Wikipedista:Hanus martin/Pískoviště

Ve farní osadě Slivice se nachází kostel sv. Petra – který bývá chybně označován kostel sv. Petra a Pavla. Tento omyl byl způsoben v Schvallerově „topografii“. Slivice je součástí obce Milín, jež leží 6 km jihovýchodně od okresního města Příbram.

Historie

Kostel sv. Petra; Milín-Slivice

Historie kostela je datována již dávno do 14. století. Z důležité listiny, kterou objevil Jan Janša z Příbrami, je zřejmé, že zakladatelem kostela byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Rozhodnutí o patronátním právu padlo 3. března 1362. Arnošt, přítel Karla IV., zde zavedl kult sv. Petra, protože Karel IV., který v roce 1349 odmítal postavit chrám přímo v Milíně, protože tak sám z neznámých důvodů nemohl učinit. Václav z Chýnova byl na faru dosazen jako první kněz, a to v roce 1362, kdy se datuje první zmínka o této faře. Slivický kostel byl k 23. červenci 1639 dobyt a vyloupen Švédy (pod vedením českého exulanta). Kostel byl obnovený v roce 1646 za pomocí kněží, kteří na to měli lid, z farářské mzdy a z nasbíraných peněz. Z původně gotického kostela se dnes zachoval ve slohu gotickém pouze presbytář. Dříve stály vedle kostela pouze 2 poustky a fara. Teprve po roce 1826 bylo z bezpečnostních důvodů započato stavění obytných domů. Navečer 22. září 1917 se naposledy Slivicí rozezněly její 3 zvony. Pro válečné účely 1. světové války z nich byly dva sňaty (zvon sv. Petra a zvon sv. Pavla) a roztaveny. Druhé světové války se „dožil“ pouze třetí zvon, který se dočkal i posledního bojového konfliktu ve Slivici mezi Němci a Sovětským svazem, kdy vpadl jeden granát do presbytáře kostela, a zasáhl zdivo severní stěny. Po ukončení války, byla při opravách zasazena do severní zdi kostela symbolická pamětní střela.

Architektura

Exteriér:

Detail věže

Věž

Je situovaná na jihozápadním rohu lodi kostela. Má tvar vertikálního hranolu, který je zakončený cibulovitou bání, na níž je nasazena lucernová věžička. Velmi úzká střílnovitá okna, v nižších podlažích, osvětlují vnitřek věže.V posledním patře jsou okna ukončena půlkruhem. Věž je rozdělena jednoduchými římsami na 3 nestejné části. Střílnovitá okna, spolu s masivními zdmi věže (1,75 m), dosvědčují domněnku o tom, že stavba měla mít i obranný účel, což lze předpokládat vzhledem k nedaleké Vintířově cestě a Zlaté stezce. Zlatá stezka měla jednak strategický, obchodní a dopravní význam, jednak význam vojenský.

Loď a presbytář

Loď kostela je bez větších architektonických ozdob a členění. Všechna nároží jsou bosována. Kromě dvou původních gotických oken, ze kterých je už jedno zazděné a viditelné je pouze ostění, ostatní okna jsou obdélníková, zakončená půlkruhem s motivem božího oka. Druhé původní okno je částečně překryto přístavbou sakristie. Na východě je k lodi připojen presbytář s polygonálním závěrem. Na jihu je situovaná sakristie. Předsíň je připojena k jižnímu průčelí lodi. Vstupní dveře obdélníkového tvaru jsou výrazně vyosené na levou stranu. Obě přístavby mají sedlovou střechu s nikou ve štítu, který je ve své přeponě lemován římsou s prejzovou krytinou.

Interiér:

Presbytář

Schématický půdorys kostela

Presbytář je jediná část kostela, která je zachovaná v původním stavu v gotickém slohu. Na šířku měří 6,96 m a na délku 8,1 m. Je pětiboce ukončený a klenutý žebrovou klenbou ve dvou polích (jedno obdélníkové křížové pole a druhé, které má šestipaprskový závěr). Žebra klenby jsou po stranách vyhloubená, vychází z jehlancových konzol a protínají se v ose chrámu, kde jsou instalovaný kruhové svorníky s růžicovým motivem. Nachází se zde obdélníková okna segmentem zakončená s motivem božího oka a původní gotické okno, které je velmi úzké, hrotité a se silným ostěním s listem ve vrcholu. K tomu schématickému půdorysu - je výborné, že jste se o něj pokusil, a vytvořil ho, ale přemýšlím proč máte odsazenou věž, předsíň i sakristii od samotného objektu? Máte pro to nějaký důvod? Stejně by mě zajímalo to drobné zúžení u napojení presbytáře na loď, na fotografiích ho nevidím.. Myslela jsem, že to upravíte, až budete předělávat předsíň.

Loď

Loď je vystavěna na obdélníkovém půdorysu. Má plochý strop vyzdobený malbou v roce 1932 architektem J. Majorem z Prahy. Prostor lodě s prostorem presbytáře odděluje lomený, neprofilovaný, vítězný oblouk. V jižní zdi se nachází hrotitý portál, který je zdobený žlábkem, oblounem a prutem hruškového profilu(zdobení portálu je orientováno do předsíně). V portálu jsou vsazeny dřevěné dveře z roku 1969. Na konci lodě naproti presbytáři se nachází kruchta, která v čele spočívá na 3 masivních sloupech s předsunutou centrální částí a u stěn je kruchta nasazena na dvou pilastrech.

Sakristie

Sakristie je poměrně malá místnost na čtvercovém půdoryse, zaklenutá strohou hřebínkovou klenbou. Osvětlují jí dvě čtvercová okna, z vrchu segmentovitě ukončená, která jsou přímo naproti vchodu do lodě chrámu, jenž je lemován neprofilovaným lomeným portálem.

Předsíň

Rozměry i tvar předsíně odpovídají proporcím sakristie, jediný rozdíl je ve stropu, který je provedený z ocelových traverz, mezi kterými jsou valená pole. V zádveří se nachází původní vchod do věže.

Zařízení kostela:

• Barokní lavice s řezanými postranicemi a páskou (cca 1700).
• Hlavní oltář, portálový (2. polovina 17. století) s mladším obrazem
• 2 boční oltáře - sv. Jana Nepomuckého a Immaculaty (1710)
• Kazatelna (1715)
• Gotická opuková polychromovaná socha sv. Petra – pravděpodobný autor: „Mistr Krumlovské madony“. Jedná se o vzácnou sochařskou práci z 2. pol. 14. století. Výška sochy je 91,5 cm. Má znázorňovat staršího muže s plnovousem, který v jedné ruce drží zavřenou knihu a v druhé symbol sv. Petra, což je klíč. (Ve slivickém kostele je pouze velmi přesná kopie, originál je zapůjčen Národní galerii v Praze.

Zajímavosti

Slivická střela

Milín-Slivice; kostel sv. Petra; Sřela

Jak je známo, ve Slivici byly jedny z posledních výstřelů 2. světové války v Evropě, přičemž jeden dělostřelecký granát dopadl do stěny slivického kostela. Ve zdi ale nevzniklo nic jiného, než pouhý kráter díky tomu, že nedošlo k explozi nálože. Po následném konci války byl pyrotechniky náboj ze zdiva vyjmut a zneškodněn, na jehož místo přišla symbolická střela pro paměť budoucím generacím.

Pověsti o slivickém kostele

Milínští obyvatelé chtěli kostel původně založit úplně jinde, kam taky navezli stavební materiál, ovšem přes noc se záhadně přesunul na nynější místo kostela. Dělníci, kteří pracovali na výstavbě kostela, našli při kopání základů kamennou sochu, která neměla ruce. Podle její podoby (lysá hlava a dlouhá brada) ale usoudili, že se jedná o sv. Petra. Jak se dá předpokládat, po dodělání dřevěných rukou, a svazku klíčů, byl patron nového kostela zcela jasný. Tento nález se místním jevil přímo jako boží znamení. Socha sv. Petra je od počátku brána jako zázračná. V období, kdy katolíci v Čechách měli menšinu, byla socha zkusmo dána na bezpečnější faru, nicméně, vrátila se na své místo. Tímto důvodem se na ni kněz obořil, ale sv. Petrem byl kvůli tomu umlácen k smrti. Jedna pověst je přímo spjata se jménem Slivice, díky údajné „nekonečné“ kapacitě kostela, kdy do něj mohlo vejít několik lidí, ale stále se pořádně nenaplňoval, to znamená, že lidé „ŠLI VÍCE a více“. Z toho se odvíjí pravděpodobné rozšiřování a smršťování kostela, kdy i při zaplnění lidmi v řádu tisíců, měl každý pro sebe stále dostatek místa. Další pověst vypovídá o pokladu, který tu katolíci v obavě před Žižkou ukryli. Ze země, cestou k Milínu, mělo koukat kamení, na kterém byly viděny kalichy, stříbrem a perlami se třpytící. Z jámy, která byla poblíž kamení, se ozývaly hlasy zvonů. Poslední pověst mluví o proroctví, a to o konci Slivice, pokud by kostel sv. Petra byl náhle zbourán.

Odkazy

Literatura

• Od stříbrných hor: časopis školní mládeže Příbramska a Dobříšska. Příbram: Vlastivědná komise učitelstva školního okresu příbramského, 1950. Napište tam, prosím, toho autora a díl
• PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku 19.století. Doplnit okres v titulu! V Praze: Archaeologická kommisse při Čes. akad. císaře Fr. Josefa, 1901.
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Doplnit díl. Praha: Academia, 1978.
• LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. ISBN 80-90-1587-8-1.

Externí odkazy

• Osada slivice; obec Milín
• Římsko-katolická farnost Slivice-Milín
• Pořad ČT a Národní galerie o soše sv. Petra ze Slivice

Reference

• Fotogalerie
• 
  Hlavní vchod
• 
  Pohled severozápadní
• 
  Pamětní deska
• 
  Pohled na jižní stěnu
• 
  Pohled západní
• 
  Jedno z původních gotických oken
• 
  Věžička nad presbyteriem
• 
  Věž kostela
• 
  Bosované nároží presbyteria
• 
  Pozice druhého původního, nyní částečně zazděného, gotického okna
• 
  Původní zazděné gotické okno
• 
  Věž a hlavní vchod do kostela