Západní břeh Jordánu
| Západní břeh Jordánu الضفة الغربية (ad-Dafa al-Gharbíja) | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Ramalláh |
| Souřadnice | 31°58′ s. š., 35°18′ v. d. |
| Rozloha | 5 860 km² |
| Nejvyšší bod | Tal Ásúr (1022 m n. m.) |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 676 740 (odhad 2013) |
| Hustota zalidnění | 456,8 obyv./km² |
| Jazyk | arabština (úřední), hebrejština |
| Náboženství | islám, judaismus, křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Palestina |
| Vznik | 1949 po první arabsko–izraelské válce |
| Prezident | Mahmúd Abbás |
| Předseda vlády | Salám Fajjád |
| Měna | izraelský šekel, jordánský dinár |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +970, +972 |
| Internetová doména | ps |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě. Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást státu Palestina. Od roku 1967 je okupováno Izraelem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.
Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[1] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům.[zdroj?] Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.
Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.
Guvernoráty[editovat | editovat zdroj]
Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:
- Guvernorát Dženín
- Guvernorát Túbás
- Guvernorát Nábulus
- Guvernorát Tulkarm
- Guvernorát Salfit
- Guvernorát Kalkílija
- Guvernorát Ramalláh
- Guvernorát Jericho
- Guvernorát Jeruzalém
- Guvernorát Betlém
- Guvernorát Hebron
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Izraelská osada Ma'ale Adumim na Západním břehu Jordánu -
Zatčení palestinského demonstranta na Západním břehu Jordánu -
Mapa Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Území pod palestinskou samosprávou jsou tmavě zelená, území pod správou Izraele jsou zelenožlutá. -
Mapa z roku 2012. Území pod správou Izraele jsou modrá, izraelské osady jsou vyznačeny fialově. -
Mírový plán prezidenta Trumpa z ledna 2020, který navrhoval vznik samostatného Státu Palestina (vyznačen modře)
.JPG)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 60.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západní břeh Jordánu na Wikimedia Commons
|
 Izrael
|
Izrael
|
 Jordánsko
|
|
| Izrael
|
|
Jordánsko
| ||
 Západní břeh Jordánu 
| ||||
| ||||
| Izrael
|
Izrael
|
Mrtvé moře • Jordánsko
|
