Přeskočit na obsah

Zbojnícke veže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zbojnícke veže
Biela lávka, 3 Zbojnícke veže a Široká veža
Biela lávka, 3 Zbojnícke veže a Široká veža

Vrchol2380 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice
Zbojnícke veže
Zbojnícke veže
PrvovýstupZ. Klemensiewicz, R. Kordys 1907
Horninažula
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbojnické veže (nejvyšší má přes 2 380 m n. m.) jsou tři věže v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Ačkoli jsou trochu schované za mohutnou Širokou veží, vidět je lze při sestupu z Priečného sedla. Přesnější údaj o nadmořské výšce průvodci (Arno Puškáš, František Kroutil) neuvádějí.

Topografie

[editovat | editovat zdroj]

Od západu na východ, tedy od sedla Bílá lávka následuje: Malá Zbojnícka veža, Malá Zbojnická štrbina, Prostredná Zbojnícka veža, Velká Zbojnická štrbina, Veľká Zbojnícka veža a Zbojnické sedlo (asi 2360 m). Na sever skalní stěny spadají do Zadní Javorové doliny na jih do Velké Studené doliny, oblasti Střeleckého pole.

Zbojnické veže a Široká veža z Velké Studené doliny.
Ostrý štít a Zbojnické veže.

První výstup na Velkou Zbojnickou věž ze Zbojnického sedla uskutečnili Z. Klemensiewicz a R. Kordys v r. 1907, II.

První přechod úplné hřebenovky až na Bílou lávku provedl A. Grósz v r. 1912.

Několik prvovýstupů na jednotlivé věže vytyčil František Kele v r. 1954.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zbojnícke veže na slovenské Wikipedii.

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.