Zbojnícke veže
Zbojnícke veže | |
---|---|
Biela lávka, 3 Zbojnícke veže a Široká veža | |
Vrchol | 2380 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°11′22″ s. š., 20°10′49″ v. d. |
Zbojnícke veže | |
Prvovýstup | Z. Klemensiewicz, R. Kordys 1907 |
Hornina | žula |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zbojnické veže (nejvyšší má přes 2 380 m n. m.) jsou tři věže v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Ačkoli jsou trochu schované za mohutnou Širokou veží, vidět je lze při sestupu z Priečného sedla. Přesnější údaj o nadmořské výšce průvodci (Arno Puškáš, František Kroutil) neuvádějí.
Topografie
[editovat | editovat zdroj]Od západu na východ, tedy od sedla Bílá lávka následuje: Malá Zbojnícka veža, Malá Zbojnická štrbina, Prostredná Zbojnícka veža, Velká Zbojnická štrbina, Veľká Zbojnícka veža a Zbojnické sedlo (asi 2360 m). Na sever skalní stěny spadají do Zadní Javorové doliny na jih do Velké Studené doliny, oblasti Střeleckého pole.
Výstupy
[editovat | editovat zdroj]První výstup na Velkou Zbojnickou věž ze Zbojnického sedla uskutečnili Z. Klemensiewicz a R. Kordys v r. 1907, II.
První přechod úplné hřebenovky až na Bílou lávku provedl A. Grósz v r. 1912.
Několik prvovýstupů na jednotlivé věže vytyčil František Kele v r. 1954.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zbojnícke veže na slovenské Wikipedii.
- F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.