července do září. Květy jsou opylovány létajícím hmyzem. Plodem je nažka veliká až 1,5 mm s věnečkem chmýří dlouhého 3 až 4 mm.

Rozmnožuje se do blízkého okolí vegetativně oddenky a do vzdálenějšího generativně semeny rozšiřovanými větrem.[1][2][3]

Zlatobýl obrovský je neofyt, v naší přírodě byl prvně zaznamenán roku 1851. V České republice je zařazen k vůli své agresivitě při rozšiřování a vytlačování původní flory mezi invazní rostliny. Včelaři je hodnocen jako medonosná rostlina, jiný význam nemá.[1][4]

  1. a b c RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Solidago gigantea [online]. BOTANY.cz, rev. 02.12.2008 [cit. 2011-07-26]. Dostupné online. 
  2. a b CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002 [cit. 2011-07-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Flora of North America: Solidago gigantea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Preslia, 74/2 – 2002, Catalogue of alien plants of the Czech Republic [online]. Czech Botanical Society, Praha 2 [cit. 2011-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]