Wikipedista:Janskjac/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Narození Panny Marie v Klatovech
Místo
Stát[[Soubor:Flag of Česko.svg|22x15px|border|Česko]] [[Česko]]
KrajPlzeňský
OkresKlatovy
ObecKlatovy
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v Klatovech je farním (dříve arciděkanským) kostelem založeným zřejmě krátce po založení města, tj. koncem 13. století.

Historie:[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel měl charakter baziliky se třemi podélnými loděmi (jednou hlavní a dvěma nižšími) a příčnou lodí oddělující kněžiště. Z původní stavby se dodnes zachovaly zbytky zdiva příčné lodi.

Další oprava je datována na přelom čtrnáctého a patnáctého století. Podle farní kroniky byl kostel přeplněn věřícími až k oltáři. Pro peníze na opravu se Klatovští obrátili na pomoc do Říma k papeži Bonifáci XI, který v roce 1399 a poté v dubnu 1400 vydal listy, kterými vybízel věřící pražské, pasovské a řezenské, aby přispěli na opravu chrámu. Ten kdo přispěl almužnou a přijal v tomto chrámu svátosti o svátku Filipa a Jakuba nebo v dalších dvou dnech, dostal odpustky 40 dnů. Díky těmto listům došlo nejen k opravě, ale i k rozšíření tohoto kostela. Byla odbourána apsida starého kostela, který byl zvětšen přístavbou příčné lodi, presbytáře a dvou sakristií. Tyto přestavby byly provedeny ještě před dobou husitskou.

Přestavba západní části hlavní lodi byla provedena po živelné pohromě po roce 1550. Tato pohroma, která se uvádí, že byla s největší pravděpodobností vichr, způsobila spadnutí krovu a klenutí. Celá západní část byla rozebrána a od základu znovu vybudována. Stavbu prováděl mistr Antonín v letech 1551-1558. Hlavní loď byla zaklenuta síťovými a hvězdovými klenbami.

Další významná rekonstrukce byla provedena roku 1898-1919. Celkový náklad byl vytvořen i z loterie o 6000 losech. Tuto rekonstrukci vedl architekt Josef Fanta. Po této opravě povýšil kostel na kostel arciděkanský. Jako důvod tohoto vyznamenání uvedl biskup Bárta zdůraznění mariánského kultu. Během této rekonstrukce byly odstraněny minulé barokní úpravy a byla doplněna novogotickými prvky, které byly inspirovány rytinou Jana Willenberga z roku 1602. Byl též přenesen raně barokní portál z roku 1687 a vložen do čela bílé věže.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Kostel je orientovaný východním směrem. V západním průčelí se nachází hlavní portál. V severní části je vstup na kůr, vedlejší portál, výstup na barokní emporu, další vedlejší vchod a vchod do sakristie. V jižním průčelí je vedlejší portál, barokní oliveta, vstup na druhou barokní emporu a další vedlejší vchod, který je stejně jako další vedlejší vchody dnes uzamčen. Zdi kostela jsou vystavěny z nelícované žuly. Tyto stěny drží na severní, západní a jižní straně podpěrné pilíře, mezi nimiž se nacházejí velká gotická okna. Celý chrám je zastřešen vysokou střechou se dvěma sanktusníky.

Nosný systém[editovat | editovat zdroj]

Váha je přenášena do opěráků a čtyř nárožníků které jsou překryty malou stříškou. Tyto opěráky jsou v západní části subtilnější a delší a naopak ve východní širší a užší.

Portály[editovat | editovat zdroj]

Hlavní portál má ostění z ústupkovitých pilířů, které se klenou do lomeného oblouku. Tento oblouk drží sochu Ježíše Krista, nad nímž je dekor gotických kružeb a fiál. Vedlejší portály po bocích jsou tupé lomené oblouky s mělkým žlábkem.

Okna[editovat | editovat zdroj]

Světlo je do kostela distribuováno vysokými trojdílnými okny. Tato lomená gotická okna mají v horní části kružbu a v dolní vitráž. Po obou stranách je sedm těchto oken a čtyři menší. Ostění oken je mělký výžlabek. Kružba malých oken je vyřešena jednoduchými jeptiškami. Kružby velkých oken jsou tvořeny čtyřmi vzorci. První s trojicí trojlistů, v ostatních jsou vždy obsaženy tři dvojice různě ztvárněných plaménků okolo středu obrazce, který je tvořen trojlistem a oblými nebo ostře špičatými laloky. Nosíky ve středu mají tvar ostrého oslího hřbetu. Okno na čele chrámu je vytvořeno kružbou šesticípé hvězdice, která je obkroužena dýkovými křivkami a vytváří společně kruh držený dvěma menšími trojlístkovými kružbami.

Střecha[editovat | editovat zdroj]

Hlavní nejvyšší část střechy se nachází v oblasti presbytáře. Hřeben v těchto místech vytváří pravidelný kříž, na který je poté napojen hřeben střechy nad trojlodím, který je nižší. Je zde rozmístěno dvacet jedna vikýřů a dva sanktusníky. Jeden nad už zmiňovaným křížem a druhý nad střední části trojlodí. Tyto sanktusníky s osmibokými jehlanovými střechami, na nichž se nachází zlatý prstenec ve tvaru koruny, jsou výškovou dominantou celého kostela.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Prostor kostela je od západu členěn na hlavní síň a dvě vedlejší síně, které jsou spojeny s hlavní síní dvojicí vysokých lomených arkád na středních válcových sloupech. V prvním poli síťového trojlodí se nachází kůr. Ve střední části kostela se nad oběma bočními síněmi nachází po obou stranách barokní empora. V hlavní lodi se právě v těchto místech nachází vítězný oblouk. Za centrální částí se nachází převýšený presbytář, který je zakončen pěti stranami pravidelného osmiúhelníku.

Klenby[editovat | editovat zdroj]

Hlavní loď je zaklenuta hvězdicovou klenbou. Žebra klenby mají hruškové profilování a jsou ve spojích přetínaná kromě středu hvězdic. V hvězdicích jsou spojena svorníkem s květovou dekorací, na které se nachází šesticípá červená hvězda. Jednotlivá žebra jsou svedena na pilíře mezi hlavní a bočními síněmi a v centru u vítězného oblouku jsou svedena do dvou jednoduchých mohutných osmiúhelníkových konzol. Nad bočními síněmi se nachází síťová klenba parléřovského typu, která má žebra s hruškovitým profilováním a mezi jednotlivými poli je propojena přetínanými žebry. Vrcholy klenby jsou bez svorníků. Žebra jsou na zdi svedena do přípor s kalichovitými hlavicemi, které jsou zakončeny půl nebo čtvrtkruhovými krycími deskami. Pod kůrem se nachází jednoduchá čtyřcípá hvězdicová klenba bez svorníků svedená přímo do nosné stěny. Hvězdicová klenba centrální lodi je předělena vítězným obloukem, který je profilovaný mohutným stlačeným hruškovcem lemovaným výžlabkem, oblouny a drobnými výžlabky. Za vítězným obloukem se v centrální části mezi emporami nachází jednoduchá hvězdicová klenba hruškovitého profilování, která je svedena do decentních kalichovitých konzolek se zlatými kroužky po obvodu. Žebra jsou spojena kulatými svorníky. Nad emporami je naznačena klenba vedlejších lodí pouze štukem na omítce. Presbytář je klenut hvězdovou klenbou. V závěru je pro doklenutí osmiúhelníků použito šest cípů hvězdy, na kterou dosedají dvě dvojice trojúhelníkových výsečí, vrcholy propojují úseky příčných žeber. Žebra jsou hruškově profilovaná s kulatými svorníky svedenými do římsových konzol, které se u nosných stěn kostela mění v přípony. Postranní křídla presbytáře jsou zaklenuta křížovou klenbou, která dodržuje stejná pravidla jako klenba nad hlavní částí presbytáře.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

V hlavním trojsálí jsou čtyři řady lavic z roku 1723, dvě v centrální síni a dvě ve vedlejších. Pod vítězným obloukem se nachází oltář a po jeho levé straně je dřevěná kazatelna ze 17. století, která je na kamenné okrouhlé patce s gotickým profilováním a je nesena stojícími anděli. Po pravé straně od oltáře je křtitelnice zvonového tvaru na třech nohách se lvími hlavami z roku 1526. Pod levou emporou se nachází oltář svatého Jana Nepomuckého s řezaným rámem z velkolistého akantu, do něhož je vkomponováno osm postav českých patronů a je z roku 1700. Pod pravou emporou je oltář Nejsvětější Trojice. Na postranních oltářích po bocích hlavního oltáře se nachází obrazy svatého Josefa od I. Raaba z roku 1747 a svatého Václava od V. Malého. Hlavní oltář je barokní, tabernáklová architektura se šroubovitými sloupy z roku 1700, v centru něhož se nachází obraz neposkvrněného početí Panny Marie.

Bílá věž[editovat | editovat zdroj]

Erekční knihy nasvědčují, že věž nebo zvonice mohla být nad kaplí svaté Háty. Po přetavbě kostela v letech 1551 -1558 došlo v roce 1581 i k stavbě samostatné zvonice, která měla mít vchod na ohrazené kostelní nádvoří. Věž nebyla vysoká, měla stanovou střechu a byla omítnuta maltou, což inspirovalo i její název. Byly na ni zavěšeny tři zvony. Zvonice i se zvony podlehly v roce 1615 požáru. V roce 1616 byl instalován nový zvon 40 centů těžký ulitý budějovickým zvonařem Lišákem a roku 1650 přibyl menší zvon ulitý domácím zvonařem Janem Picqueiem. V roce 1690 došlo k slití obou zvonů v jeden Štěpánem Picqueiem. Poté následoval další požár roku 1758 a zničená zvonice byla při opravě o patro zvýšena a překryta cibulovou bání a do ní byl vsazen zvon Maria od Řezenského zvonaře Jakominiho. V roce 1850 přibyl zvon o váze 42 centů od pražského zvonaře Bellmana, který byl za první světové války v roce 1917 roztaven. Další dva zvony přibyly až roku 1930 a to zvon Václav a Pavel. Dnešní podoba zvonice má čtyři nadzemní podlaží v nejvyšším patře s okny. Měděná střecha má cibulovitý tvar.

Poutě k Panně Marii Klatovské[editovat | editovat zdroj]

Kostel je významným a proslulým poutním místem. Obraz Panny Marie na hlavním oltáři je kopií zázračného obrazu z kostela ve městě Re v severní Itálii. Přinesl jej do Klatov jako své jediné dědictví italský řemeslník, který se zde usadil. Když se před obrazem v největší nouzi svého života modlil 8. července 1685, začal obraz ronit krev na čele Matky Boží stejně jako originál v Re v roce 1494.

Obraz byl přenesen do kostela, aby se pravost zázraku vyšetřila a tam se ronění krve ještě několikrát opakovalo za dozoru úřadů církevních i státních.

Obraz má orientální podobu a je na něm latinský nápis: In cremio Matris sedes sapiencia Patris, což česky znamená: v Klíně Matky sedí moudrost Otcova.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Obraz Panny Marie Klatovské[editovat | editovat zdroj]

Literatura:[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri,Praha, 1996–2013
  • POCHE, Emanuel: Umělecké památky Čech, Academia, Praha 1977-1982
  • LÍBAL, Dobroslav: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Unicornis, Praha 2001, 608 s. ISBN 80-901587-8-1
  • Farní kronika Klatov z roku 1808
  • První kniha Památní Děkanství Klatovského Od 1687 roku, Založeno děkanem Dr. Vojtěchem Štodlarem

[[Kategorie:Kostely plzeňské diecéze|Narození Panny Marie (Klatovy)]] [[Kategorie:Poutní místa plzeňské diecéze]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Klatovy]] [[Kategorie:Náboženství v Klatovech]] [[Kategorie:Kostely v okrese Klatovy|Klatovy]] [[Kategorie:Kostely zasvěcené Panně Marii v Česku|Narození Panny Marie (Klatovy)]] [[Kategorie:Gotické kostely v Česku|Klatovy]]