Wikipedista:MiraOu/Pískoviště
Oldřich Buňata (25. července 1911, Nymburk – 17. března 2004, Praha) byl český vědec, konstruktér, pedagog a nositel Státní ceny Klementa Gottwalda z roku 1962.
Studoval na Českém vysokém učení technickém (ČVÚT) v Praze, a protože finanční situace jeho rodiny nebyla dobrá, byl přijat do Hlávkových studentských kolejí, kde dostával stipendium. V roce 1934 si po vystudování vysoké školy doplnil své znalosti o studium letectví.
V roce 1935 nastoupil do své první práce ve Škodových závodech v Plzni jako konstruktér. O dva roky později byl na vlastní žádost přeložen do Prahy, do společnosti Avia Letňany. Na podzim roku 1939 mu byla nabídnuta profesura na Vyšší průmyslové škole v Mladé Boleslavi, kterou přijal. Od roku 1942 začíná vydávat odborná skripta a knihy o letectví. Válečné období prožil v Boleslavi a po válce v roce 1946 se stěhuje i se svojí rodinou do Prahy, neboť byl přijat do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Letňanech, kde byl na svou žádost pověřen přípravou výzkumu nových tryskových motorů a začíná vést Oddělení Výzkumu nových tryskových motorů. Od roku 1954 vede v ústavu nové oddělení Termodynamika ve vývoji. Při tom externě přednáší teorii tryskových motorů na VAAZ (Vojenská akademie) v Brně.
V roce 1958 byl Oldřich Buňata s celým vývojem leteckých motorů převeden z VZLÚ do pražského Motorletu, kde v roce 1962 získává, spolu s kolektivem svého oddělení, Státní cenu Klementa Gottwalda. V roce 1970 byl pověřen dalším vedením Oddělení termodynamiky. O rok později nastala reorganizace podniku. Sice mu byla nabídnuta nová pozice, ale z důvodu blížícího se odchodu do důchodu tuto nabídku nepřijal. Následně dostal výpověď z důvodu reorganizace a z Motorletu odchází 30. listopadu 1971 do důchodu .
Oldřich Buňata zemřel ve svých 92 letech v Praze v roce 2004. V letech 1940 až 1976 byl ženatý se Zdenou, rozenou Heflerovou (1919-2008) a měl dvě děti, Ladislava Tomáše Buňatu (1941) a Michala Buňatu (1943).
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
Oldřich Buňata se narodil 25. 7. 1911 v Nymburce. Otec, profesor chemie, byl z učitelské rodiny. Matka byla z dělnické rodiny a celý život se věnovala domácnosti. Při jeho narození měla jeho starší sestra Věra (1909) dva roky.
Když mu byly tři roky, jeho otec umírá na srbském bojišti v 1. světové válce. Matka, Oldřich a Věra se stěhují k dědečkovi z otcovy strany, který je řídícím učitelem, do Kobylnic u Kutné Hory. Zde chodil do 1.třídy do obecné školy. V roce 1919 byl Oldřichův dědeček pensionován a celá rodina se odstěhovala do Kutné Hory, kde Oldřich později navštěvuje střední školu. Po jejím ukončení je vzhledem k tomu, že rodina je odkázána na matčinu a dědečkovu malou penzi, přijat do Hlávkových studentských kolejí v Praze, kde studuje České vysoké učení technické (ČVÚT) a kde pobírá stipendium.
Po vystudování ČVUT si Oldřich Buňata prodlužuje své studium na této vysoké škole o rok, studiem Učebních kursů pro letectví.
Práce[editovat | editovat zdroj]
Oldřich Buňata nastoupil do svého prvního zaměstnání v roce 1935, a sice do Škodových závodů v Plzni jako konstruktér. O dva roky později byl na vlastní žádost přeložen do Prahy, do společnosti Avia Letňany. Na podzim roku 1939 mu byla nabídnuta profesura na Vyšší průmyslové škole v Mladé Boleslavi, kterou přijal.
Od roku 1942 začíná vydávat odborná skripta a knihy o letectví. Válečné období prožil v Boleslavi, kde se v roce 1944 zapojil do ilegální činnosti a o rok později v květnové revoluci byl v pohotovosti. Prováděl také záchranné akce při náletu na Mladou Boleslav 9. května 1945, při kterém bylo zabito přibližně 450 osob.
Po válce, v roce 1946, se stěhuje i se svojí rodinou do Prahy, neboť byl přijat do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Letňanech, kde byl na svou žádost pověřen přípravou výzkumu nových tryskových motorů a začíná vést Oddělení Výzkumu nových tryskových motorů. Od roku 1954 vede v ústavu nové oddělení Termodynamika ve vývoji.
Při tomto zaměstnání externě přednáší teorii tryskových motorů na Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně.
V roce 1958 byl Oldřich Buňata s celým vývojem leteckých motorů převeden z VZLÚ do pražského Motorletu, kde v roce 1962 získává, spolu s kolektivem svého oddělení, Státní cenu Klementa Gottwalda. V roce 1970 byl pověřen dalším vedením Oddělení termodynamiky. O rok později nastala reorganizace podniku. Sice mu byla nabídnuta nová pozice, ale z důvodu blížícího se odchodu do důchodu tuto nabídku nepřijal. Následně dostal výpověď z důvodu reorganizace a z Motorletu odchází do důchodu 30. listopadu 1971.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
Ondřej Buňata začal svou publikační činnost v roce 1942, kdy mu, a spoluautorovi Jaromíru Hellerovi, vychází publikace Výpočet letounu: Předběžný návrh a aerodynamický výpočet letounu, která má 42 stran a 18 listů obrazové přílohy.
Dalším jeho titulem je v roce 1946 v edici Zatimní učební texty Stavba letadel: učební text pro IV. ročník vyšší průmyslové školy pro letectví. Tato publikace má 84 stran a 14 listů obrazové přílohy.
Letecký výzkumný ústav mu v roce 1947 vydává publikaci Proudové motory a v roce 1954 mu vychází ve spolupráci Vlastislavem Krýzlem první kniha s názvem Letadla, která má 162 stran.
Všechny tyto publikace jsou k dispozici v Národní technické knihovně, v Praze-Dejvicích.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 1962 byla Oldřichu Buňatovi a jeho kolegům udělena, za účast na vývoji motoru M701 pro letoun Aero L-29 Delfín, Státní cena Klementa Gottwalda.
Původně byl tento motor od roku 1954 vyvíjen s axiálním kompresorem, tedy se 6 trubkovými spalovacími komorami a jednostupňovou turbínou jako motor M-710. Změna na jednodušší motor s radiálním kompresorem proběhla v září 1956. Prototyp nového motoru se vyvíjel od v září 1958 a v únoru 1959 již běžel na plný výkon.
Státní cena Klementa Gottwalda (do roku 1955 se jmenovala jen státní cena) bylo státní vyznamenání udělované v Československu prezidentem za výjimečný tvůrčí přínos na poli vědy, techniky nebo umění. Státní cena mohla být udělena jak jednotlivci, tak skupině.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Otec Oldřicha Buňaty byl profesorem chemie a pocházel z učitelské rodiny. Matka byla z dělnické rodiny a celý život se věnovala domácnosti. Při jeho narození měla jeho starší sestra Věra (1909) dva roky.
Když mu byly tři roky, jeho otec umírá na srbském bojišti v 1. světové válce. Matka, Oldřich a sestra Věra se stěhují k dědečkovi z otcovy strany, který je řídícím učitelem, do Kobylnic u Kutné Hory. V roce 1919 byl Oldřichův dědeček pensionován a celá rodina se odstěhovala do Kutné Hory,
V roce 1931 se sestra Věra léčí na tuberkulózu a v následujícím roce, ve věku 23 let, umírá.
V roce 1938, když mu bylo 27 let, se seznamuje s devatenáctiletou Zdenou, rozenou Heflerovou (1919-2008), se kterou začal chodit. Zdena ve stejném roce začíná studovat filozofii na Karlově Univerzitě. O rok později, 17. listopadu 1939, došlo k uzavření vysokých škol. Zdena se jako studentka následně účastnila pohřbu Jana Opletala, za což jí hrozilo zatčení. To se naštěstí neuskutečnilo.
Oldřich Buňata se se Zdenou v roce 1940 žení a mají spolu dvě děti, Ladislava Tomáše Buňatu (1941) a Michala Buňatu (1943).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- Rodinný archiv Oldřicha Buňaty
- Hrob Oldřicha Buňaty, Praha, Olšany, katalog NTKhrobka č. 6-6b-54
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Historický ústav Akademie věd ČR – profil
- Databáze knih, profil
- Ing. Jaromír Heller, Ing. Oldřich Buňata, Výpočet letounu: Předběžný návrh a aerodynamický výpočet letounu, Zatimní učební texty, Ústav pro učebné pomůcky PRAG, 1942, katalog NTK
- Ing. Oldřich Buňata, Stavba letadel: učební text pro IV. ročník vyšší průmyslové školy pro letectví, Zatimní učební texty, Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol v Praze, 1946, katalog NTK
- Ing.Oldřich Buňata, Proudové motory, 1.díl, Překlady letecko-technické literatury a kompilační práce, Letecký výzkumný ústav Praha, 1947, katalog NTK
- Ing. Vlastislav Krýzl, Ing. Oldřich Buňata, Letadla, Státní nakladatelství technické literatury Praha, 1954, katalog NTK