Walterie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxWalterie
alternativní popis obrázku chybí
Walterie obecná (Waltheria indica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Rod walterie (Waltheria)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walterie[1] (Waltheria) je rod rostlin z čeledi slézovité. Z dob Preslových pochází též český název samoš.[2] Jsou to byliny a keře s jednoduchými zubatými listy a drobnými, většinou žlutými květy. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 60 druhů a je s velmi nerovnoměrnou četností rozšířen v tropech všech kontinentů. Většina druhů roste v tropické Americe, zejména v Brazílii a Mexiku. Walterie obsahují účinné alkaloidy. Walterie obecná je jako plevel rozšířena v tropech téměř celého světa a má četné využití v tradiční medicíně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Walterie jsou vzpřímené nebo plazivé, beztrnné keře, polokeře a bylina se střídavými, jednoduchými, na okraji zubatými nebo vroubkovanými listy. Odění je tvořeno zejména hvězdovitými, v menší míře i jednoduchými chlupy. Palisty jsou opadavé, úzce trojúhelníkovité. Květy jsou drobné, sladce vonné, pětičetné, pravidelné, oboupohlavné, téměř nebo zcela přisedlé, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových, obvykle stažených květenstvích tvořených svazečky vijanů, řidčeji ve vrcholících, klasech nebo klubkách. Kalich je vytrvalý, tvořený 5 asi do 1/2 až 2/3 srostlými lístky. Koruna je nejčastěji světle až oranžově žlutá (v ústí často tmavší), výjimečně purpurová, korunní lístky jsou na bázi nehetnaté a přirostlé k tyčinkám. Tyčinky jsou ve spodní části až zcela srostlé do trubičky. Semeník obsahuje většinou 1 komůrku se 2 vajíčky. Čnělka je postranní a nese 12 bliznových ramen. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující většinou jediné semeno.[3][4][5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod walterie zahrnuje asi 60 druhů. Je rozšířen zejména v tropické Americe, odkud je uváděno okolo 53 druhů.[6] V menší míře se vyskytuje i v Austrálii a na Madagaskaru. Centrum druhové diverzity je v Brazílii a také v Mexiku. Walterie obecná (Waltheria indica, syn. W. americana) je pantropicky rozšířený plevel a jediný zástupce tohoto rodu v kontinentální Africe a Číně. Roste také v jižních státech USA a zdomácněl v Makaronézii.[3][7] V Evropě žádný původní ani zplanělý druh neroste.[8] Z USA jsou udávány 2 druhy, mimo walterie obecné je to W. detonsa, zasahující z Mexika do Arizony.[4] V Austrálii rostou 2 druhy a jsou svým výskytem víceméně omezeny na severní polovinu kontinentu.[9]

Otakárek Pachliopta hector na květech walterie obecné

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy walterií navštěvuje pestrá škála hmyzu včetně včel a vos, kterým poskytují hojnou pastvu nektaru i pylu.[10] U walterie obecné je v květech většinou přítomna heterostylie a květy nejsou schopny samoopylení, byly však nalezeny i formy homostylní.[11]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Mezi účinné obsahové látky walterií náležejí zejména alkaloidy. U jihoamerického druhu Waltheria douradinha (syn. W. communis) byl zjištěn tryptofanový alkaloid walterion A, látka s potenciálně významným farmakologickým účinkem, dále waltherin A, waltherin C a skutianin D.[12][13] Walterie obecná obsahuje alkaloid adouetin-7-sulfamát, který má v menší dávce ochlazující a zklidňující účinek, ve vyšších dávkách způsobuje přecitlivělost. Z dalších látek jsou obsažena mj. anthokyanová barviva pelargonidin a apigeninidin a kyanogenní glykosidy.[14]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Waltheria je v rámci taxonomie čeledi slézovité řazen do podčeledi Byttnerioideae a tribu Hermannieae. V minulosti byl řazen do dnes již zrušené čeledi Sterculiaceae. Mezi blízce příbuzné skupiny náležejí rozsáhlejší rody Melochia a Hermannia a monotypický australský rod Dicarpidium.[15]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pantropický druh walterie obecná popsal Carl Linné ve svém díle Species Plantarum z roku 1753 hned 2x, mimo dnes uznávaného názvu Waltheria indica též jako W. americana. Oba druhy poprvé ztotožnil již Robert Brown v roce 1818.[4][16] Přesto se lze s názvem Waltheria americana setkat dodnes.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Walterie obecná je zejména v subsaharské Africe, Jižní Americe a na Havaji používána jako léčivá rostlina k léčení celé řady neduhů zahrnujících bolesti, záněty, průjmy, křeče, epilepsii, astma aj.[17] V Guyaně je nálev z nati tohoto druhu používán zejména při nachlazení, nálev z listů při horečce. Slouží též při zánětech žlučníku, vaginálních infekcích a vředech. Z obsahových látek byly mj. zjištěny peptidové alkaloidy.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. PRESL, Jan Svatopluk. Všeobecný rostlinopis. Praha: Kronbergr a Řivnáč, 1846. 
  3. a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky) 
  4. a b c SAUNDERS, Janice G. Flora of North America. Waltheria [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ROBYNS, André. Flora of Panama: Sterculiaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1964, čís. 51. 
  6. ALVES, Marcus et al. (eds.). Flora de Mirandiba. [s.l.]: Recife, 2009. (portugalsky) 
  7. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MACEDO, João F.; MARTINS, Rogério P. A estrutura da guilda de abelhas e vespas visitantes florais de Waltheria americana L. (Sterculiaceae). An. Soc. Entomol. Bras.. 1999, čís. 28(4). Dostupné online. 
  11. BAHADUR, B.; SRIKANTH, R. Pollination biology and the species problem in Waltheria indica complex. Phytomorphology. 1983, čís. 33. Dostupné online. 
  12. ANISZEWSKI, Tadeusz. Alkaloids. Chemistry, biology, ecology and applications. [s.l.]: Elsevier, 2015. ISBN 978-0-444-59433-4. (anglicky) 
  13. BUCKINGHAM, John et al. Dictionary of Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-7769-8. (anglicky) 
  14. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 
  15. WHITLOCK, Barbara A. et al. Phylogenetic Relationships and Floral Evolution of the Byttnerioideae (‘‘Sterculiaceae’’ or Malvaceae s.l.) Based on Sequences of the Chloroplast Gene, ndhF. Systematic Botany. 2001, čís. 26(2). 
  16. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ZONGO, F. et al. Botany, traditional uses, phytochemistry and pharmacology of Waltheria indica L. (syn. Waltheria americana): A review. Journal of Ethnopharmacology. 2013, čís. 148(1). 
  18. DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]