Páni z Lomnice
| Páni z Lomnice (Meziříčští z Lomnice) | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království,  Moravské markrabství |
| Tituly | svobodní páni, rytíři |
| Zakladatelé | Bohuše a Vznata |
| Rok založení | snad již v 11. století |
| Konec vlády | 17. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Páni z Lomnice jsou starý moravský rod, pocházející z rodu Tasovců, který měl v erbu černé křídlo ve stříbrném poli.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rod Tasovců, který se též psal po Meziříčí či po hradě Tassenberku, má pravděpodobně daleko starší kořeny, snad až do 11. století, ale spojitost s údajným prapředkem Tasem není jistá. Ve starší literatuře bývá uveden jako zakladatel rodu z Lomnice Oldřich z Lomnice, který však byl Vítkovec a zdrojem jeho predikátu byla Lomnice nad Lužnicí. Prvními historicky doložitelnými členy rodu jsou bratři Bohuše a Vznata, který se uvádí v letech 1227–1234 jako znojemský purkrabí. V letech 1237–1259 Vznata držel s bratrem Tasov. Vznata byl v letech 1254–1277 královským číšníkem a měl tři syny: Jence (1293), Tasa (1281–1297) a Vznatu.
Koncem 13. a počátkem 14. století se rod rozvětvil na dvě větve. První z nich držela Tasov a Lomnici, druhá Velké Meziříčí. Tas z Tasenberka, který se uvádí v letech 1281–1297, držel hrad Tassenberk, městečko Lomnici a měl syna Jence. Vznata se psal v roce 1281 po Velkém Meziříčí a později i po Lomnici. Roku 1318 byl komorníkem brněnské a olomoucké cúdy a roku 1339 moravským zemským hejtmanem. Vznata držel také Deblín a Louku.
Ješek Meziříčský držel kromě Meziříčí i Křižanov, další členové této větve získali statky v Čechách, které později prodali. Tyto dvě rodové větve se později rozdělily na několik odnoží, které vlastnili např. Náměšť nad Oslavou, Mostiště, Jemnici.
Jan Meziříčský z Lomnice v letech 1496–1515 zastával úřad moravského zemského hejtmana a v této funkci zasahoval do vývoje událostí nejen na Moravě, ale i v Čechách, měl velký vliv i na krále Vladislava II. Zemřel roku 1515. Zdeněk Meziříčský z Lomnice vlastnil počátkem 16. století Vranov, v Čechách vyženil Ledeč nad Sázavou, kam se přestěhoval.
Rodovým sídlem pánů z Lomnice byl hrad Lomnice. Ačkoliv zůstal v majetku rodu až do 16. století, nejsilnější a nejvlivnější rodovou větví se stali Meziříčtí z Lomnice. Páni z Lomnice vlastnili v průběhu času tyto hrady: Lomnici, Velké Meziříčí, Tassenberk, Tasov, Bukov, Náměšť nad Oslavou, Brumov, Ledeč nad Sázavou, Mostiště, Letovice, Louku, Pyšolec, Rájec, Skuhrov, Zubštejn a další.
Počátkem 17. století rod ve všech větvích vymřel po meči.
Erb[editovat | editovat zdroj]
V štítě měli ve stříbrném poli černé křídlo se zlatou pružinou. Ne všechny rodové linie měly stejná vybarvení. Znak města Velkého Meziříčí dosud ukazuje křídlo Meziříčských z Lomnice, i když ve změněných barvách, nezměněný znak pak užívá město Kuřim u Brna a Křižanov.
Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]
Spojili se s Krajíři, Perštejny, Šternberky, Trčky, pány z Letovic či Ledeckými z Říčan.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Meziříčtí z Lomnice, s. 100.
- Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Páni z Lomnice na Wikimedia Commons - Vznat z Lomnice
- http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/cmh2-041-060.pdf
- Historie Tasova
- Z rodokmenu Meziříčí
